Režie:
Benoît JacquotKamera:
Romain WindingHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Léa Seydoux, Vincent Lindon, Clotilde Mollet, Hervé Pierre, Patrick d'Assumçao, Vincent Lacoste, Joséphine Derenne, Dominique Reymond, Rosette, Adriana Asti (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ambiciózní a krásná pokojská Célestine přijíždí na přelomu 19. a 20. století pracovat na francouzský venkov pro zámožnou rodinu Lanlairových. Musí se vyrovnat jak se sexuálními návrhy svého pána, tak i s nevrlou paní domu, která vládne v domácnosti pevnou rukou. Zároveň je ale fascinována Josephem ― tajuplným zahradníkem se sklony k antisemitismu. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (17)
Minipříběhy a zážitky komorné, které jsou tu úsměvné, tu reálné, tu kruté, tu sarkastické. U flashbacků se vám bude zdát, že nedávají moc smysl z hlediska střihu, ale na konci filmu pochopíte, že slouží spíš k tomu, aby se vám hlavní linka nezdála moc monotonní. Film bez pointy, tam kde čekáte, že se to rozjede k velkému finále to překvapivě utnou titulky. 65% (Viděno v rámci 18. Festivalu francouzského filmu.) ()
Klasický Buňuelův počin jsem viděl hodně dávno, nevzpomínám si přesně děj, ale utkvěl mi pocit, že mě ten film zase tak hluboce nezasáhnul. Totéž se dá říct o novém zpracování. Atmosféra, kostýmy, herecké výkony jsou výtečné, ale filmu chybí náboj, kouzlo, něco, co by ho ozvláštnilo, zkrátka plyne, plyne, někam se trochu posune a pak najednou skončí. Tečka. ()
Nová doba si žádá nové činy. Historické filmy s poskakujícími šermíři či nekonečně dlouhé výpravné opusy o významných panovnících či umělcích již současného diváka nezaujmou. Na řadu přišli osudy prostých a obyčejných lidí, lopotících se za mizernou mzdu na majetcích jejich pánů. O těch se nikde nemluví, kronikáři je většinou opomíjejí. Ovšem většina z nás diváků je má ve svém rodokmenu, jsou to naši předci. A tak nás zajímá, čím žili, jak se bavili a čím se trápili. Tento film nabízí pohled do světa služebných, které musí nejen prát, uklízet a vařit a ihned přiběhnout na zazvonění, ale v mnoha případech i podržet milostpánovi, aby nepřišly o práci. Léa Seydoux opět ukázala svůj talent, strhává pozornost divákovu na svou jemnou tvářičku, která tak dobře zrcadlí vnitřní emoce. Její hrdinka si zachovává hrdost chudého člověka a stále hledá svou cestu ke štěstí. ()
Pojetí Luise Buñuela mi přišlo mnohem lepší, protože snímek v jeho podání měl tu správnou společenskou kritiku. Tohle se z francouzského filmu z roku 2015 v podstatě vytratilo a vše je prezentováno jen jako určité borcení pozlátka, ale je to takové pozvolné, lehké, málo úderné. Hlavní hrdinka mě tu v podání Léy Seydoux nebavila. ()
Průměrné tři * jen proto, že na Léu Seydoux se docela pěkně kouká, kostýmy a prostředí také pěkné. Ale v průběhu mě to začalo nějak nudit. A taky, neznaje knižní předlohy, mi to přišlo krapet chaotické, nelogické, to proč pořád střídala rodiny, u nichž sloužila, ty jakési "konkurzy" či "pohovory" jsem nějak moc nepobral, to bylo dost zkratkovité. A konec vyznívá tak nějak do ztracena. ()
Reklama