Gomora

Absolutní dokonalost. Jinak se tento geniální seriál prostě nazvat nedá. Tohle je určitě nejlepší seriál o Mafii, který jsem kdy viděl. Hned od začátku mě překvapila brutalita a nemilosrdenství mafianů, kdy kdo vás zradí nebo není na vaší straně, tak je hned po něm. V některých dílech se někdo dostane na vrchol, kde vydrží jen do dalšího dílu, kde je hned zabit, aby ho nahradil někdo jiný, který pak zabije zase dalšího atd(neuvěřitelné). Už hodně dlouho jsem neviděl seriál, který si dokáže udržet kvalitu až do úplného konce. Nesmrtelný! (19.12.2021)

Realistická sonda do neapolské mafie se skvělým průvodcem, perfektně zahraným Cirem Di Marziem, jehož vzestup a pád připomíná antickou tragédii. Poslední slovo má však opět on jako Nesmrtelný a setkává se s přítelem i nepřítelem v jedné osobě - Gennarem Savastanem. Poslední díl páté série je nekompromisní hlavně ke svému divákovi, protože přichází loučení se všemi v extrémní podobě. (04.10.2018)

85-90% ... Sága o moderných mafiánskych klanoch v hlbinách Neapola. Kto iný by mal točiť filmy/seriály s mafiánskou tematikou ak nie Taliani? Veď tí to majú v krvi, a tu to aj dokazujú. Ťažko hľadať nejakého hrdinu v tomto seriály, pretože každý ma v sebe kus špinavosti a nikoho si nedokážete obľúbiť na dlhší čas lebo v ďalšej epizóde vám ukážu aj jeho odvrátenú tvár. Nič neprikrášľuje, ale zobrazuje to tak ako by to asi v skutočnom živote vyzeralo. Surové, drsné, brutálne ale za to vierohodné a realistické. A vraj inšpirované skutočnými reáliami. Čo mi asi najviac vadilo bol ten zbastardený neapolský dialekt. :D (03.01.2015)

Neapolské The Wire². Roberto Saviano Gomorrou rozvířil vody. To čemu se jeho knize nedostávalo na literárních kvalitách, to nahrazovala naléhavost snahy něco změnit podpořená informační hodnotou pohledu za oponu fungování Camorry. A ta se mu odvděčila veřejným vyhlášením smrti. Co slíbí/udělá Camorra štábu seriálového bratránka knihy (dějově sice nemají společného zhola nic a přesto jde duchem o nejvěrnější možnou adaptaci) raději ani nemyslet. Výlet do odvrácené tváře Neapole, kterou provází kompletní galérka od pěšáků až po nejsilnější psy na společenském žebříčku, je totiž ve své nepřikrášlené syrové reálnosti působivější než sebelepší dokument. Ostatně s "dokumentárností" se tu pracuje nemálo. Akorát je mohutně dopovaná výrazně (ale vskutku výrazně) filmovým vzhledem. Gomorra jde na dřeň a navzdory tomu, že se obejde bez příkras i obezliček je nebývale drsná, špinavá, nekompromisní, s obdivuhodným smyslem pro detail, mnohdy hypnotická a přesto v mnohém věrná pravidlům žánru. Nikdo a nic se tu neglorifikuje, ale ani neodsuzuje; důsledně se to vyhýbá jakémukoli hodnocení, stanovisku či moralizování. Prostě se jen ukazují věci jaké jsou. A i proto jde o možná tu vůbec nejryzejší (když již ne nejlepší) mafiánskou ságu (i když... v těch obvykle jde o rodinu, pravidla a čest; zde jde o "byznys") vůbec. Druhá řada ubírá na oné "dokumentárnosti" a mnohem více sází na osudové linie a intriky vně mafie. Bohužel se trochu točí v kruhu již řečeného, ale více než dostatečně to vynahrazují finální epizody. Třetí řada pak pokračuje v trendu druhé. A byť obsahuje některé zdaleka nejpůsobivější momenty i celé epizody seriálu, tak celkově je na ní znát, že nemusela mít nutně dvanáct epizod. Místy, opět především zpočátku, se totiž až moc šlape prázdná sláma. | S1: 5/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | (01.08.2014)

Většinou hodnotím po sériích, ale tady jsem to všechno vzal tak nějak jedním vrzem. Jo, docela mě to nadchlo... ze začátku víc než ke konci, protože pak se už všechno skoro tak nějak opakovalo. Ale to je jedno - kladem je to, že je to hodně realistické, násilné a mafiánské. Místama mi to hodně připomínalo Nula nula nula a hle, on to má na svědomí také Stefano Sollima, Leonardo Fasoli a Roberto Saviano. K ději: pořád se to točí kolem velkejch prachů, ale stejně jsme pořád ve čtvrtích, kde to vypadá jak někde v chudinském ghettu nebo na sídlišti Chánov. Soupeří se tam v ovládání míst, kterejm bych se já zdaleka vyhnul. Ono i to lepší prostředí pro smetánku není zrovna moje představa luxusu. K Itálii a Italům najednou cítím tak trochu pohrdání, že ten jejich stát vlastně stojí za hovno. A asi proto se jim tam tak dobře hraje na mafiány. Ale to nic nemění na tom, že i když to postupně začíná skomírat, pořád to je seroš, kterej mě chytnul a užil jsem si ho. Ještě pár poznámek: každej je tady černovlasej a tím myslím opravdu každej - náznak blonďáka potkáme jen, když se tam objeví Rusové. Italské ženy nejsou pěkné a nikdy se nesmějí. Oni všichni jsou tady neustále vážní jak tvrdej chleba na topení. Kvízová otázka na konec: kolikrát si myslíte, že jsem si říkal: "karta se obrací"? Odpověď: sám nevím, protože to bylo furt. Sliby, důvěra, zrada a furt dokola. Marco D'Amore mi do role moc neseděl a navíc začal postupně přibírat na váze a chovat se pitomě... celé to postupně trochu zhlouplo, hlavně v páté sérii. Bylo to dobré, ale jednou stačilo. (02.04.2024)