Ve sklepě

Ďaľší Seidlov film, ktorí budú jední milovať a druhí nenávidieť, respektíve považovať za šokantný exhibicionizmus. Tým je pre mňa "poviedka" o domine a jej otrokovi, kde vidno skutočne všetko a mám pocit, že dopad filmu by bol väčší bez nej. Seidl boduje v kvázi jemne ironickej a trochu zhovievavej kritike spoločnosti, ktorá je však veľmi zdrvujúca. Nemyslime si, že toto sú vzorky priemerných rakúšanov (a ľudí všeobecne), ale bez vetra sa ani lístok nepohne... (14.09.2015)

Ve sklepě je snímek o tom, jak jsou lidé různí. A jsou skutečně hodně různí a mají jiné potřeby nebo touhy. to se ve snímku skvěle ukazuje. Já nejsem z těch, kteří budou něco z toho, co zde bylo prezentováno, provozovat, ale rozhodně nejsem proti, aby to ti lidé, kteří to zde dělají, dál podstupovali. Proč ne? Snímek je hodně upřímný, což je dobře. (11.04.2017)

Film je hodnotný jak svou jednoduchou nenarušující formou (formálně už přece nepotřebuje překvapovat), tak otevřeností zobrazovaných osob. Sklep by mohl být metaforou pro nejskrytější lidské touhy, často hodně extravagantní až zhýralé, se kterými se většina z nás na potkání příliš nechlubí. Oni ale ano. Chtějí být zobrazeni po boku svých démonů a otroků. Zdá se, že rakouská sklepní tradice otevírá vrátka. Pokud máte z těchto podzemních prostorů stísněné pocity, film vám pravděpodobně neudělá dobře. Možná vám je naopak přivodí, důležité ale je, že "mluví". (07.11.2014)

[AFF 2015] Aké sny zamykáme do svojich pivníc? Čo v nich skrývame a čo to o nás vypovedá? Ulrich Seidl sa opäť vracia k téme rakúskeho národa a pozorne skúma, aké tajomstvá a túžby si ukladá do podzemných priestorov. V atraktívnom štylistickom kontrapunkte strohého režijného štýlu, esteticky vycibrených záberov a stredostavovskej pohodlnosti so šokujúcim obsahom (ktorý nemá ďaleko k pornografii ani dokumentu o extrémistických skupinách) sa prejavuje Seidlov typický šibeničný humor a kúsavý ostrovtip. Motto "Sme, akí sme." je dôsledne dodržiavané, avšak len málokedy ústi v nové plnohodnotné závery o súčasnom Rakúsku. K tomu ostatne smeruje moja jediná vážnejšia výčitka. 85% (03.08.2015)

Nevím, jestli je namístě smát se tomu. Ale párkrát jsem se smál - např. u teenagerů a u dvojice v mini-baru s veselou hudbou. Jinak jsem ale myslel víc a víc na větu, která zazněla před filmem v úvodu V. Hendricha, kde citoval Hanekeho vyjadřujícího se k jinému Seidlovu filmu, tady to ale sedí mnohem víc: "Pohled do pekla." V něčem strašně beznadějný a děsivý film, ne ale zobrazováním nějaké hrůzy, jako spíš mrtvolné jalovosti. Ten záběr na teenagery funguje jako kapka naděje, i když jen teoretická či potenciální. Jinak ale tento film samozřejmě nejde brát jako nějakou obecnou či definitivní zprávu o dění v rakouských sklepích, sám se ani o nějaký dojem komplexnosti či objektivnosti nesnaží. Je jasné od začátku, že film bude o právě těch lidech, kteří k natáčení dali souhlas, a o ničem jiném. Jde spíš o konstatování, informaci o těchto několika jedincích a jejich zájmech, a co se děje v statisících jiných sklepů, se samozřejmě nikdy nedozvíme a nikdo žádnou statistiku nesestaví. Ale přináší jistou představu.. Nejvíc fascinující je samozřejmost a smířenost, se kterou o sobě protagonisté filmu mluví. (19.04.2016)