Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér slavné Gomorry (2008) tentokrát opustil současnou realitu a vydal se do světa pohádek, jak je na počátku 17. století zapsal neapolský básník Giambattista Basile, z jehož díla Lo cunto de li cunti později čerpali všichni slavní pohádkáři. V jeho filmu, natočeném v angličtině, panují ve třech sousedících říších v nádherných hradech a zámcích králové a královny, kteří mají různé slabosti, touhy a trápení. Vedle princů a princezen se tu vyskytují divní živočichové a obludy, obři a draci, ale také kejklíři a pradleny, protože všední si tu podává ruku s nadpřirozeným, vznešené s vulgárním, surovost s něhou, dramatické s komickým. Imaginace režiséra a jeho spolupracovníků vytvořila až barokně opulentní dílo s výraznými odkazy na dějiny umění a hudby, ale také s potutelnými postřehy o neměnných vlastnostech a chování lidí... (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (23)

Trailer 1

Recenze (232)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Jestli se u nějakého filmu dají shrnout pocity do věty "NO TY VOLE!", tak je to teď. Ten výrok není ani za mák poetický jako tenhle film, ale nic lepšího mě v prvních minutách nenapadá. Samozřejmě přenádherná výprava, scenérie a hudba, to se musí zmínit, ale to všechno je jen několik málo prvků celkového dojmu. Ty prvky jsou totiž tak zkombinované, obdařené takovou atmosférou a vlastně i realisticky podané, že musím smeknout pomyslný klobouk. Samozřejmě vím, že původní pohádky nejsou roztomilé vyprávěnky plné tu více, tu méně milého chichotání, v které se postupně proměnily, ale mít to naskládané takhle před sebou a v takovém balení, to mě dokonale rozhodilo. Nedá se to odmítnout jako nějaká experimentální odlidštěná podivnost, protože charaktery zde jsou vlastně velice lidské a většině postav jsem dost fandil nebo s nimi nějak soucítil. Tedy ta sestra, co žádala brusíře, aby ji zbavil kůže, to musím přiznat, to jsem prosil nenene, nedělejte to, no a pak ten záběr, když jde po schodech... Uf, neříkám, že si to brzy pustím znovu, ale jsem velmi rád, že jsem to viděl. Každopádně před takovými pohádkami vypadají moderní snahy o nové pojetí pohádek či takzvaně drsné fantasy filmy jako chudí příbuzní. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Gerontofilie, zoofilie, trolí pedofilie, homosexuální incest, prznění kozatých macaček a odstraňování vrásek tak zvaným permanentním pílingem, tedy stažením z kůže. Pokud něčím takovým opravdu od malička krmí apeninské spratky, při příští dovolené v Itálii si budu kurevsky hlídat záda. S nějakými našimi trapnými Čípkovými Růženkami, Menstruujícími Karkulkami a Chaloupkami z pika se můžeme jít vcelku zahrabat. Pohádky „Kterak obšoust Vincek vyprcal zteřelou osmdesátiletou rakovinu“,“ Jak se král zamiloval do obří filcky“ nebo „O královně, která neposkvrněně počala dva do sebe zamilované, mongoloidní, albinistické Ježíše“, to je skutečně šálek kávy jako z profesionálního třicetibarového italského presovače, místo z rozkokošně červeňoučké, vyteplené parodie na kávovar od Nestle. Takovou až úchylně barokní poetiku bych svým antikoncepčním selháním pustil nejdříve po jejich promoci na univerzitě třetího věku, aby to do té doby náhodou neblaze neovlivnilo jejich psychický vývoj. Zdejší gejové si sice před projekcí patrně zapomněli sundat růžové brýle, a tak viděli spousty ňuňu barviček, přeúžasňoučkou výpravičku a konečníček stahující efektíčky tam, kde běžný Hetero sapiens spatří pouze lehce nadprůměrnou televizní patinu a triky v podobě vcelku solidně upleteného biče z hovna, nicméně i tak se jedná o mile originální, docela zábavné a kromě pár držek zaplaťsatan Holým údem nepolíbené pásmo dost perverzních bajek, které hned po Kouzelné školce asi nikdy vysílat nebudou, protože místy působí, jako by třeba Budulínka natočil Pasolíny. ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

(50th KVIFF) Unikátní podívaná. Nádherně výpravný film s dechberoucím vizuálem, při němž v jednu chvíli budete překvapeni a oslněni tou velkou nádherou, která je na plátně zachycena, abyste po chvíli odvraceli zraky. Chvíli třeskutá komedie, u které se kino smálo nahlas, chvíli brutální a/nebo strašidelný horor. Nevím, který ze tří příběhů se mi líbil nejvíc, protože každý má něco do sebe. Neapolské pohádky jsou teda dost hustý. 85 % ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Vpodstatě jakási obdoba Dekameronu, kde sledujeme několik propletených příběhů, místy vtipných, pak zase pikantních a nakonec drsných. Film ctí původ pohádek, které nevznikaly pro děti, nýbrž pro dospělé. Dětem je dalo až 20.století a to notně upravené a vykuchané, nad čímž by se zděsila B.Němcová, K.J.Erben, ale i bratři Grimmové. Je fajn, že tvůrci na děti zapomněli. Bajky, pohádky, báchorky, podobenství...od každého něco tvoří báječný guláš se skvělým vizuálem. A příšerky mne velmi potěšily! Ano, svět dospělých plný násilí, podlosti, krutosti, ale také lásky a porozumění. Někoho možná zaskočí závěr, ale je příhodný, byť ne zcela originální. V řadě příběhů se v závěru setkávají postavy, některé už z nich třeba i zemřely. Za všechny bych uvedl filmy J.Jakubiska... ()

korbitch22 

všechny recenze uživatele

Hororová pohádka se vším všudy.Svým způsobem vůbec netuším, co si o tomhle filmu myslet, hodně mi to připomělo Sněhurku se Sigourney Weaver, nebo naší klasiku s Hárápsem Panna a netvor.Takových filmů je strašně málo.Prostě fantasy film hodně pro dospělé, ve kterém jsou princové, princezny, králové a šukání a podřezávání krků s hektolitry krve.Po druhý si nejspíš film v životě nepustíte, ale na jedno podívání to byl hodně zvláštní, leč pozoruhodný zážitek.70%. ()

Galerie (81)

Zajímavosti (7)

  • V titulcích je jméno italského skladatele Girolamo Frescobaldi (1584-1643) chybně  napsané. V titulcích je napsán jako Frescobladi. (Terva)
  • Když Violet (Bebe Cave) hraje na kytaru a zpívá, tak vše připomíná slavný obraz od Jana Vermeera „Kytaristka“. (aporve)
  • Hrad, na kterém se odehrává příběh krále a jeho dcery Violet (Bebe Cave), je Castel del Monte na jihovýchodě Itálie, založený již v polovině 13. století. (PhilN)

Reklama

Reklama