O kuřatech a lidech

Sice ještě nevím, nakolik divné filmy letos uvidím, ale můžu si směle tipnout, že tenhle bude nejspíš nejdivnější. A určitě je nejdivnější z těch, které jsem viděl loni. Vlastně ani nevím, kdy naposled jsem takhle divný film viděl... Nevadí mi ve filmech krev, vnitřnosti, zvratky, fekálie, ale u tohohle černohumorného a lehce filosofujícího bizáru mi bylo chvílemi krapet šoufl, ačkoliv v něm není nic "nepřístupného" vidět. Ale stačí si domýšlet a představovat... Bravo. (10.01.2016)

„Co to bylo?“ - „To byl jenom králík.“ - „To byl teda kurva velkej králík.“ Jensen mi zatím sedí spíš jako scenárista, má jediná zkušenost s ním jako režisérem (Blikající světla) mi naznačila, že s jeho humorem to budu mít těžší. Tahle černočerná absurdní tragikomedie je docela náročná. Její humor se často pohybuje na samotné hraně vtipnosti, některé scény už zábavné nejsou. Všechny však spojuje výše zmíněný přívlastek „absurdní“. Vyjmenovávat jednotlivé situace ani nemá cenu, je jich spousta, ale můžu vypíchnout alespoň groteskní seznámení, večeři, čtení před spaním či hádání o původ. Jenže díky jejich nevyrovnanosti jsem se někdy až hystericky smál, abych zase jindy jen nechápavě sledoval, co nevtipného se to zrovna na plátně děje. A jakože jsem se dlouho spíš bavil, směrem ke konci se mi postupně vytrácel úsměv ze rtů, až zmizel takřka úplně. Závěr to jen potvrdil. Díky skvělým hercům dávám ještě slabší 4*. „Myslíš, že chci něco mít s nějakejma hnusnejma kuřatama? Jenom cvičíme, než potkáme nějaký holky.“ (20.03.2017)

"Co to lítá ovzduším? Čápi? Geny? Netuším..." Cha. Mengele byl žabař, Dr. Moreau jen průkopník. Ovšem geniální dánský genetik a zručný dyretaxidermist Evelio Thanatos, to už byl mistr. Dej mu pánbůh věčnou slávu a ať odpočívá v pokoji. V patře. A nerušte ho tam! Citlivá úchylárna o tom, že hryzání Adamových jablek mi způsobilo zaječí pysk, krev není voda, objevit pár nových bratrů je fajn a že rodina je základ státu. Varování útlocitným single divačkám, praktikujícím katolíkům, asexuálním youtuberům, veganským influencerům a zejména všem zapáleným ochráncům zvířat - při zhlédnutí hrozí psychický kolaps, předčasné zešedivění a trvalá ztráta sexuálního apetitu (máte-li nějaký), zejména však dramatický propad vašeho inteligenčního kvo.. kvo.. kvocientu. Btw, jeden by nevěřil, jak perverzně může znít i obyčejná, nevinná věta: "Místa je tam dost." Bodejť by taky nebylo, vždyť tudy snášejí vejce! Film s hra(ba)vým sociologickým přesahem (a ne, že ne), o prázdném ostrově plném genetiky, erotiky, romantiky, "holek" z hospice a naděje, která nehyne ani v kleci zavřená. Obsahuje i zajímavá zvěrstva se zvířátky a optimistické velkorodinné finále. Taky kvokám. Pětkrát. (28.01.2023)

S tolika Jensenovými filmy po sobě jsem už začínal mít pocit, že koukám na jednu celistvou sérii, jako jsem měl u těch skutečných dříve zvykem. Tím, že si udržuje téměř stejné obsazení napříč svými díly a hlavně díky tomu, že se stále více a více posouvá za hranice divnosti a šílenosti, tím se člověku může více jevit, že sleduje skoro tytéž filmy. Doposud jsem ovšem u všech předešlých dokázal spatřit nějaký hlubší smysl nebo alespoň řádné pobavení. U kuřat a lidí jsem většinu času spíše jen kroutil hlavou a upřímně čekal na vzdálený konec. [viděno v Edisonline 13.9.2021] (13.09.2021)

Parta kolem režiséra Anderse Thomase Jensena mi není cizí. Všechny jeho předchozí filmy jsem ocenil pětihvězdičkovou palbou a tak jsem také počítal s tím, že O kuřatech a lidech bude další neortodoxní zábava. A byla. Režisér evidentně má silný sklon k černému humoru a už u Řezníků to hodně křižovalo hranici všeobecné únosnosti. To jsem ale nevěděl, co přijde s příchodem tohoto filmu. O kuřatech a lidech kříží nechutenství s humorem, které během filmu víceméně až na pár scén funguje, ale ve vzpomínkách si budu říkat, co jsem to vlastně vůbec viděl za šílenost. Čtyři hvězdy tu neznamená, že by film byl slabší, než jeho předchozí bratříčci. Jen si myslím, že přes množství naprosto brutálních vtipů tenhle příběh asi už nechci nikdy v životě vidět. (09.05.2016)