Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Carlo Di PalmaHrají:
Barbara Hershey, Carrie Fisher, Michael Caine, Mia Farrow, Dianne Wiest, Maureen O'Sullivan, Lloyd Nolan, Max von Sydow, Woody Allen, Lewis Black (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Milostná vzplanutí, zklamání i selhání v rodinném propletenci tří sester na newyorském Manhattanu.
V Haně a jejích sestrách se Allen znovu věnoval svým oblíbeným tématům, jako jsou svádění, nedostatek lásky, láska k městu, film jako balzám, či strach ze smrti – tady tématům, jimiž se zabýval třeba už i v Annie Hallové a Manhattanu. Od uvedení Annie Hallové tak dosáhl největšího okamžitého úspěchu – jak komerčního, tak v uměleckých kruzích. Sám Woody, který se při práci na svých projektech všem vnějším zásahům vyhýbá, nevycházel z údivu, když zjistil, že se tentokrát strefil do černého u kritiků i u diváků: „Když člověk udělá úspěšný film, začne se ptát sám sebe, v čem jsem se zmýlil? Musel jsem udělat něco, co je buď pohodlné, nebo potvrzuje předsudky střední vrstvy nebo je příliš povrchní či přehnaně citlivé.“
(oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (220)
Narozeniny Michaela Caina jsem oslavil jeho první oscarovou rolí. A večírek s Hanou a jejími sestrami se podařil. Viděl jsem příjemně oddychový, komediálně-dramaticko-romantický počin, který začal skvěle, pokračoval ještě lépe a končil poněkud rozpačitě, ale co z toho, happy endu holt člověk nezabrání, když si ho filmař usmyslí. A sem se navíc hodil. Oceňuji i fakt, že žádná z postav nakonec nebyla nadbytečná (ani hypochondr Mickey, o kterém jsem si dlouho myslel, že ve filmu je hlavně proto, aby si Woody Allen zahrál). A zmíněný Michael Caine? Perfektní (pochopitelně), ovšem spravedlivě musím říct, že excelentní Max von Sydow se mu ve všem vyrovnal.__P.S. Že ve filmu zazní moje oblíbená píseň I've heard that song before... To jsem opravdu nečekal. ()
Nezvykle optimistická a příjemná allenovka, kterou řadím určitě mezi pět nejlepších Mistrových děl. Všechno je tady tak lahodně vyvážené, nemá cenu kohokoliv nebo cokoliv vyzdvihovat. Musel bych chválit všechny a všechno nebo nic... Ani se mi nechce věřit, že jde o film budoucího autora Manželů a manželek... ()
Woody Allen tak, jak ho mám nejraději - v poloze konverzační tragikomedie rozpitvávající rodinné a milostné vztahy. Píše a točí o lásce, žárlivosti, rivalitě, nevěře, ambicích, výčitkách a o spoustě dalších pocitů a jevů, které nás obklopují. Opírá se o výborné herce, kterým vkládá do úst hodnověrné a přitom velmi kvalitní dialogy. Jeho postavy nešustí papírem, jsou to lidé z masa a krve, kteří dokážou udržet divákův zájem až do konce. Scénář je odlehčen dlouhou řadou vtípků, Allen tradičně zhazuje všechny možné autority a hodnoty ("Nemůžeme to pustit na obrazovku. A proč?, Pedofilie je už dneska banalita, ostatně nikoho jsem nejmenoval, papež není jméno jenom funkce."). Nešetří ani svou osobu, jeho hypochondrický televizní režisér Mickey je dokonalou parodií sebe sama. Důležité je pozitivní vyznění snímku - jeho hrdinové přes všechny průšvihy k sobě nacházejí cestu a dokážou rodinu udržet a rozšiřovat i bez záplavy patosu, laciného sentimentu a mravoučných řečí tak častých v amerických rodinných filmech. Na první pohled nenápadný, ale o to působivější snímek o lidech a jejich životních hodnotách. Jako už několikrát, i tady rozdělil Allen svůj film na řadu kapitol, které oddělil nadpisy. A stejně jako jindy si neodpustil do filmu zarámovat své dvě velké lásky - jazz a New York. Celkový dojem : 95 %. ()
Pozitivně naladěný Woody Allen nám tentokrát předkládá existencionální vztahové drama s místy vážným, ale samozřejmě i nevyhnutelně vtipným přemítáním nad láskou, nerozhodností a životní filozofií. Postavy jsou decentní intelektuálové, které pohání trocha "živočišné" touhy, ale ještě více brzdí přílišná korektnost a sociální odstup. Přesto si ale, stejně jako celý film, udržují nadhled a uzavřou své etapy optimisticky... Scénář nemá daleko ke genialitě (výborné dialogy i vtipné vnitřní monology) a celkově film je příjemný i vhodný k letmému zamyšlení. 8/10 ()
Woody Allen opět dokázal, že nedokáže natočit jiný než silně nadprůměrný film. Jeho zcela všední vztahový propletenec lidí okolo Hany je obohacen typicky allenovskými tématy: smrt, sex, smysl existence, (ne)víra v Boha. Celkem tři sestry, jejich tři opory plus množství bývalých i budoucích vztahů. Perfektně vedení herci, přirozené a přitom smysluplné dialogy, poklidná Palmova kamera, jazz a Woodyho hypochondr Mickey – to je pro mě obstojná nálož důvodů, proč se na Hanu podívat ještě (ne)jednou. Není to komedie, není to psychologické drama, není to odpočinkový film. Je to film Woodyho Allena, věčného skeptika, který jakoby Hanu natáčel v mimořádně vydařeném životním období. Optimistickým vyzněním nám tentokrát nenašeptává: „zapomeňte na šťastné konce“, nýbrž: „život je to nejkrásnější, co máme, tak si jej važme“. Scéna, ve které Mickey zjistí zásadní pozitivní informaci a následně pln radosti vyběhne vstříc lepším zítřkům možná zklame všechny zatvrzelé pesimisty, ale že je krásná, ji nikdo vzít nemůže. Čímž se chci dostat, k tomu, že život je kolem a kolem vzato občas taky celkem přijatelným způsobem jak se dožít smrti. (Btw, Allen ten konec nemá rád.) 90% Zajímavé komentáře: Angerr, pabelito ()
Galerie (30)
Zajímavosti (22)
- Hodně scén se natáčelo přímo v bytě herečky Mii Farrow. Woody Allen v nějakém rozhovoru prohlásil, že se mu Mia svěřila s tím, jak je to zvláštní pocit sledovat ten film z pokoje, na který se dívá v TV. (don corleone)
- Joanna Gleason v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
- Celosvětová premiéra proběhla 16. ledna 1986 v Los Angeles. (ČSFD)
Reklama