Marťan

Ve 2001: A Space Odyssey a Interstellar jsem se dotkl hvězd a proplouval v čase, ve Vetřelci mě pronásledoval slizký xenomorf ve vražedném úmyslu s nulovou šanci na přežití, v The Martian se neprobouzí po desítkách let Ripleyová ve stázové komoře, ale přichází Astronaut Mark Watney a já se dotkl rudého písku na Marse a stále mě dusí atmosféra Vesmíru. Scottova geniální atmosféra, technická práce od 1982 se stává v dnešním Hollywoodu nádechem k návratu ke starším klasikám. Matt Damon žije v kůži Marka Watneye. Fascinuje mě Vesmír a jeho nekonečnost, cesta v něm, myšlenky času a prostoru. The Martian je další vysněný snímek od 2001: A Space Odyssey a Interstellar. ____ V roce 2017 jsem v očekávání. (06.08.2016)

Rydly se konečně zcentroval, pevně znovu čapnul své kopyto a po ukrutné biblické hemoroidiádě opět ukázal, že v žánru vě-fa nemá konkurenci a dokáže vám přišpendlit prdel do sedačky i dvou a půl hodinovým okopáváním brambor na Marsu. Uteče to kupodivu tak rychle, že ani pořádně nestihnete ochmatat svého registrovaného partnera, a po skončení skoro zapomenete i na ten nechutně odpudivý anglo – americko – čínský altruismus, kdy všichni ti tolik kůl a empatičtí lidé kvůli nějakému jelimanovi, co na Rudé planetě jebal na bouřkové zpravodajství a tak mu ujela raketa, zaplňují největší světová náměstí, truchlivě pláčou a mohutně mu fandí na velkoplošných obrazovkách. Kromě excelentní režie tu Rydly předvádí i neobyčejnou zručnost ve vodění marionet, když se mu povedlo přinutit dokonce i věhlasného pokrfejse Démona jednou málem nakrabatit čelo, dvakrát téměř zvednout obočí a několikrát zamrkat! Neuvěřitelné! A tak mám proti této mimozemské agrikulturní agitce pouze jedinou vážnou výhradu, díky níž bych sice mohl oslím můstkem dostat do tohoto zvratku pár pičí a poslat několik katolických školáků směrem dětská psychiatrie s nenapravitelným traumatem, ale neudělám to, protože piča se v nové a lepší filmové publicistice říkat nemá, aby si HOMOcenzor nemusel zase dělat z huby trhací kalendář. Ta výhrada dokáže estetickému divákovi skoro znechutit jinak spektakulární povrch Marsu, je hnusnější než jeho nejhnusnější kráter a jmenuje se Džesika Čestejn. Opravdu nechápu, proč musí v Holém údu poslední dobou cpát tuhle oslizlou pizdu do každého druhého filmu. Vždyť jako herečka stojí naprosto za vyližprdel a jako žena za ni nestojí ani po litru rumu. Tedy pokud nepatříte k těm ubožákům, co by ho ze zoufalství strčili i do škaredé rezavé trubky. A když Rydly navíc zkombinoval tuhle ropuchu se sterilní gymnazistkou Katkou, která poplatná svému příjmení hraje jako na Marách, jediným opravdu ženským prvkem v tomto spektáklu zůstal věčně patetický negr s téměř nevyslovitelným jménem Číjejetel Unprofor. Taky už by ho jednou mohli nechat ztvárnit nějakého drsného bělocha. (02.11.2015)

