Tohle je náš svět

Asi som od filmu čakal o niečo viac. Trailer ma navnadil a chcel som vidieť tú vynikajúcu komédiu s drámou, no reálne mám pocit, že tento film je viac o momentoch. A niektoré sú lepšie, a iné zase horšie. Povedzme si teda realitu. Mám rád Vigga Mortensena a aj decká podávajú dobrý výkon. Mám veľmi rád Annalise Basso a opäť sa ukazuje ako veľmi talentovaná. Musím povedať, že mnohé scénky ma dostali, ako lozenie po streche, alebo na skaly, alebo aj hneď úvodný lov jeleňa. Dokonca aj záverečný pohreb matky s upálením na hranici je vynikajúci. Vždy mám pocit, ako keby to bolo oslavné a úžasné. Okrem toho tam máme aj najlepší remix "Sweet Child O´Mine", ktorý som kedy počul. Kde však film trošku pre mňa stráca sú hádky so starým otcom, a niektoré klišé, ktoré si tento film vôbec nevie odpustiť. Vieme, že všetko nakoniec skončí dobre a nepotrebujeme ísť k tomu touto cestou plnej klišé. Film je ale dostatočne vtipný, energický a má dobrú chuť, ktorá to všetko vynahradzuje. Užil som si ho od začiatku do konca, miestami som sa trošku nudil a mal pocit, že môžeme ísť trošku inou cestou, ale má to srdce na správnom mieste a vie, o čom hovorí. Neviem či by som sa k nemu vrátil, ale rozhodne urobil dobrý dojem. Hodnotenie: B- (15.11.2016)

Původně jsme chtěli jít na Suicide Squad, ale nakonec padla volba na kino Aero a novej Mortensenův snímek a jsem za to rád. Dlouho se mi žádnej film tolik nedostal pod kůži jako tenhle, emoce se střídaly jako na horský dráze a při sledování jsem měl pocit, že sleduju opravdu něco výjimečnýho. První půlka se nese spíš v pozitivním duchu, pak to Mortensen začne kupovat a bylo mi ho občas fakt líto. Spolu s Everybody Wants Some se jedná o film, co se mi v posledních pár letech nejvíc zavrtal pod kůži. 100% (07.08.2016)

S obavami som si púšťal film, o ktorom som niečo vedel iba z krátkeho obsahu. Moje obavy sa naplnili, pretože film o ktorého určení som nemal tušenia, ma svojou falošnosťou rozčuľoval aj keď nie až tak, aby som ho vypol pred koncom. Neviem, či má význam v odmietavej nálade niečo písať o Viggovi Mortensenovi a jeho Kelly Family.  Viem iba to, že nebudem mať problém vypudiť tento čudný film veľmi skoro z pamäti. (18.12.2023)

Tenhle film mě oslovil natolik, že skoro nevím, co zmínit dřív.... Zaprvé bych hned zkraje mohla vyzdvihnout herecké výkony - Viggo Mortensen podal opravdu skvělý a věrohodný výkon. A neméně skvělí byli i dětští / nactiletí herci. Byl to skutečně dobrý výběr. Dále mě samozřejmě oslovil námět alternativního života a to, jak si s tímto tématem tvůrci poradili. Není všechno tak černobílé, jak se může na první pohled některým lidem zdát, stejně tak každá z filmových protistran (alternativní versus "normální" život) má v něčem pravdu a v něčem naopak ne. Otec, který s několika dětmi žije v lese, učí je lovit a přežít v přírodě a během toho všeho jim poskytuje domácí výuku, se může zprvu zdát jako blázen a extremista. Ano, jeho metody jsou extrémní a neuvědomuje si, že své děti připravuje o možnost socializace. Ale na druhé straně stojí lidé, kteří jsou rovněž zaslepení, jenom jinak - zaslepil je onen "standard" běžného života a mnozí se ani nezamýšlí nad tím, proč jsou věci tak, jak jsou, jen proto, že se jakožto občané pokrokových zemí v podstatě kolektivně shodli na tom, co je "normální". Líbila se mi i ta narážka na systém školství a na to, že škola toho ve skutečnosti děti moc nenaučí. Otec dětí měl svoji pravdu, která svým způsobem dávala smysl... dědeček měl naopak pravdu ve chvíli, kdy řekl, že hodlá respektovat přání svého vnuka a že nebude nečinně přihlížet něčemu, co hraničí s týráním dětí. Každý vyslovil svoje a na nás je, abychom se nad tím vším zamysleli. Nakonec bude náš názor dost možná totožný s vyústěním filmu, které bylo podle mě to nejlepší možné. Celou dobu jsem čekala, jak film skončí, a musím říct, že oním závěrečným kompromisem u mě tento film ještě stoupl. ~(4,5★)~ (02.08.2016)

Za mých časů bývala Addamsova rodina komedie. Cynismus ale stranou, protože tohle je natolik zvrácený midcult, že je třeba vyjmenovat několik jeho zkázonosných aspektů. Primární je to strašlivé pokrytectví, v jehož jméně se film tváří jako anti-mainstreamová alternativa, ale využívá prakticky veškerých prostředků na to, aby oslovil to nejširší obecenstvo včetně toho nejposlednějšího ňoumy vzádu v sálu, pro kterého je jinak většina snímků ze Sundance feťácká nuda o ničem. Film si totiž pečlivě hlídá délku jednotlivých scén, aby náhodou nezačal nudit, několikrát demonstruje glorifikovanou odlišnost cashovic rodiny skrze jídlo, permanentně rve jako důkazy nadřazenosti do popředí přechytračelé děti a co je hlavní, neumožňuje protagonistovi vnímat své pochyby od nikoho jiného než od něj samotného. Tenhle diskutabilní aspekt však není nikdy zúročený vůči němu kriticky, ale pouze melodramaticky. Vnímat jej jako nebezpečného, idealistického blázna, který si přese vše zaslouží svou pracovitostí a přesvědčením naše uznání, a tedy vyvolává provokující ambivalenci, nelze, protože přes polovinu stopáže plní roli mesiáše a film mu dává za pravdu, protože mu do cesty vkládá pouze takové překážky, na kterých může demonstrovat svou pravdu. A to až do takové míry, že v důsledku izolace traumatická zkušenost s první láskou jeho osmnáctiletého syna je provedena jako humorná roztomilá scénka, jedna z mnoha barev jejich nespoutané jízdy Amerikou. Zdánlivě zajímavý koncept post-hippie komuny v reakci na konzumní společnost je tak rozmělněn na břečku témat, o kterých si budou povídat maminy nad regálem s fair trade potravinami s přivinutým dítětem na prsou a třemi kreditkami ve vyšívané tašce s peruánskými motivy. (01.11.2016)