Ostrov

Poprvé, když jsem viděl něco od Kim Ki-duka, byl jsem zmaten. Ale ne jako když vám mladší sourozenec vysvětluje, co že je na tom současném RnB (o čemž mimochodem ani neví, co to znamená) tak cool a hustý, to teda ne:P Daleko blíž to mělo k Mrtvé Kočce a tomu zvláštnímu klidu a pocitu takového toho vnitřního pochopení, které se mě pokaždé zmocní, když si něco z té sbírky přečtu a co se mi ještě nikdy nepodařilo vysvětlit... Úchvatné umělecké záběry, takřka výhradní ticho narušované jen těmi "zlými" vedlejšími postavami, útěk především před sebou samým a hledání... Nalezení, sdílení, bolest a nenávist, Seom. Díky Kim Ki-Dukovi kdyby už za nic jiného, tak za připomenutí toho, že slov není třeba ani zdaleka tolik jako si myslíme. 80% (31.03.2007)

Hodnocení Cinemy je úplně zcestné, to že nejde o film, co by lákal davy s coca-colou a popcornem do Multiplexů, ještě nic neznamená. Seom je neuvěřitelný film. Kdo ho neuvidí, nedokáže si ani z poloviny představit, jak nádherně jde prožívat hodina a půl před plátnem při filmu, který nemá téměř žádné dialogy, hudbu ani tažnou zápletku. Poezie ruku v ruce s brutalitou a hrubým sexem tu tvoří neobyčejnou atmosféru, která jen z člověka jen tak nevyprchá. (19.10.2004)

Vůbec netuším, jaké reakce Ostrov vyvolává v různých divácích, ale se mnou Ostrov pěkně zamával. Skrz naskrz dramatický příběh "sebevražendého" vztahu z prostředí jezerních rybářských houseboatů se svojí atmosférou nemilosrdně vtírá pod kůži. Hlavní hrdinka, aniž by promluvila jediné slovo, je otevřenější, než většina snaživších se hereček. Divák, aniž by něco tušil o jistě neméně dramatické minulosti obou hlavních postav příběhu, je neustále ždímán tragickými okamžiky v budujícím se "jezerním" vztahu. Neuniklo mi ani několik milých detailů, jako je například uspořádání vytáhnutých rybářských háčků. A ten závěr... PS: Teď mě napadlo dvouslovná charakterizace filmu: DĚSIVĚ KRÁSNÝ. (11.08.2007)

Mooc dlouho jsem se rozhodoval, jestli tomuto snímku (opravdu se tomu nedá říkat film) udělit 4, nebo 5 hvězdiček. Celé mé dilema se točilo kolem umělého prodlužování konce (snad proto, aby režisér dosáhl obligátní hodiny a půl)..zbytečně! Vzhledem k jeho poetičnosti stačilo klidně nějakých 75 minut..tím by odpadlo jakékoliv nastavování závěru. Mno..ale protože mě tohle dílko jako celek naprosto uchvátilo (první, co jsem od Ki-duka shlédl), tak jsem musel udělit, i přes pár výtek, hvězdiček pět! Ale stejně si myslím, že to celé mělo nějaký háček! :) (02.10.2005)

Víc než tolikrát zmiňované scény s háčky, které dobrovolně skončí tam či onde, aby byly následně vyprošťovány, což chápu, a jinak se to snad ani nedá, jako metaforu, mě zaujala scéna, kde rybář svoji zdravou rybu v návalu vzteku rozmašíruje nožem na kaši, aby se nad druhou rybou, zmrzačenou od jiného rybáře, který jí kus odřízl, ochutnal a následně hodil zpátky do vody, slitoval a dal jí "svobodu", což - a nevím, jestli režisérovi nepodsouvám něco, co tak nemyslel - vidim opět jako metaforu. Ženy, muži, lidi - potřebují dávat a přijímat bolest, aby se skrze ní dobrali lásky? (29.10.2005)