Ve službách krále

Z tohoto filmového snímku nemám radost, a to i když je z roku 1961. Oplývá přílišnou nudou, nedokázal mě ani na určitý okamžik vytrhnout od namotávání klubíčka; vše jakoby se odehrávalo už s předem jesným vítězstvím (např. obsazování hradu). Číší z něj až přílišná sebejistota, která potírá jakékoliv sebemenší zpochybnění. Dále nemohu překousnout určitá hluchá místa v ději ( viz jak Marais zakotvil koně u křoviska ještě s jedním kumpánem a společně šli do hradu - určitý mezi děj - a hle najednou jsou v místnosti odkud vyslechnou závažný rozhovor: jak vědí kam maj jít a vůbec, jak mohli vědět, co se tam bude řešit?). Určité plus dle mého mínění mohou sklidit kulisy a rekvizity a potom též Jean - Louis Barrault, a to proto, že dle mého jako jediný nepůsobil uměle ve své roli. (09.03.2012)

Bývaly časy ve sladké Francii, kdy kromě podlých zlosynů bažících po neomezené moci a bohatství žili i ctnostné panny - a především chrabří rytíři, kteří se statečně a neúnavně bili za své dámy i za svého nedokonalého krále (pokud zrovna někde neleželi přizabití zákeřnými zlosynovými nohsledy). V těch dávno zapomenutých dobách pravda a láska dostaly šanci zvítězit nad lží a nenávistí ... alespoň ve filmu. Jak by ne, když měly v záloze takového neohroženého hrdinu, jakým byl Jean Marais ... a když se i vlci v úzké kooperaci se samotným Bohem a s Panenkou Marií postavili na stranu práva a spravedlnosti. Solidní 3* (30.11.2012)

Gotická Hunebelova adaptace sice šistí papírem o poznání víc než KAPITÁN; i tak si však uchovává svůj pel patinové dokonalosti žánru. Co však strhuje nejvíc, je pozoruhodná čistota výpravy, úcta až pietní, která charakterizuje důslednou snahu po postižení neopakovatelné krásy užských i ženských oděvů a interiérů skvělých francouzských gotických hradů a pozdějších zámků. Pieta, s jakou byly nastudovány a pro potřeby natáčení dotvořeny z dobových obrazových pramenů, je až dojemná. (26.12.2010)

Další ze série historických dobrodružněromantických filmů, tentokrát z druhé poloviny 15. století, kterému sice nechybí souboje, rytířské turnaje, či dokonce boží soud, ale chybí mu určitý nadhled a humor. Hrdina, tentokrát už snad sám Superman, rytíř Robert de Neuville (Jean Marais), nejenže zachrání svou životní lásku Jeane de Beauvais (půvabná Rosanna Schiaffino), ale také trestá se svojí bandou pohůnků veškerou tyranii vládnoucí vrstvy burgundské, otevře oči soudu a neváhá hájit svého pána před božím soudem. Dialogy, které vede se svou láskou jsou sice zdánlivě honosné, ale také patetické a pózovité, na jednu stranu si sice uvědomují státní zájmy, na druhou stranu na ně kašlají, když veškeré státnické snažení pohřbí svojí neústupností svého bezhlavého zamilování, které na ostatní nebere ohledy. Naštěstí se to Superhrdinovi podaří sfouknout tak, že nejenže věrně slouží svému králi, ale získá i svoji lásku. Zajímavou postavou byl umně státnicky manévrující král Ludvík XI. (dobrý Jean-Louis Barrault), a jeho bratranec a největší sok, vévoda Burgundska Karel Smělý (dobrý Roger Hanin), který tak toužil po francouském trůně a po ruce Jeane, že byl schopen všech možných podlostí. Zvláště když měl po ruce ďábelského našeptávače de Sénaca (dobrý Guy Delorme). Epizoda s vlky, kteří chránili Jeane, byla silného kafe. A tak dobro a čest zase přemáhá zlo a intriky. (08.11.2010)

Tak je tomu právě 45 let, co jsem tento film viděla. Ačkoliv jsem se dnes některým scénam srdečně zasmála (pro jejich absurditu), věřte, že tehdy jsme v kině byli všichni napjati až k prasknutí, jak to bylo AKČNÍ !!!! No časy se mění a dnes už se tomu směju.... Ale uznejte, že JEAN MARAIS (my zde na ostravsku jsme mu familiérně říkali " Janek Maras ") byl prostě kouzelný a pro ženy pravý romantický hrdina. (03.09.2008)