Pokračujme hezky v nastoleném trendu. Sunshine, Gravity, Interstellar, a letos se o oscary snaží, dle mnohých vyčpělý, Ridley Scott se svým Marťanem. Mám však takový dojem, že hype, co se táhl za 8 oscarovou Gravitací, a už z principu za Nolanovou novinkou, se letošnímu vesmírnému fláku tak nějak vyhýbá. A to by byla nesmírná škoda, jelikož tento námět je kvalitní již od základu, a pokud by Ridley neměl nějaké katastrofální temno před očima, muselo to dopadnout dobře. Insterstellar je přeci jenom někde jinde, ovšem významně komornou Gravitaci pirát z Marsu lehce v jistém ohledu strká do kapsy. Z hlediska vizuálu jsou všecky kousky na výborné úrovni a člověk musí smeknout, jak se na ty nádherné záběry vesmíru a červenopísečné duny krásně kouká, ovšem tam, kde má kdejaký film ve vedlejší roli noname herce, tam má rudoš mojí oblíbenkyni Kate Maru, které se tímto kouskem snad definitivně otevřou dveře do Hollywoodu, když jí ta Fantastická čtyřka nevyšla, Sebastiana Stana, skvěle střeštěného Donalda Glovera a mnoho dalších, které si každý může přečíst v popisku či nadupaném traileru. Zvláště Jeff Daniels je na velkém plátně opět ohromující. 130 minut je v dříve vyjmenované konkurenci, tedy krátké Gravitaci a nadprůměrně dlouhém Interstellaru tak akorát a nepolevuje v žádném okamžiku. Překvapilo mě, že Ridley vsadil hodně na komediální a odlehčenou notu a u mnoha vtípků jsem se pousmál více, než u kdejaké komedie. A to jsem prosím odpůrce Matta Damona, ale musel jsem uznale semknout ruce s jakou grácií sobě vlastní tenhle borec trousí hlášky. Když je ale třeba zařadit vyšší rychlost, tvůrci se s ničím nepářou a náhle se z discomuzikou odlehčené situace stane boj o holý život, kde je hrdina pasován až na Iron Mana podle toho s jakou grácií se s problémy dokáže popasovat, ovšem všecko v rámci výborně natočeného a nepochybně nasnímaného dobrodružného survivalu, z něhož se nakonec doufám vyvine definitivní blockbuster. Jenom Ridley neusni na vavřínech a ať je Prometheus 2 (pardón Vetřelec) alespoň částečně kvalitní jako tento kousek. PS : Schůze Elrond bezkonkurenční!! 😀 PPS : Svatá pravda! 95% ... [1.10.2015_Cinestar_Černý most] (01.10.2015)

Scott předvedl v podstatě to samé co Kormákur s Everestem. Velmi poctivě řemeslně zvládnuté drama, které sice nenabízí nic navíc a ve všech ohledech naplňuje standardy hollywoodského příběhu, ale kouká se na to fajn a nabízí to pár vizuálně pěkných a pár intenzivních scén. Trochu mě mrzí, že nebyl prakticky nijak využit element samoty a nudy - Damon je pořád v akci a skutečnost, že většinu času sedí na zadku a nic nedělá, není zvlášť zdůrazněna a rozhodně nedopadá na diváka. Psychologie tu v podstatě není moc řešena, což není vyloženě výtka, spíš jsem čekal, že v tomhle ohledu bude scénář propracovanější. Ale ok, nevadí. Jinak jde o návrat Scotta do nadprůměru, což je hodně příjemné, protože tenhle pán to má pořád v ruce i v oku, takže jeho neschopnost při výběru scénářů dost mrzela. Marťan je z těch filmů, co díky námětu tak dobrý režisér snad ani nemůže zkazit. Možná maličko bagatelizuju jeho kvalitu, ale když proti němu v kinech stojí Everest, který nabízí zážitek na srovnatelném principu, tak bych asi upřednostnil výšlap na osmitísícovku. Ale jinak jde o povedený film, co docela uteče. 75 % PS: Nejde zrovna o one man show Matta Damona, dost prostoru mají i jiní herci, nejde o žádné klaustrofobicky uzavřené drama. PPS: Cameron se možná potopil na nejhlubší dno oceánu, ale to pořád není nic oproti tomu, jak hluboko vlezl Ridley Scott do zadku Číně. (25.09.2015)

Problém u Ridleyho Scotta spočíva v tom, že nedokáže nakrútiť dejovo hutný film nabitý emóciami, psychológiou postáv a osudovosťou. Samozrejme, Scott sa verne pridŕžal knižnej predlohy, no to nič nemení na fakte, že Marťan v sebe nemá ani hĺbku, ani dramatickosť. Z filmu síce vyžaruje pozitívny feeling, čo bol zámer, no chýba mu režisérska zapálenosť, precítenosť a zďaleka nedosahuje epických a emocionálnych rozmerov Gravitácie či Interstellaru, ktoré považujem po všetkých stránkach za omnoho vycibrenejšie - aj po stránke audiovizuálnej. Scott bol vždy remeselným majstrom, no civilná, ničím výnimočná forma v Marťanovi ma mierne zaskočila. Marťan je solídne nakrútený, avšak v hollywoodskej produkcii a najmä z hľadiska Scottových režisérskych zručností ide o čistý štandard. A keďže ma nechal emocionálne chladnou a zábavný rozmer išiel mimo mňa, nemôžem ísť s hodnotením vyššie. (22.10.2015)