Něco se musí zlomit

Netradiční genderová romance 21. století. Saga Becker i Iggy Malmborg jsou skvělí, zvláště Iggy v té kožené bundě a s tou náušnicou je fakt sexy:) Téma krize genderové a sexuální identity je zde zpracováno osobitým způsobem a ukazuje, že láska a touha v tomto případě není vždy tak jednoznačná, a rozhodně už vůbec ne jednoduchá. Nenávidím a miluji. Potřebuji a odmítám. Podmanivý soundtrack skvěle dotváří celkové melancholické vyznění tohoto snímku. "V temnotě, mezi stíny, tam jsem volná. Tam můžu dýchat. Plivej na mě, mlať mě. Chčij mi do pusy, pokud mě pak budeš milovat. Přitul se ke mně jen na pár hodin. Lži a tvrď mi, že všechno bude v pořádku." (06.11.2016)

Jedna naprosto zmätená bytosť, ktorá je na pomedzí muž/žena a sama rozhoduje kedy bude tým, či oným. Pred pár rokmi Gabriele Kuby v knihe Globálna sexuálna revolúcia napísala, že sa pripravuje koncept tretieho pohlavia. Každý človek bez ohľadu na telesné znaky bude o sebe môcť tvrdiť, že je iného pohlavia a očakáva sa, že ľudia budú toto svoje rozhodnutie niekoľkokrát za život slobodne meniť. Zdalo sa mi to ako zaujímavá úchylka a tešil som sa, až to príde. Inu, zdá sa, že už je to tu a ja to nedokážem akceptovať. Sorry. (15.11.2014)

Sebastian - chlapec, co se stylizuje do dívky, na záchodcích dostává na budku za obtěžování chlapů a celý svůj život opatruje v krabičce od sušenek... a hlavně se hledá, ale zjevně ještě netuší, že kdo se neumí najít sám, nenajdou ho ani druzí. Pak příběh spíš, než touha po lásce, vyznívá jako neutěšené hledání sexuálních objektů, ochotných akceptovat nejasné pohlaví - mnohdy s nemilým překvapením, mezi poflakováním se po městě (prý nehostinném Stockholmu, by mě zajímalo, kde by byli hostinnější, snad v Sodomě a Gomoře? :-)) a ubohou zlodějnou. Jako nejrozumnější východisko z prekérní situace tak vidím Andreasův návrh, poněkud neohleduplně pronesený přibližně v šedesáté osmé minutě, který mně v posledním úseku Sebastianova, Andreasova i mého trápení přišel jako světlo na konci tunelu... otázka zní, zda-li se k němu vůbec chce dojít. A to ještě není všechno - celou dobu jsem se nemohla zbavit dojmu, že se dívám na švédskou variaci Roberta Pattinsona a Kristen Stewart :-O Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (18.04.2015)

Vykal. Je mi jasne, ze miestne stado nepricetnych filmovych ynteleguanov a prechytralych tlchub sa bude v tom hovne /teda pardon, "filme"/ sprtat a budu hladat tie casti toho hovna, ktore su im viacej sympaticke, pripadne menej smrdia, ale ja tvrdim uz dlhodobo : Vykal ostane furt len vykalom. A basta! Sice sa nevyznam v technickej casti filmu, ale rozhodne nemienim 25 - izmami ako to zvyknu cerstvo vystudovane filmove ynteleguany praktizovat - tuna popisovat velku cerstvu teplu sracku. 9 % (22.11.2014)

Setkání se Sebastianem, chlapcem, který teprve hledá sám sebe, svou vlastní identitu i svůj život patří k těm, které ve vás zanechá dojem. Lhostejno jaký. Pokus o šokující zpověď člověka z jakoby zvláštního, jiného světa, se zdá být naléhavějším, než si současná společnost dokáže připustit. Fakt, že i tito lidé žijí své všední života tady a teď, s nadějí, že budou alespoň na okamžik šťastnými a hrdými bytostmi, je nejen hlavním poselstvím tohoto vskutku neobyčejného filmu, ale také důvodem k zamyšlení. Nad těmi, kteří zůstávají uvězněni ve svém těle, toužíc přitom veškerou silou své vůle po jiné identitě, po jiném životě. (21.09.2015)