Straight Outta Compton

Existují tzv. černošské filmy o černoších pro černochy (podobně jako křesťanské pro křesťany), a tohle je podle mě jeden z nich, který se jakýmsi nedopatřením cpe do širší distribuce i pro bílý. Ten film není špatný, ale je to spíš těžký průměr než něco vyloženě úžasnýho nebo syrově autentickýho jako třeba Město bohů. Režisérsky je to bez sebemenšího rukopisu a velmi průměrný, tudíž i emoce jsou průměrný, a nefungují tu konflikty mezi postavami, největším záporákem se tu ukáže být nakonec nemoc, což o něčem vypovídá (vypovídá to o tom, že nejsme v gangsterce, ale v raperským biopicu, kde lidi neumíraj po tunách, ale taky o tom, že tvůrci filmu jsou mimo, když jim nefungují konflikty). Jako chápu, že FG Gray není Scorsese ani PT Anderson, ale když už zpracovávám takovýhle téma, musím k tomu přistoupit naplno se vším všudy, protože mezi diváky nebudu mít jen fanoušky GTAčka, ale i čtenáře Hudby ohně od Veselýho. Za další je ten film značně černobílý, kdy běloši jsou buď zlí poliši anebo chamtiví manažeři, přitom černoši jsou tu za naprostý deprivanty, který nejsou ochotný vyměnit ani sekundu času strávenýho s děvkama za pročtení špatně nastavených, resp. nedodržovaných smluv. Na jednu stranu je to celý takový trapně herojský, jelikož rapeři si to sami produkovali, na druhou stranu hrozně ublíženecký a ubrečený. Jinak řečeno zcela bez sebekritiky, kdy za koks můžou Kolumbijci a za AK-47 Rusáci, a černoši jsou prostě ve všem nevinně. Stopáž i ambicióznost filmu nahrávala tomu, aby před námi tvůrci rozjeli nějakou hlubší dobovou fresku jako Hříšné noci, ale výsledek je celkem mělký a taky dost vyměklý, kdy vyjma fuckování je ten film i přes R-rating dost krotkej. Ale je to škoda, protože potenciál tu byl – herecký výkony jsou kulantní, kostýmy a Raiders mikiny přesný, steadicamy samoúčelný, ale snesitelný, je tu potlačená osobní rovina (děti, milenky, manželky, čivavy) ve prospěch tý pracovní, což je vždycky plus, a vlastně i ta krotkost filmu je obhajitelná, kdy tvůrci evidentně chtěli ukázat skutečné lidské tváře skrývající se za jinak nekompromisním hiphopem, ale pořád z toho chtěli mít vážný drama, nikoli komedii. (01.10.2015)

Celovečerní film o známé hiphopové skupině N. W. A. je energickým životopisným dramatem, které se vzdaluje pojetí akademické honby za výročními cenami. Straight Outta Compton ukazuje, že i z potenciálně nezajímavého hudebního životopisu může být mainstreamově přístupný a zábavný film, který bude divák s chutí sledovat i dvě a půl hodiny a necítit se, že mu čas strávený v kině nepřinesl více než přečtení si o historii interpretů na Wikipedii. Více v recenzi Martina Bubrína. (14.06.2020)

Vskutku pozoruhodné. Přiznám se že i já nemám často odpověď na otázku zda je rap vlastně forma hudebního umění. A v mých očích pokud je, tak samozřejmě nedosahuje výše například klasické nebo rockové hudby... ale dost těchto úvah. Film se povedl, protože ve mě vzbudil zájem o tu partu lidí, která na plátně rapuje (neodvážil bych se použít slovo zpívá) o nenávisti k policii (má na ni plné právo), k bílým, k černým, k židům a vlastně asi ke komukoliv kdo se jim zrovna nelíbí. Casting povedený (celou dobu jsem si lámal hlavu nad tím jaktože je ten herec co hraje Ice Cuba na něho tak moc podobnej). Z filmu je cítit že se jedná o srdeční projekt pro asi každého z těch co se na něm podíleli. Upřímně, pochopil bych i nějaké ocenění ať už herecké nebo filmu celkově. Prostě kluci se snažili a zahráli to perfektně. 75% (31.03.2016)

Z NWA znám pouze Ice Cubea (kdo by neznal Ice Cubea), takže mě snímek dost obohatil o informace. Nigga Hip Hop jde sice zcela mimo mě, ale některé písničky byly i tak celkem chytlavé a v kombinaci s vyprodaným koncertem naprostá paráda. Škoda, že vynechali linku s Eminemem a Snoop Doga taky setřeli po jedný scéně (možná je víc v režisérský verzi, ale ta je o 20 minut delší a už tak je to celkem dlouhý). Skvěle režírovaný, úderný a jeden velkej requiem průkopníkům žánru a obzvláště jednomu kdysi známému raperovi...80% (09.01.2016)

Asi je škoda, že film produkovali Dr. Dre a Ice Cube, protože očividně zastávají politiku "nehodící se, škrtněte". Spoustu věcí milosrdně vynechají, třeba dokonce i některé členy kapely. Nebo například svoje vlastní prohřešky. Nejvíc mi vadilo přikrášlování reality. Nahrává se ve studiu, ale už to zní perfektně zmixovaně a zmasterovaně. Hmm. Jasně. A zejména to, že film dělá z téhle hudby něco, co není. Tohle je hudební žánr, ve kterém ukradnou různé samply z různých starších písní, spojí to dohromady, udělají smyčku a do toho namluví nějaký hatespeech. Kdežto v tomhle filmu to vypadá, jako kdyby tu muziku fakt vymýšleli. Vrcholem je hudební seance, při které jakože náhodou improvizací vznikne song Nuthin' but a 'G' Thang. K pláči. Pokud to tedy budu brát pouze jako film, tak to ujde. Má to své výborné momenty, jako koncert v Detroitu nebo scéna před studiem s policisty. Ale jako nějaká výpověď to hooodně pokulhává ve své uvěřitelnosti....až na O'Shea Jacksona Jr., ten byl zase uvěřitelný velmi. (15.02.2016)