Steve Jobs

Bez ohledu na osobní názor (kterým možná ani nedisponuji) nefunguje nový Jobs zcela hladce jako film. Záměrný výběr několika zákulisních prezentací a jejich následné zhuštění s osobním životem překvapivě drží pohromadě, ba naopak i relativně pohltí a vzbuzuje napětí, ale konečný efekt je zanedbatelný. Jako letmý pohled do života a práce jedné velké osoby proč ne, jenže coby dramaturgicky dobře postavený příběh ani náhodou, The Social Network je pořád o dvě třídy výš. (28.01.2016)

Sorkinovy živelně obratné dialogové pasáže jsou super, stejně jako minimum okázalých gest a absence zbytečného přehršle patetických emocí v příběhu o geniálním člověku, který s nimi pracoval jako bůh a vyjadřoval je velmi sporadicky (resp. sofistikovaně). Podprahová moudra a nenápadné podnikatelské hinty v tomhle "živě" inscenovaném stage příběhu však monstrózně kazí to, že je strašně málo ze široka a že se v něm prakticky nic moc neděje. Kdyby to byl 10ti minutový sestřih z upoutávky na první Mac, výpovědní hodnota bude dost podobná a zážitek ještě intenzivnější, než podobné variace sledovat 122 minut. (15.11.2015)

"V 9:41 se zemská osa vychýlí jednou provždy." Tak našemu arogantnímu parchantovi, s největším egem na světě, postavili další pomník. Je takový obyčejný, nepopírá jeho zlodějiny, namyšlenost ani nedostatek lidskosti. Mně se vlastně líbily hlavně ty prezentace, zejména mexická vlna byla famózní, dále pak záměny mezi mužským a ženským Andy a výměny názorů s Wozniakem taky stály za to. Přesto pana Jobse nikdy nepozvu na grilování, nepodělím se s ním o žádnou ze svých převratných myšlenek a pokud mne bude chtít uplatit nejnovějším Mackintoshem, tak mu hrubě narvu umělého hlodavce mezi jeho půlky. Ano, ti bystřejší již poznali - já ho skoro až nemám rád. (10.05.2016)

Měl jsem jisté pochybnosti, ale on nakonec tenhle scenáristický konstrukt filmu jako zákulisního dramatu o třech dějstvích funguje velmi dobře. Chameleon Fassbender vlastně není Jobsovi příliš fyzicky podobný, ale během chvilky na to zapomenete. Danny Boyle se sice drží nenápadně v pozadí a slouží textu Aarona Sorkina, ale třeba při opakovaném použití flashbacků během probíhajícího dialogu cítíte, že přesně věděl, jaký film to vlastně točí. Jen bych film neoznačoval za životopisný, byť k tomu svádí už samotný jeho název. (14.11.2015)

Já chtěl původně vidět úplně jinej film a dobče mně tak. Nerozumím tomu dobytkovi co tady dělal střih, protože v časových pásmech jsem se neorientoval, celý mně to akorát sralo, bylo to narvaný dialogama, který mně nudili, fajn herci se asi hlásili sami za kvalitní jabka do svých pracoven, ale krom dobře zahraných scén a skvelých masek moc nemám co chválit. Třeba hudba vytvářela dramatickej podkres už někdy v půlce filmu působilo až směšně. (07.01.2018)