Zvláštní případ

Opravdu zvláštní film o zvláštním vztahu dvou mužů. Je nepříjemné nechat sebou manipulovat, zvláště když schopnosti odolávat manipulaci ještě oslabuje vztah profesní podřízenosti. Nakonec však člověk může zjistit, že bez této po všech stránkách nepříjemné závislosti nemůže existovat a zmizí-li, ztrácí důvod k životu. Podivná, dobře zahraná záležitost. (24.10.2015)

Téma je sice silné, ale objevuje se průběžně v kinematografii do dnešní doby (viz třeba Ďábel nosí Pradu). Film o závislosti nevyhraněného člověka má v podstatě jen dvě možnosti konce - buď si člověk uvědomí svou závislost a osvobodí se, stane se soběstačným, nebo nutné náhlé zhroucení svého světa neunese s odchodem svého idolu. Film je ale pojat tak strašlivě rozvláčně, kdy jen půl hodiny poznáváme dva tři charaktery, a přesto o nich víme málo (kromě sázení a hry v karty ten mladík vážně nemá žádné jiné koníčky?), takže se na film dá podívat snad jen kvůli sexy Nathalii Baye. Podobnou šéfku jsem kdysi také měl, neznala víkendy ani soukromí svých zaměstnanců, myslela si, že jí patří, tak jsem šel rychle pryč. Po mně odešli pak i další, a paní se firma zhroutila. Což mi přijde zajímavější historka, než tento film, který vlastně ani nejde do hloubky. (02.11.2016)

Příběh řadového pracovníka oddělení reklamy Louise, jemuž nový šéf nabídne kariérní postup a větší prostor pro realizaci jeho nápadů. Postupně se dostává do vleku manipulativního šéfa Bertranda, který jej začne využívat, nutí jej k přesčasům, začne mu vstupovat do soukromého života. Výborný byl moment, kdy Bertrand jednou v noci odešel za novým projektem a najednou zůstal Louise jak kůl v plotě, vykořeněný, bez manželky, bez kamarádů v práci, bez svého starého života. Zůstala jen pachuť a osamělost. Michel Piccoli ztvárnil úžasného manipulátora! (27.07.2014)

Tohle je dost nedoceněný film. Je zajímavé, kolika lidem tu připadá odtržený od reality, přehnaný, nebo vyspekulovaný. Ale vězte, že takhle to opravdu chodí, nebo přesněji: mělo by chodit. Jestliže totiž práci neobětujeme úplně všechno, včetně našeho soukromého a rodinného života, vlastního zdraví a nakonec i vlastního života, nikdy nemůžeme říct, že jsme opravdu pracovali. Práce, která nás beze zbytku nesešrotuje jak duševně, tak i fyzicky, totiž není žádná skutečná práce, je to jen takové šolichání. Tak se "pracovalo" po celou sovětskou éru v Rusku a samozřejmě i u nás v období totality, no a nad výsledky a následky žasneme vlastně dodnes. Zato celá ekonomicky vyspělá západní civilizace vznikla právě tím druhým způsobem, každý jí musel obětovat celého sebe. Otázkou ovšem je, jak dlouho tato diferenciace západu a východu ještě vydrží... (15.08.2022)

Louis je mladý reklamní expert, který má tu smůlu, že uvízl ve firmě, co o reklamu vlastně ani nestojí. Její postavení jí totiž umožňuje žít z podstaty. Cítí se neuznaný, ale nemá dostatek vůle a odvahy prásknout dveřmi. Nečekaná změna na postu manažera přinese šanci na rychlý profesní vzestup. Kariérní postup ale znamená, že se potkají dva pronikavě odlišné charaktery. Zkušený ředitel jako diktátor, pedant, buldozer a manipulátor, silná osobnost, která touží po dominanci a trpělivě své okolí proměňuje k obrazu svému. Mladík, coby snaživý, ale charakterově a duchovně mělký slaboch, který s úctou vzhlíží ke svému šéfovi jako ke svému guru. Nedochází vlastně k žádnému zápasu. Louis je postupně rozleptán, vstřebán a stává se na svém nadřízeném závislý. Poté, co šéf odcestuje do zámoří, cítí se být zrazen, opuštěn a nedokáže bez něj smysluplně existovat. Z filmu je cítit určité napětí, očekávání věcí příštích. Rozuzlení je nakonec celkem banální, s námětem se dalo pracovat mnohem radikálněji. Umírněný závěr ale umožňuje snímku zůstat na půdě reality, je přesvědčivý. Poselství není bůhvíjak hluboké, ale příběh Louise vyslovuje obecnější pravdu o člověku. Části populace je dobře ve stínu velké autority, ochotně se přizpůsobuje a hledá ochranu před nejistotou nestabilního světa. Tady můžeme hledat příčinu obliby některých autoritativních politiků a režimů. V osobnosti zkušeného hereckého veterána Michela Piccoliho dostal film navíc ideálního představitele šéfa firmy. Klidný, soustředěný, v případě potřeby otcovský a jindy zase zábavný, sebejistý a nepředvídatelný, spřádá svoji pavučinu a dobře ví, že mu jeho kořist neunikne. Celkový dojem: 75 %. (17.10.2015)