Solino

Teď právě "jedu" po Fatih Akinovi, tak zase další skvělý film. Něco mezi http://www.csfd.cz/film/8995-bio-raj-nuovo-cinema-paradiso/ a http://www.csfd.cz/film/30658-ulicka-zazraku-callejon-de-los-milagros-el/. Jak to v životě chodí, jak jsou 2 bratři, vychovávaní stejně naprosto jiní, jeden šikovný a hodný, druhý lotr od malička a jak se s těmito dispozicemi potýkají až do dospělosti... (10.11.2008)

Fatih Akin je v této době velmi spojen s jeho aktuálním počinem U zlaté rukavice, jenž si nese jednu pochvalu za druhou. Já jsem se ovšem zaměřil na jeho ranější tvorbu a sáhl jsem po Solinu. Snímek není špatný, příjemně šlapající výpověď o přistěhovaleckých problémech a vztahu dvou bratrů, jenž pod tíhou času dostává svému nepřekvapivému vývoji v šablonovitých kolejích hřejivě hořkých rodiných dramat. Krása Solina se musí hledat jinde, já ji třeba našel v režisérových kvalitách jeho práce a to i přes fakt, že snímek vizuálně vypadá jak z počátku 90. let než z počátku nového tisíciletí. Film má nečekaně nádhernou kameru, jež vypiplává každý druhý záběr svou jízdou po mizanséně, díky níž nabývá výjimečnosti a v přesně vyfrézovaných rámech zobrazuje Akinem určené dílčí prvky, jež bohužel samotný příběh nijak neobohacují. Za normálních okolností bych dal takových 6/10, jenže ta impozantní kamera a zdatnost v budování atmosféry Itálie, Německa a nátur obyvatel těchto rozličných narodů dávám 8/10. (16.03.2020)

Skvělý film, který sice není tak neskutečně nabitý energií jako pozdější Akinův film "Proti zdi", ale i tak nabízí úžasný příběh dvou bratrů a jedné italské rodiny zabydlující se v Německu. V něčem mi film připomíná klasické pohádky. Jsou zde dva bratři - jeden zlý a druhý hodný, ten zlý lstí získá bratrovu ženu i slávu a na konci je smíření a happy-end, který sem ale naprosto přirozeně patří. (15.04.2009)

Fatih Akin je můj nejoblíbenější současný německý režisér. Jeho stěžejním tématem jsou život a trampoty přistěhovalců v Německu. V Solinu toto téma bravurně kombinuje s poctou italské poválečné kinematografii. Za pomocí úžasného filmového jazyka, který stojí na brilantní schopnosti Fatiha vyjadřovat se obrazem a na jeho dramatickém nadání, přináší rafinovaný příběh dvou bratrů v Německu žijících Italů. Solino vypráví o jejich vzájemném vztahu, vztahu k rodině, k ženám, filmu, o jejich dospívání a životě v cizí zemi. Způsob jakým k nám pak Fatih Akin skrze plátno v případě Solina hovoří mi evokuje např. Feliniho AMARCORD. Příběh je nám vyprávěn s neuvěřitelnou lehkostí, úžasným humorem, zároveň však vypráví i o strastech a to mu spolu s dobře napsanými postavami dává na uvěřitelnosti a autentičnosti. Fatihu Akinovi se podařilo natočit opravdu krásný film, který však není kýčem. Mám tento film moc rád a dle mého názoru patří k vrcholu současné evropské kinematografie. (27.06.2011)

Super záležitosť a vťahujúca relaxačka. V jednom komente sa varil čaj, a presne to mi chýbalo k Vianociam, šálka voňavého čajíka a možno by toto Solino útočilo na max, ale zas musel by to byť skvelý čaj hej...:) Pizza, testosteróny a odhodlanosť sú určujúcimi postavami ságy talianskych prisťahovalcov v Nemecku. Nech vám tá kombinácia príde akokoľvek zvrátená:). Jediná mrzutosť, bratia: Bleibtreu chudinka nemohol za to že sa narodil s jediným talentom- hádzať dokonalé úsmevy, bol taký príťažlivý a... hajzel:( a druhý brat- hotová chodiaca láskavosť po operácii pohlavia a sympaťák ako vyšitý..... no ale pohľad do Bleibtreuových očí, he, resp. pohľad Bleibtreuových očí do mojich..... éé, to by stačilo...:))) (09.12.2008)