Wood Job!

Moj prvy film od Sinobu Jaguciho a hned kvalitna podivana. Hirano Juki namiesto VS siel do lesa pracovat s drevom a motat sa okolo tazby dreva. Nasledne sa vacsina pribehu toci okolo tazby dreva. Dalsi dokaz, preco sa vyhybam cinsko - hongkongskej kinematografii, ale toto je jeden z filmov, preco mylujem japonske filmy. Sinobu Jaguci sa u mna predviedol, to jo : 77 % (23.02.2016)

Standardní komediální snímek, který je překvapivý snad jen svou téměř až západní strukturou a enviromentálním nádechem. Hirano je prototypem prostého chlapce, který se vydává na cestu za poznáním, při které se mu podaří získat sympatie lidí, kteří jej zpočátku jasně odmítali. Hiranův vývoj bohužel splňuje veškerá očekávání a i vzhledem ke stopáži k němu dochází spíše skokově než po zvolna. Zcela konvenčně je podaný i protiklad města vs. vzdáleného venkova. Město je uspěchané a emočně vyprahlé, venkov je mnohem více o mezilidských vtazích a klidném soužití s přírodou. Největší síla snímku tedy netkví v samotném příběhu, ale zejména ve výborně sepsaných /i když zcela konvenčních/ a zahraných postavách. Právě díky nim Wood Job nepůsobí jako výkřik do prázdna, ale jako opravdové dobrodružství se silným závěrem. (19.09.2015)

Je to celkom dobrá komédia. Má pomerne dobrý príbeh o mladíkovi, ktorému sa nepodarilo urobiť skúšky na vysokú, pričom príde aj o priateľku a keďže má teraz rok voľného času, vďaka propagačnému letáku s pekným dievčaťom sa rozhodne prihlásiť na kurz pre lesníkov. Tu rýchlo zisťuje, že to nie je tak jednoduché, ako si predstavoval a navyše po absolvovaní prípravy sa dostane do malej dediny uprostred hôr ďaleko od mesta, kde mu ešte nanešťastie velí ten najdrsnejší z inštruktorov, ale postupne si k tomuto novému životu predsa len nachádza cestu. Spracovanie sa mi páči, jedine ešte z úvodu som mal z toho skôr len také priemerné pocity, hlavný hrdina nepôsobil práve najideálnejšie a navyše ani v tom lesníctve som necítil väčší potenciál, ale aj tak som bol zvedavý, čo z toho bude. A rozhodne nesklamalo, už po pár minútach sa začne hlavný dej a toto ma už bavilo, školenie je dobre zvládnuté, už som si dokázal vytvoriť vzťah aj k hlavnému hrdinovi a udržuje si to slušnú zábavnosť, takže sa je na čo pozerať. A keď sa dej presunie do dediny uprostred hôr, pribudne ešte niekoľko výrazných prvkov, ktoré mi tiež sadli, obzvlášť tá premena lenivého mladíka z mesta, ale aj celkovo tento spôsob života, pričom sa to celé nesie vo veľmi príjemnej atmosfére. Síce ma dosť prekvapilo, že romantická línia, pri ktorej som čakal, že bude dôležitá nemá takmer žiadny priestor, ale to nie je zápor, filmu to aj tak nijak neubližuje. Spokojný som aj po stránke humoru, síce nie je až tak nápaditý a bláznivý, ako som si pri japonských komédiách zvykol, ale aj tak som sa bavil, za čo môže hlavne postava drsného inštruktora. Herecké obsadenie je na tom dobre, hlavný hrdina je až na ten úplný úvod ten správny sympaťák, ktorý ma bavil pri oboch svojich polohách, ale viac si ma aj tak získal charizmatický Hideaki Ito ako inštruktor. A k tomu ešte dostatok zaujímavých vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú bez problémov, ideálny vizuál, pekné prostredie, príjemná atmosféra a dobrý humor, tu si nemám moc na čo sťažovať. Takže určite som už videl dosť lepších japonských komédií a to aj od tohto režiséra, ale ani Wood job určite nesklame, slušná zábava. 73% (11.01.2015)

Příjemné nahlédnutí na bohatou kulturu a poetiku lesnictví, která se bohužel mísila s otravným a afektovaným projevem návštěvníka z velkoměsta. Mé dojmy jsou tedy krajně rozporuplné. Sledovat dvě hodiny nesympatického, neschopného a hlučného čuráka v nádherných lesích - to nebylo nic pro moje filmově rozmlsané oči a uši. Tohle byl afektovaný extrém i na poměry japonských filmů. Na poměry japonských filmů, byl tento snímek i přespříliš jednoduchý. Každopádně hezké záběry k vidění jsou, moc rád jsem se pokochal doposud mi neznámými tradicemi a na lesy se hezky kouká, když zrovna není poblíž ten otravný čurák. Tato kombinace mi opravdu krajně nesedla. (19.12.2019)

„POJĎTE SE MNOU PRACOVAT DO LESŮ!…“ /// Nevím jak vy, ale já teda moc zkušeností s japonskejma komediema nemám. Hrátky s peklem jsou asi jediný, který měli bejt vtipný jako komedie. Jinak se většinou jedná vo ten druh humoru, u kterýho si připadám spíš jako úchyl. Ani tahle žlutá Cesta z města do Babovřesk (hoď sem vodkaz… seš měkej, co?) vlastně není úplně normální. Júki je jouda, co les neviděl ani na vobrázku, ale lásce neporučíš, takže maže za holkou z letáku. Chová se jako idiot, ale vono si to buduje takovej ten japonskej smysl pro humor… no, ještě že všechno kolem je krásně zelený! Vesnička plná různejch lidí, chybí jen stará Škopková. Důležitá je hlavně práce v lese a vztah, k… ke všemu. Je z toho cejtit vůně dřeva, při šplhání po stromech mám závrať (sem ti říkal, ať nečumíš dolů!) a romantika z toho necáká po hollywůdsky, ale jen tak podpráhově a snad i mile. Část filmu zabere jakejsi svátek bohů stromů, hory, a všeho možnýho, takže mrkneme i na místní folklór. To v těch gore kravinách nenajdete! Júki je stejnej kokot jako na začátku, ale se všema se už sblížil, takže to jeho roční dobrodružství nemůže dopadnou jinak, než že … No, zas taková bomba to není. Ale jestli mám volit místo pro život v Japonsku, volím si vesnici! Klidně i tu dřevařskou firmu pana Nakamury. Páč kdo jednou přivoněl… (k lesu, ty vole!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Kamusari Nana Nichijo“, kterou v roce 2009 napsal Šion Miura, číst nebudu. 2.) Zjistím, že i v Japonsku maj lesy. 3.) Thx za titule ,,Belete“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (12.02.2015)