Jedinička

Veľmi ma prekvapilo nízke hodnotenie tohto filmu od jednotlivých užívateľov. Opäť po dlhej dobe sovieti siahli do svojho vnútra a snažia sa popasovať so svojou nie veľmi slávnou minulosťou. Film sa formou malej bojovej epizódy otvorene postavil k trom závažným historickým oblastiam. Prvá je tzv. pakt Ribbentrop – Molotov z 23. augusta 1939 a o 25 dní Sovieti napadli Poľsko aby na čiare Visla – Narev – Sav si podali ruky s Nemcami, ktorí obsadzovali Poľsko zo západu. Preto tá obrovská nenávisť k vojakom Červenej armády so strany Poliakov v pásme bojov na východe Poľska. Druhá načrtnutá otázka bola otázka náboženstvá. Postoj silne náboženského Poľska a jednotiek sovietskej armády silne pod vplyvom politrukov a neposlednou otázkou je postavenie politrukov v jednotkách a bojových veliteľov. Aj jeden aj druhý sa nezodpovedal jedinému svojmu nadriadenému, ale hneď dvom. Film má svoje nepresnosti, nezodpovednosť veliteľa batérie v otázkach zabezpečenia prieskumu a bojového zabezpečenia jednotky ale to skutočne neznižuje hodnotenie tohto filmu. (24.02.2016)

Standardní ruský vojenský film. Bodří a chrabří vojáci. Rozevláté vojačky s nesmělými náznaky citů k veliteli. Důraz na lyriku, přátelství, dojemnost a úmrtnost. Akční sekvence na úrovni rekonstrukce bitvy místního armádního spolku aneb střílej jako do terčů a nebo pokrop seřazené nepřátele. Pasáž s dětmi tlačí do úmoru diváka na mateřské city a veškeré počínání vojáků je absurdní. Plusem jako ve všech ruských válečných filmech je, že - - - - SPOILER - - - - všichni umřouuuu. (13.02.2017)

Vojenske akce jsou, jasko tradicne v ruskych filme, velmi dobre. Bohuzel, uz se to neda rici o pribehu, kterym je propojen cely den filmu. Ne, neni vubec silny, vztah mezi zenou a muzem zde vubec neni vystaveny, nefunguje mezi nimi chemie. Co ale vcelku funguje, je parta teto baterie, coz ja tvrdim, ze je to zaklad valecneho filmu. Pokud mate rani valecne, nabidnete si. Ale pozor, ono jste to vsechno uz nejak videli. (30.11.2016)

Osobně nejvíc oceňuji oddechové pasáže, u kterých jsem se upřímně zasmála. Jistě, z patosu některých scén mi běhal mráz po zádech, ale nějak mi to k válečným filmům sedí a při sledování mě to vyloženě neruší. Kromě odvyprávění příběhu dalších válečných hrdinů, kteří statečně bojovali až do konce, se zde ještě naťukává pár důležitých témat, což je pro mě velké překvapení a velké plus. Výpravně, hudebně i herecky vynikající práce. (05.11.2016)

Je vhodné si připomenout, že po filmařské stránce jsou válečné ruské filmy zcela odlišné, než většina anglo-amerických vojenských příběhů. Přičemž vizuálně jsou naprosto srovnatelné. Snažím se marně zalistovat v paměti, zejména v rovině pravdivých skutečností. Ve kterém sovětském válečném filmu se hovoří o důvodech, proč polský národ Rusy moc nemusí. Nicméně Rusko, které je pokračovatelem sovětského filmu, jak vidno, objevuje i ve válečné vřavě témata, která byla donedávna přísně střežena. Neobvyklé vyprávění filmu není až tak vnějškově okázalé, ale beze zbytku v navozené válečné atmosféře vzdává poctivý hold ruským i polským vojákům při plnění nelítostného boje. A to zejména realističtějším pohledem, toho si vážně cením. Na druhou stranu je třeba říct, že jakýkoli jiný spjatý příběh s příliš oslavným heroismem zpravidla sráží film do kolen. Viz třeba zbytečně patetická koncovka v americkém filmu Železná srdce. (02.05.2016)