Tohle je náš svět

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)

Film nastoluje mnoho otázok okolo alternatívnej výchovy detí a som rád, že ide o počin objektívny. Nemal som pocit, žeby tvorcovia upredňostňovali akúkoľvek z foriem, hoci sa to sprvu možno zdá. Polemizovať by sa dalo okolo danej témy do rána, v každom prípade po filmárskej stránky ide o slušné nezávislé dielko hodné povšimnutia. Záverečná štvrťhodinka je však na smolu úplne, úplne zbytočná, hoci vzhľadom k úvodu filmu je technicky veľmi pekná. (20.11.2016)

V tomto filmu můžeme vidět kritiku konzumní společnosti na americkém kontinentu z první ruky. Když tento snímek začal tak jsem si říkal, jestli to není náborový film do dětské organizace Hitlerjugend, protože takovej výcvik, co jim tam dával představitel Aragorna ze Středozemě byl nad moje chápání. A popravdě řečeno takovej záhul by nezvládli mnozí dospělí natož děti. Ale tyto děti v tom vyrůstali od malička a to co dokázali a věděli by jim mohl závidět nejeden Indiana Jones nebo nějakej další dobrodružnej trotl. Takže víme, že by dokázali přežít v přírodě a že by se svými vědomostmi udělali nejednu univerzitu, ale co se týče života v lidském mraveništi moderní Ameriky, to by asi vážně nezvládli. Ono jde o to, že vůbec nestáli o to chodit do společnosti nebo do školy, protože se toho doma naučili více než na deseti Harvardech. Další věc, co se mi na tomto snímku líbilo, jak jejich otec Captain Fantastic podle kterého se ten film jmenuje vždy a při každé příležitosti svým dětem říkal pravdu, což málokterý rodič dovede, jak jsme se zde mohli přesvědčit. Zápletka tohoto příběhu je jednoduchá a jedná se v ní o to, že tato povedená rodinka se vydá z divočiny, kde žijí a které říkají domov napříč Amerikou ve svém autobusu na pohřeb jejich matky, kde ale nejsou vůbec vítáni. Během cesty zažívají mnohá dobrodružství, které jsou občas i vtipné, protože byli vychováni v jiném sociálním systému než na kterém je americká společnost založena. Nezapomenu na tu hlášku, když jedna z malých holčiček říká své rodince „Co je to s těma lidma, oni jsou všichni nějak nemocní, proč jsou všichni tak tlustí jako hroši?" A to je přesně ono, oni to neznali, protože odmalička měli dostatek pohybu a zdravé výživy, tak to nedokázali pochopit. Jinak se mi moc líbila krajina na začátku filmu a taktéž herecké výkony dětských představitelů, které jsem skoro neznal a kteří se při natáčení asi dostatečně vyblbli a taktéž nesmím zapomenout na bravůrní výkon Vigga Mortensena, který svou roli zvládnul na jedničku. Tento počin můžu doporučit všem, co mají rádi filmy jako je Skleněný zámek anebo Malá Miss Sunshine. Za příjemnou zábavu na cestách dávám zasloužených 100%. (20.07.2021)

„Naprosto geniálny film pre vnímavých ľudí, ktorí v tom uvidia priezračnú krásu, ako už dávno nie...” Uznávam, že je film trochu neohrabaný, neotesaný, jednak kvôli ostrému a občas vulgárnemu, ale spontánnemu scenáru, alebo že hlavní hrdinovia žijú kdesi v lese, totálne sa zriekli konzumného spôsobu života, majú atypické mená, detí je šesť, otec je jeden, matka, nevedno kde je ? Tatko sa rozhodol, že svoje decká bude vychovávať úplne INAK. Bez elektriny, bez PLAYSTATION, bez televízora, bez akýchkoľvek výdobytkov techniky. Každý večer kniha v ruke, poprípade si zaspievajú. Aj múdri sú, majú byť z čoho. Zavčasu ráno vstávajú, aby si poriadne zabehali, majú extrémne tvrdý tréning, tatko ich absolútne nešetrí. Sú perfektne pripravení na život ? V lese, áno, v civilizácii, hm... ťažko povedať, veď okrem existencie v prírode, nemajú ani šajnu, ako to beží vo svete ! Vrátim sa k ich matke, jeho žene. On sa volá Ben. Ona sa volala Leslie. Spáchala samovraždu. Už dlhšiu dobu s nimi nežila. Oni všetci sa rozhodnú, že pôjdu na pohreb, vzdialenom niekoľko stoviek kilometrov. Pritom, nie sú tam akosi pozvaní... Nasadajú do MINI - autobusu, a hor sa do veľkého dobrodružstva. Isť na takú vážnu vec, nie je bohvieaká sranda, ale toto sú nevyspytateľní ľudia, a tak sa dá od nich čakať čokoľvek... A ako to dopadne, nebudem prezrádzať. Celý, celučičký film stojí a spadá na fenomenálnom - Viggovi Mortensenovi, nepredajnom hercovi, objavujúcom sa v nezávislých snímkoch, ako je aj tento, Matta Rossa, s emotívnym soundtrackom, špičkovou kamerou a výpravou, taký trochu atypický ROAD - MOVIE snímok, na aký sa nezabúda, aspoň v mojom prípade určite, NIE ! (20.10.2016)

Velmi podivná agitka naprosto pohřbená posledním aktem, kterým se pro mě tenhle film svou filosofií postavil někam na úroveň scientologie. Ani ne tak samotným smyslem, ok, ať si to klidně tvůrcí myslí, ale spíš zahozením dosavadní snahy argumentovat ve jménu hopsání na louce. Oslava magorství. Nebrat! (19.06.2016)