Krásný Serge

Pro Chabrolovu tvorbu mám jistou slabost, takže na jeho úplně první film jsem byl opravdu zvědavej. Oproti jinejm filmům od Chabrola, který jsem viděl, se tenhle film odlišuje v jedný věci. Chabrolovy filmy jsou obvykle o lidech z vyšších vrstev, který žijou v nějaký honosný vile se služkou, zahradníkem, atd... Tady Chabrol naopak naservíroval hnusnou, špinavou vesnici plnou nejrůznějších ztroskotanců, opilců a bláznů. Bydlet na takovym místě, tak asi taky budu chlastat hned od rána. Jinak téma je nadčasový a film nepůsobí nějak moc naivně nebo blbě ani v současnosti, ale je to trochu nuda. Můj problém s filmem je asi v tom, že mi oba hlavní hrdinové strašně lezli na nervy. Francois se chová asi jako Brandon Wolš z BH 90210 a působí trochu jako mimoň. A Serge je takovej kokot, že ho litovat opravdu nejde. Líto mi bylo akorát tý jeho manželky a jemu bych naopak nejradši dal přes držku. Ale je to zajímavej pohled na Chabrolovy začátky. Nutno dodat, že jeho novější filmy se mi líbily většinou víc. (06.06.2022)

Chudák François, oběť dvounásobního střetu – s lidmi plnými lhostejnosti a negativních nešvárů v rodné vesnici a zároveň střetu s realitou hodně odlišnou od tolik idealizovaných vzpomínek. Sledovat hodinu a půl, jak se nevyléčitelný optimista snaží marně pomoct svému starému kamarádovi Sergemu, nyní alkoholické trosce, bylo pro mne nejen hodně tísnivé, ale i psychicky dost vyčerpávějící a náročné. Na druhou stranu musím uznat, že to, co jsem sledoval, bylo režijně i herecky odvedeno na vysoké úrovni. Velice smutný obraz návratu do rodné hroudy a vesnice 13 let po válce bez pozlátku nabídne kromě jiného i působivý vizuál a vyladění atmosféry příběhu s počasím v přírodě. Na scénu s vláčením Sergeho v opilém bezvědomí podél zasněžené cesty (a v památný rodinný den k tomu) jen tak nezapomenu... 80% (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (10.04.2020)

Často sa stáva, že najväčší frajeri a snílkovia skončia napokon ako lokálni opilci, žijúci až do smrti zo svojich zlatých stredoškolských časov. Krásny Serge dopadol presne tak. Celý deň chľastá, ženu ponižuje, hoci ju svojim spôsobom miluje. Pred kamarátom z detstva sa hanbí a zároveň túži po jeho pomocnej ruke. Ten, kvárený pľúcnou chorobou, sa inštaluje do úlohy akéhosi spasiteľa. Trefné podobenstvo, platné i dnes. Užívateľ garmon píše, že mu vo filme po rokoch kopa vecí zostarla. Mne sa naopak zobrazené veci vidia ako veľmi živé a dodnes aktuálne. Chabrol nesklamal ani vo svojej režijnej prvotine. Akomsi Intímnom osvetlení na vážnu nôtu. A s nádejou, že dieťa ten marazmus snáď - aspoň na čas -utlmí. (15.05.2015)

Na Chabrolově celovečerním debutu mě oslovila především jeho nesmělá spiritualita, zkusmé a nejistivé nahlížení vnitřního přerodu, zároveň dychtivé i pochybující – o tom, zda je vůbec možné ho dosáhnout, i o možnosti zprostředkovat tuto proměnu druhým. Divadelní úspornost celku si mě podmanila neméně. Právě díky této prostotě také se předání zkušenosti svědecké i metanoiy daří a strohost vyprávěného umožňuje opakovaně do něj vstupovat a podílet se na něm – tázáním i vlastní proměnou. (07.08.2014)

Nikdy nepochopím, proč se Chabrol pouštěl do pokusů o horory. Když to nedělal, dokázal natočit výborné filmy. Líně plynoucí příběh Francoise, který se po letech vrací do rodné vsi a snaží se ji vnímat takovou, jaká zůstala ve vzpomínkách, je jasným důkazem, že Chabrol točit uměl už ve svých začátcích. Krásně propracovaná atmosféra, nápaditý vizuál a výborné herecké výkony tvoří sympatický a kompaktní celek. (05.04.2020)