Vinyl

Ano, Vinyl opravdu není bez chybiček. Na scénáři by se dalo ještě malinko zapracovat, v polovině seriál malinko přešlapuje na místě a vedlejší charaktery by si zasloužily podstatně větší péči. Jenže co naplat, když ten zbytek je i přes mušky neskutečně návykovou a mistrně natočenou záležitostí, která je vlhkým snem pro fandy sedmdesátkové hudby. Dobová atmosféra i soundtrack jsou opravdu geniální, celý seriál si však i po odchodu Martina Scorseseho z režijní židličky udržuje neskutečný feeling jeho dobových filmů. Divák tak už jenom čeká, kdy ze stojícího taxíku vyleze mladý De Niro. Ostatně, i ta gangsterská zápletka páchne jeho fláky na sto honů. Jde prostě o režijní, hereckou i vizuální parádu, na níž je poznat, s jakou nesmírnou péčí tvůrci k seriálu přistupovali. A vy byste se díky nim do tohoto nespoutaného hudebního ráje, nebo vlastně svým způsobem i pekla, nejraději ihned vydali. Takhle má prostě vypadat poctivá, vypiplaná televizní práce.90% (24.04.2016)

Sex, drogy a rock'n'roll. Tyto tři hlavní aspekty se nejvíce promítají do tohoto Martina Scorseseho seriálového nářezu, na kterém se mimo jiné podílel i třeba slavný Mick Jagger a na samotném seriálu to jde znát. V něm nám odhaluje zákulisí rozvíjejícího se hudebního byznysu 70. let, a to na příkladu American Century, nahrávací společnosti v New Yorku. Píše se rok 1973 a hlavní hrdina Richie Finestro nám začíná vyprávět, jak v 60. letech, založil nahrávací společnost, ze které se vyklubala prvotřídní obchodní značka, která se ovšem v tomto roce dostala do velkých potíží, a proto vedení učinilo rozhodnutí-prodat značku; dokud z ní mohou vytřískat, co nejvíce peněz, a to společnosti PolyGram v Německu. Jenže bláznivý šéf firmy Richie však po nezapomenutelné šílené noci, ve které prožil dosud nevídané, se rozhodne nepodepsat již připravenou smlouvu o koupi, čímž uvrhne celou společnost ještě do většího bahna, ve kterém se už delší dobu nachází. Hlavní zápletka je tedy jasně daná, vykopat tuto společnost znovu do nejvyšších pater. K tomuto činu jí má dopomoci nově objevená skupina Nasty Bitz, která se má stát novou tváří podniku. Celou dobu v seriálu sledujeme právě tuto fikční skupinu, avšak ve všech jednotlivých epizodách nalezneme vždy mnoho skutečných hudebních hvězd jako např. Led Zeppelin, Aerosmith, Alice Cooper, David Bowie či Elvis Presley. A to je jen krátký výčet umělců, kteří se v seriálu přímo objeví, zazní jejich songy či je o nich alespoň něco řečeno. Seriál skvěle šlape nejen po hudební složce, podmanivé atmosféře, ale i po herecké stránce. Excelují Bobby Cannavale, Ray Romano, Olivia Wilde tak i další. Neskutečně nadupaný seriál, který nepochopitelně nebyl prodloužen o další sérii. (29.04.2017)

Po první řadě hodnotím jako ohromnou pecku. Vyvážený žánrový mix a neokaté střídání stylů v jednotlivých epizodách, výborní herci v čele s Cannavalem, který už na svém prostoru v Boardwalk Empire dokázal zaujmout. Pro fanoušky hudby povinnost, pro fanoušky Scorseseho povinnost, pro fanoušky kvalitních seriálů nutnost.. (21.04.2016)

Když jsem narazil na seriál ze světa rock'n'rollu o přestřeleným řediteli krachující nahrávací společnosti, který se snaží zachránit svou kariéru, zatím co se mu hroutí manželství, tak jsem byl přirozeně zaujat - kord když se na tvorbě podílel Scorsese a Jagger. Výsledek bohužel příliš nezarezonoval, protože to nemá dost dobrý scénář. Z toho pramení, že z celé řady postav si divák snad vyloženě neoblíbí žádnou, protože všichni jsou sobci, z čehož pramení většina konfliktů. Postavy nejsou dost zajímavé, protože jim chybí hloubka a nějaký výraznější příběhový oblouk. Bohužel nejsou ani dost zábavné, abych jimi byl baven. Není toho moc, ale občas něco vypadne z protagonisty ("Máš něco?" "Co? Hroutí se nám společnost a ty se chceš sjet?!" "Sjetej jsem byl furt a společnost se mi začala hroutit, až když jsem s tím přestal.") Převažují však momenty, kdy Ritchie něco posere, či se zachová jak sketa. I proto si myslím, že k němu divák bude obtížněji nacházet cestu. Původně jsem si to představoval takto: Zkoksovanej protagonista diváka provede tímhle šíleným světem, mnohdy se mu něco podaří, ač ani on sám neví, jak a na konci dojde svého cíle, ač za sebou nechá spoušť stejného rozměru. Později mě tato představa opustila a začal jsem o tom smýšlet takto: "Okolnosti budou na protagonistu vyvíjet stále větší tlak, když Ritchie setne jednu hlavu, tak narostou další dvě, čímž se bude budovat napětí a divák bude svědkem toho, jak nízko může člověk klesnout, než ho to úplně zlomí." Bohužel tvůrci scénáře nebyli schopni pracovat s gradací a výsledek je však mnohem rozplizlejší: Občas se něco podaří, ale většinou je všechno posraný a divák jen sleduje, jestli se z toho nakonec nějak vylížou. Štve mě, že to má 10 hodin, ale ve výsledku to o ničem pořádným není a hromada odkazů a soundtrack to nezachrání. Když není dobrej scénář, výsledek taky dobrej nebude. Všechno stojí na obsahu. Když ten dostatečně nefunguje, výsledek nemůže být dost uspokojivej. Kéž by to bylo přestřelenější, zábavnější, napínavější, zajímavější, bohatší co se týče příběhů postav i jejich osobnosti a celej příběh měl znamenitelší výraz, pevnější základy, jistější tah na branku a závěr, který bude trefou do černého. Obecně tu popisuji ideální podobu tohoto materiálu, jíž nebylo ani zdaleka dostáno. Tohle pouze ušlo a to je málo. (14.06.2021)

Fuck this place up! Vinyl skáče, řičí, šňupe a na všechny strany huláká SCORSESE a dává vzpomenout hlavně na DeNirovky z 90. let. Jak v tom dobrém, tak v tom zlém. Ale protože je poněkud šablonivitý příběh, který jsme od Martyho v různých odstínech koksu dostali už několikrát, jedinou vadou na celém seriálu, plná palba je povinností. (02.06.2016)