Roots
Epizody(4)
Obsahy(1)
Tento nový historický seriál je adaptací slavné knihy Alexe Haleyho Kořeny a zároveň remakem význačné minisérie z roku 1977. Epická rodinná sága je portrétem amerického otroctví, sleduje osudy několika generací jednoho černošského rodu a nezlomnou vůli jeho členů přežít a zachovat odkaz předků navzdory všem útrapám. Seriál začíná u mladého Afričana jménem Kunta Kinte (Malachi Kirby), který je brutálně odvlečen z Gambie do koloniální Ameriky a prodán do otroctví. Poté vypráví příběhy několika následujících generací a přináší svědectví o důležitých událostech amerických dějin - včetně revolučních a občanských válek, povstání otroků a nakonec dosažení jejich rovnoprávnosti. (HBO Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (27)
Korene som čítal kedysi hrozne dávno, ešte ako chalanisko, takže si z toho už nič nepamätám, preto to nemôžem porovnať s knihou. Ale myslím si, že tento mini seriál sa s predlohou popasoval veľmi dobre, podarilo sa vytvoriť osudovú a zaujímavú filmovú ságu nešťastného Kuntu Kinte a jeho rodiny, ktorá ma ani chvíľu nenudila. Tiež sa dbalo na konzumného diváka, je to zručne natočené, vizuál zdobí pekná kamera a násilníckymi scénami okorenených hojnou dávkou krvi sa tu tiež nešetrí. Zvlášť jedna bola veľmi nepríjemná (posledná časť - scéna s obesením). Mix známych a neznámych hereckých tvári bol pritom tiež zaujímavý. Záver sa mi už zdal zbytočne dojímavý, ale nebola to ani žiadna tragédia. Určite si pozriem aj pôvodnú staršiu seriálovú verziu, podľa ohlasov je ešte lepšia. 80/100 ()
Remake Kořenů je mistrně natočenou minisérií, jejíž kvalita stoupá každým dílem. Zejména pak ve třetí a čtvrté epizodě. Příběh Kunty Kinteho a jeho rodu je ztvárněn bez jakýchkoliv příkras. Výjimkou tedy není explicitní násilí, ať už fyzické, tak sexuální. Je citelně znát, že toto převyprávění je cíleno hlavně na africkoamerického diváka, protože všechny postavy bělochů jsou zde veskrze záporné (až na jednu výjimku), a to až do extrémů, ze kterých často mrazí. Ovšem z filmařského hlediska mu jde opravdu máloco vytknout, až na občasný patos. Zvláštní uznání si po herecké stránce zaslouží Regé-Jean Page, představitel Kohouta George, a Jonathan Rhys Meyers, který bravurně ztvárnil otrokáře s irskými kořeny Toma Leaho. Nelze tedy Kořeny nedoporučit, ale vězte, že vám po nich nebude příjemně po těle. ()
Vášnivě dojemná obžaloba otroctví. 1) Knihu jsem nečetl, předchozí filmové zpracování neviděl. Moje panická tématem nezatížená mysl byla ohromena silou výpovědi. Rodové ságy nemám příliš v lásce. Film moc neumí postihnout velké časové úseky, jeho síla je právě v zobrazení okamžiku. Jde tedy o to, vybrat události, které charakterizují dobu a správně je namixovat. A to se tvůrcům minisérie podařilo na jedničku._____ 2) Nepovažuji za důležité, jestli autor psal o skutečné historii vlastního rodu anebo jestli si to všechno vybájil. Je jedno, jestli jsou Mandinkové vylíčeni věrně. Je fuk, jestli Kunta existoval, jestli byl (mohl být) muslim anebo jestli Afričané prodávali i jiné Afričany do otroctví. Nevnímám totiž Roots jako historický film ani jako dobrodružnou ságu. Pro mě je to oslava lidství, poukaz na některé černé skvrny lidských dějin. Film vyjadřuje, co cítím, čemu věřím, co si myslím, a je jedno, zdali uvedené příklady jsou vymyšlené anebo ne._____ 3) Otroctví je ve filmu představováno jako sociální fenomén, majitelé jednají s otroky jako s dobytkem a nepochybují o tom, že černá rasa je méněcenná. Ve skutečnosti šlo ale o peníze. Ekonomika jižních států stála a padala s pěstováním bavlny, tabáku a jiných produktů na rozsáhlých plantážích. Sever neměl na zachování otroctví ekonomický zájem, jih naopak na něm byl existenčně závislý._____ 4) Mezi spoustou černých herců mě zaujali 27letý Angličan Malachi Kirby (Kunta Kinte), 26letý Regé-Jean Page (Kohout George), 55letý Forest Whitaker (Fiddler). Výborný je i 39letý Jonathan Rhys Meyers (irský plantážník Tom Lea)._____ 5) Působivá je hudba 45letého Alexe Heffese._____ 6) Na konci každého dílu jsem polykal dojetím a skrz uslzené oči jsem trochu nevěřícně zíral na titulky: Lousiana Entertainment. No, zábavu si tedy představuju jinak. ()
Originál jsem kdysi dávno viděl, ale jediné, co si z něj pamatuju je to, že jsme ve škole komolili Kunteho jméno. Jak, to je asi jasné. Takže do remaku jsem šel takřka nepolíben a musím tvůrcům složit poklonu. Jasně, je to tak trochu černošská agitka, takže na hodného bělocha tu, snad až na jednu výjimku, nenarazíte. Ale zase to nebije tolik do očí, jako v jiných případech. Je to i tím, že seriál se nesoustředí výhradně na utrpení otroků, ale ukazuje jejich všední život, který byl, s přihlédnutím k daným okolnostem, celkem normální. Bavily i africké sekvence a jestli se mi něco zapíše do paměti, tak je to tanec a zpěv na otrokářské lodi. To byla paráda. Co se herců týče, tak prim hrají nepříliš známé tváře, ale ve vedlejších a důležitých rolích menších i větších padouchů-bělochů vystupují osvědčená herecká esa na čele s výborným Meyersem. Závěrem bych doporučil nesledovat sérii paralelně s podobně laděným Undergroundem. Mě se to občas pekelně motalo. 80% ()
S každým dalším dílem méně zábavná a méně kvalitní podívaná vrstvící jedno klišé za druhým. První dvě epizody se ještě dají označit za lepší průměr, problém je v tom, že jsou zjevně velmi zkráceny, takže na diváka každých pár minut vybafne nápis "po dvou, třech... dvaceti letech" a tyto časové skoky velmi narušují plynulost příběhu. Zbylé dvě epizody jsou naproti tomu zdlouhavé a absence silných postav a silných herců z prvních dvou dílů způsobují těžkou nudu. K tomu přidejte neustálé mnoho generační odkazování na prvního předka, jako jakýsi zdroj vnitřní síly v těžkých časech a černobílé postavy nejen, co se týče barvy pleti. Zatímco běloši jsou v drtivé většině případů vykresleni jako nelítostní vrazi a nespolehliví, impulzivní podrazáci, černoši jsou naopak zdrojem všech ctností včetně nekonečné cti, trpělivosti, rozvážnosti a laskavosti. Už tak zjednodušený a přikrášlený pohled na problematiku otroctví ještě završuje opravdu až směšně patetický závěr. 2,5 hvězdičky. ()
Reklama