BoJack Horseman

Najväčší čurák-umelec od čias Charlieho Harpera a Hanka Moodyho. BoJack je vyhoretý samolúby parchant, ktorý mal v 90-tych rokoch priemerný rodinný sitcom a odvtedy z toho ako-tak prežíva. Bojí sa záväzkov, nemá štipku zodpovednosti a sarkazmom si kompenzuje traumy z detstva. Jo... a je to kôň. Animovaný. Seriál je tvrdá satira, nebojí sa vážnych tém a obaluje to do čierneho humoru. Celý tento projekt Netflixu je brutálne pošahaný hlavne skrz antropomorfné zvieratá, vďaka ktorým vznikajú nevídané situácie. (30.09.2018)

Asi jo. Můžete to odpálkovat mávnutím ruky, že se jedná o animák zpožděně vařící na konceptech Californication a Dva a půl chlapa, ale podle mě, ačkoliv inspirační zdroje jsou nepopíratelné, BoJack opravdu přináší svoje vlastní do mlýna. Především nejen úspěšnou satirou Hollywoodu, ale těmi mála momenty životního jemnocitu jednoho zlomeného padesátníka. Tím má BoJack spíše blíž humoru Louiho Szekelyho než k výše zmíněným seriálům. Každopádně, jak první sezóna ukázala, Bojack má ještě dost, co nabídnout a s čistým svědomím mohu říci, že mi ta postava není ani zdaleka ukradená. // 2. série A je to jasný, pro mě nejlépe psané televizní drama současnosti! (14.09.2015)

Horší a prázdnější díl od dílu. Pátá řada je ve svojí zoufalé snaze vyprodukovat desítky minut animace bez jakéhokoliv smyslu, vývoje, náznaku změny statutu quo už vyloženě politování hodná. Holt je problém, když seriál nemá nic krom gimmicku "depresivní vnitřní zvířata" a nemůže se v něm nic stát, protože jakmile by se něco stalo (a postavy by přestaly být pasivní, problémy prvního světa nasáklé karikatury), ten gimmick by se rozpadl. Jako film by to šlo, jako jedna sezóna by to taky šlo, ale tvůrci to chtějí dojit do nekonečna a nejpozději tak během druhé řady se prostě nevyhnutelně ukázalo, jak moc prázdné to musí být, aby to mohlo dál existovat. Chápu, že to brnká na správné struny a řeší to právě ty problémy, ale já se jenom nudím. Zvlášť když vysvětlením doslova každého problému je bolestně doslovný flashback osvětlující nějaké dětské trauma - přičemž se ale v těch flashbacích z nějakého důvodu pracuje s mindsetem padesátých let, čili absolutně nijak nevysvětlují současnost a stav aktuální generace, která s neironicky míněnou nukleární rodinou nikdy ve styku nebyla. Jde jen o hledání nejbanálnějších a nejlépe znějících zdůvodnění problémů, které se v důsledku jen zveličují a legitimizují, aby se každý mohl cítit jako oběť něčeho, co je mimo jeho kontrolu. Že si to tvůrci uvědomují a nechají postavy dokola opakovat, že tohle cíl není, fakt není chytré - je to jen ukázka bezradnosti tohohle seriálu, který má právě ty konotace, jaké mít nechce, ale místo aby s tím nějak koncepčně pracoval na úrovni upřímné sebereflexe, jen neustále vysvětluje, že takto to být chápáno nemá. Seriál navíc hodně záhy skočil přes žraloka a pro pointu vtipu může kdokoliv kdykoliv rozbít jakoukoliv kontinuitu. (29.09.2016)

Skrz epizódkové vtipy (pri ktorých avšak každá akcia má aj následky, čo je pri seriáloch podobného typu veľmi osviežujúce, realita ostáva zachované, vyvíja sa, nereštartuje sa presunom do ďalšieho dielu), nepríjemne realistický dej a prepracovanú psychológiu postáv, BoJack Horseman tne do živého a je pre mňa to najhodnotnejší seriál dneška. (19.01.2017)

Seriál som začala pozerať s tým, že to bude komédia. Zo začiatku som si ešte myslela, že to len nie je veľmi dobrá komédia. No ako seriál pokračoval, bolo jasné, že toto je dráma a navyše mega depresívna. Nielenže v nej sledujeme osobnú krízu hlavného hrdinu, ale rôznymi spôsobmi sa tu vykresľujú aj rôzne spoločenské problémy, trendy a ľudské vlastnosti. A ešte aj to, čo by sa dalo považovať za vtipy, človeka deprimuje, keď sa nad nimi hlbšie zamyslí. Hoci je to veľmi negatívne a zabíja to vo mne akúkoľvek životnú nádej, seriál je tak dobre urobený, že neviem prestať pozerať. (29.10.2019)