Anthropoid

V histórii našej krajiny máme málo tak celosvetovo známych anihrdinov akými bol Ján Kubiš a Jozef Gabčík. O ich čine - úspešnom atentáte na obergruppenführera SS Reinharda Heydricha sa mnoho popísalo, no do príbehu o násilnej smrti sa filmári príliš nehrnuli. Operácia Athropoid nám naznačuje, prečo sa tejto látke režiséri tak vyhýbali. Vďaka týmto hajzlom, ktorí sa rozhodli zavraždiť bezvýznamnú figúrku totižto zomrelo mnoho ľudí, pretože sa nacisti pomstili a vypálili a vyvraždili nevinných civilistov. Je veľmi ťažké natočiť film o tom, ako sa nepočetná skupina v odboji snaží zosnovať atentát, ktorý vlastne trvá len niekoľko sekúnd. Deväťdesiatdeväť percent činnosti skupiny Anthropoid bolo len o plánovaní, plánovaní a zase len o plánovaní. Ako niečo také poňať? Divák si veľmi ťažko hľadá cestu k hlavným "hrdinom" a taktiež i k okupovaným obyvateľom Prahy. Chýba tu budovanie istej atmosféry strachu i viac rozvinutých motívov odporu. Škoda, že sa tvorcovia filmu neinšpirovali napríklad u Briana Singera a jeho Valkýrie, filmu, ktorý pracoval s podobnou látkou, no režisér sa vedel umne pohrať s motiváciou hlavného hrdinu a predstavením zla v podobe nacistov i samotného Hitlera. (07.09.2019)

Komentář numero osmičento a mně se toho dere na klávesnici tolik, že nevím jak zabránit nesouvislému drmolení či pětistránkové délce. Eh... Tak takhle. Je zjevně dobře, že se látky chopili inostránci. Za a. umí dělat filmy, z b. se vyhnuli všelijakým pupendovským pičusiádám. Nevím, jestli podnět ku zpracování dal zase Milda (stejně jako u Husa), ale (na rozdíl od Husa) je výsledek velice obstojný. Neuškodí jednou za čas, obzvláště, když je dílo dle notoricky známé události, vyzdvihnout psychologickou stránku střelce (byť na svou dobu perfektně vycvičeného), jdoucího na smrt. To, že chlapci nevlítli do křižovatky s párátkem v koutku úst, za drsných hlášek nevykostili protektora a pak s úsměvem na rtech neodcválali zapadající Palmovce vstříc, je nesporné plus. Nyní hnidy - budu si muset přepočítat, zda zde v kostele padlo skutečně jen těch čtrnáct nácíčků, (ano, zraněných bylo skoro po strop), jak uvádí knihovna Holocaustu. Geislerka, více netřeba. Tedy - hrát vcelku umí, naštěstí však byla zastřelena, že? Ano, ten atentát, to bylo dobré rozhodnutí! Chňá a hihň. Z historického hlediska tedy. Slovy tety Kateřiny - chtěl bych vidět toho smělce, co by si dovolil v dnešní změkčilé době spatra odsoudit Čurdu, či naopak zlehčovat hrdinství všech, co skokanům podali byť jen užmoulanou skývu. No. A stejně to je změť slov, je mi líto. Tak už jen na závěr a definitivně bokem - blbečkům, co bloumají s kytarou v podpaží Prokopákem a hrají si na indiány, nebo cože, jsem se vždycky posmíval. A gurua dnešních trampů, Jendu Vyčítalů, do toho počítám obzvláště. Královské reggae - nekrálovské reggae. Ale po většinu filmu mi v uších zněla kdysi slyšená https://www.youtube.com/watch?v=2y16ThiVc6A&ab_channel=czgamesnik a nemůžu se jí od té doby zbavit. Bez dovolení si půjčím kousíček - Silver A, Silver B, holky krásněj', válka-neválka, vzpomínám na ta jména - Bublík, Hrubý, Opálka, Silver A, Silver B, smrťák roztočil už osudí, it's a long way to Tipperary, kov na spánku zastudí. (16.01.2017)

Měl jsem solidní problém s tím že Anglicky mluvící lidé hrají české postavy s českými jmény. Že se ve filmu mluví anglicky a celá první polovina připomíná spíše chaos. Ono totiž se nedá zrovna moc říct, že by se divák, který je nepolíbený dějepisem, zrovna extra motivoval proč vyřadit ze hry toho hrozně zlého Heydricha, když ve filmu nemá sebemenší "zlou" scénu a když vlastně toho zase až tolik ani nepáchá. Mluvím teď o vyznění filmu a ne o faktických událostech. I malé dítě ví, že Heydrich ještě mnohem více přiostřil sbírání Židů a veselá doba tohle rozhodně nebyla. Jenže ve filmu se nic takového neděje. Naši parašutisté bydlí spokojeně u jedné rodiny, plánují nebo spíše neplánují geniální atentát a ještě k tomu si randí po Praze se dvěma šličnými dívkami. Proště Hollywoodská vize naší okupace. Takže jak sami uznáte nezúčastněný divák je velmi těžko nalézá motivaci, proč vlastně atentát uskutečnit. Nicméně, fakta jsou fakta a tak atentát jednoho slunečného dopoledne opravdu probíhá. Natočený je dle mého soudu solidně autenticky a tady už se začínám konečně orientovat. Naši hrdinové najednou moc neví kudy kam, přichází morální dilemata, začnou umírat zdánlivě nevinní lidé a přicházejí první zrady. Těžkopádnost je fuč a celé to začíná solidně šlapat. Dokonce se začínají ukazovat první záporáci, v čele se zrádcem Čurdou v celé své kráse. Nakonec to celé vyvrcholí povedeným dobýváním kostela Cyrila a Metoděje. Vlastně je škoda že film končí, protože druhá polovina se určitě povedla. Film si pravděpodobně pustím časem ještě jednou. Koukat se na to dalo a přes ten fakt se znějící Angličtinou jsem se přenést dokázal. 70% (31.10.2016)

Možná jediný koprodukční snímek svého druhu, který kompletně v angličtině vypráví takto strhujícím způsobem ryze českou zásadní historickou událost. To celé za obsazení áčkových zahraničních i českých herců. Napětí, akce, emoce a špičkové herecké výkony. Ačkoli osud skupiny zná snad každý, nikoho film rozhodně chladným nenechá. (07.10.2016)

„Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.“ Taky bych uměl od psacího stolu dělat machra, Williame.. Atentát od Sequense plnil funkci rekonstrukce o poznání autentičtěji, a i když je to nepříliš oprávněná výtka, kvůli původnímu znění mi to připadalo, jako by dva britští parašutisté seskočili u Prahy, aby si nabrnkli anglicky mluvící Češky a milostná linka pak mohla být poněkud křečovitě zakomponována do příběhu. Od Ellise mi chyběl nějaký podstatnější autorský vklad i hlubší zaměření na kontext operace a jednání postav. Pokud se jedná o psychologickou rovinu tíhy okupační deky před a po polechtání Heydrichovy sleziny, má nepoměrně navrch zase Krejčíkův Vyšší princip, o tom snad netřeba debatovat. Škoda, že Efialta Čurdu v 47´ oběsili, lidé jeho formátu by měli žít věčně.. (08.02.2017)