Marťan

Matt Damon potřebuje zachránit. Už zase… Tak se nám bestsellerová Příručka mladých marťanů sepsaná Bearem Gryllsem dočkala blockbusterové filmové adaptace. A to natolik zdařilé, že napravuje většinu neduhů předlohy (především onu kolovrátkovost první poloviny). Každopádně reklama na NASU prostřednictvím osudů botanického MacGyvera přicházejícího na chuť Abbě, písku, rudé barvě, chuti brambor a samotě jsou zábavné, stylové a sympaticky hrají na odlehčenou „feel good humanistickou“ notu, která je v rámci filmů o přežití (a tuplem pak u sci-fi blockbusterů) stejně tak nezvyklá jako osvěžující a až překvapivě sednoucí. (06.10.2015)

Dlouho se mě nestalo, abych film v půlce zapauzoval a přemýšlel nad tím, že nechci, aby Matt Damon někdy přestal s kolonizací Marsu. Já teda chápu, že žít tam nějakej čas bylo na hlavu, ale kromě toho, že se mu ze začátku všechno vysloveně dařilo, tak k tomu ještě měl hodně ironický a až cynický kecy, což filmu jen a jen prospívalo. Teď už se nedivím, že na Globech film vyhrál ocenění za nejlepší komedii. Sice je to stejně cynické ocenění jako Mark Watney samotnej, ale čert to vem. Marťan je naprosto výborný, realistický sci-fi, které ke každému dalšímu příběhovému posunu přichází naprosto logickou cestou. A přitom celý ten příběh napsal člověk, který si ho psal pro radost na svém blogu. Kam až takový nadšenecký projev dokáže dojít, co? (29.02.2016)

po předloňské Gravitaci a loňském Interstellaru jsem od největšího letošního adepta na hollywoodský pokus o "high-syfy" roku čekal hodně. a to byla chyba. dočkal jsem se filmu skvěle natočeného, který ze zdánlivě chabého námětu vytěžil daleko víc, než bych se kdy nadál. filmu chytrého, byť v mnoha detailech nedomyšleného, viz například ignorování faktu, že na Marsu je výrazně menší gravitace. filmu zručně napsaného, efektivně vyprávěného a vůbec po řemeslné stránce od prvního pohledu prvotřídního. /// Ridley Scott dokázal po celou tu relativně dlouhou dobu udržet pravidelný tep rytmu, s ním související vyváženost v poměru "humor vs drama" a konvenční střihové elipsy drží všechny ty rozmanité scény krásně pohromadě, přestože se v rychlém tempu stále dokola střídají lokality dvou vzdálených a velmi odlišných prostředí. nemohu si ale pomoci, to všechno je mi pořád málo. ve srovnání s o dva roky starším vědecko-fantastickým survival filmem Alfonsa Cuaróna, snímkem audio-vizuálně ohromujícím a tematicky nesmírně inspirativním, vypadá Marťan jako banalita stejně povrchní, stejně líbivá a skoro stejně nepříjemně vlezlá jako jsou disco hity z jeho soundtracku. /// jako hard scifista velice oceňuji krásu "mimozemských obrazů" z Marsu a ještě více nadšení ve mě vyvolávaly všechny záběry na kosmickou loď Hermes i pohledy do jejích útrob. i z hlediska významové struktury nacházím mnoho aspektů hodných ocenění. upřímná tematizace hluboké a ničím nezviklatelné úcty k hodnotě lidského života, i kdyby byl "jen" jediný, má univerzální platnost a jistě osloví řadu diváků filmu. i tak je to ovšem pravda svým způsobem "příliš" prostá a samozřejmá. každý lidský život je nedocenitelný. ano. abych plný význam těch slov pochopil a přijal, nepotřebuji sledovat přes dvě hodiny dlouhou "názornou ukázku" na příkladě jednoho ztroskotaného kosmonauta. /// a nemá-li film co víc nabídnout, pak nemá doopravdy co nabídnout. snad kromě hlášek (-), předvídatelných dějových zvratů (-), Damonova krajně nepřesvědčivého herectví (-), optimismu namísto střízlivosti (+/-?) a snah o extrémní zjednodušování, aby i ten nejhloupější divák všemu bez potíží rozuměl (obzvlášť velké mínus). dokonce i vlastní koncept založený na řetězci předkládaných problémů a vývoji jejich řešení - a to racionální vědeckou cestou, abych zdůraznil potěšující silně pro-vědeckou orientaci filmu - si Marťan ve svém, celkově spíše slabším závěru trapně podráží stupidním trikem "na způsob Iron Mana". kdo viděl, chápe. kdo neviděl, uvidí a zapláče. /// soudě z uvedeného výčtu je hodně co kritizovat i hodně co chválit. dočkal jsem se dobrého filmu. dokonce i dobrého sci-fi. nedosáhlo však uměleckých kvalit, a proto nedosáhlo ani kvalit Nolanova loňského předchůdce, a už vůbec ne Cuarónova předloňského. a i když nemám pochyb, že sklidí bohatou úrodu prestižních filmových cen, tohle sci-fi je "jen" dobré. (navštívena projekce 2D verze) (08.10.2015)

Čistá práce. Scott natočil krásně přístupný rodinný biják, v němž budete Damonovi fandit jako o život a radovat se z každého jeho úspěchu. Hardcore fandové sci-fi to možná zase tolik neocení, Marťan je ale zábavnou i napínavou žánrovkou, která nešlape vedle řemeslně a vlastně ani scenáristicky. Sem tam si možná řeknete, že se mělo to či ono víc vytěžit nebo že se dalo v lecčems přitvrdit. Natahování by ale Marťanovi spíš uškodilo, takhle tu máme svižnou vědátorskou jistotu, ze které dozajista bude evergreen. Scott už takovou trefu vážně potřeboval. (25.09.2015)

Perfektní režie, vtipné vsuvky, vynikající casting a Ridley Scott opět slaví trefu do černého (nebo červeného?) ve sci-fi žánru. Někdy si říkám, jaká je škoda, že podobné filmy netočil mnohem víc a věnoval čas dílům jako Konzultant nebo Švindlíři. Martaň je skoro až rodinně univerzální film, který svým nádechem pozitivna i na pozadí něčeho poměrně tragického (opuštěný kosmonaut daleko od domova) působí velice pozitivně a film je jak stvořený pro potěchu oka i duše. Bohužel právě ten vtip a určitý nadhled nad vším tím osudem způsobuje, že se vytrácí osudovost a já osobně jsem nebyl ani v závěru stržen vysloveně na kolena... Čisté 4*, otázkou je, na kolik bude chuť se na Mars vracet:-). (06.10.2015)