Pravidla moštárny

// Dlouho jsem neviděl hezčí film. A ne hezký, jako hezký, ale opravdu hezký ! Takové milé vyprávění, které se na první pohled tváři nezajímavě až nudně (moje chyba) ale když se do něj člověk dá, nemůže litovat. Spider-Man je tu mnohem větší sympaťák, Charlize "už jí zase miluju" Theron tu je neskutečně roztomilá a příjemná, Paul Rudd, i když se objeví jen na chvíly, sehraje naprosto pohodovýho kluka, co jde do války a nic si z toho nedělá. No a M. Caine, takového starostlivého, dobrosrdečného pána, kterému prostě na lidech záleží. Na všechno se pěkně kouká, krásně se to poslouchá a člověk si až říká, že by si to i sám chtěl zkusit. Stačí jen chtít. The Cider House Rules - 79% (05.07.2011)

Výborná adaptace románu Johna Irvinga s neopakovatelně staromilskou atmosférou a poetickým pomalým plynutím filmového děje, kde prim hraje hlavně úžasná režijní práce v amerických scenériích naturalizovaného mága Lasse Hallströma a uměřené, ba ,,zdrženlivé" herectví Tobeyho Maguirea a Michaela Caina. Takhle má vypadat filmová romantika a takhle vkusně se mají točit dojemné filmy... (osobně mám ale z Irvingových adaptací raději Svět podle Garpa a z filmů Lasse Hallströma Co žere Gilberta Grapea? ... jedině proto nedám pět hvězdiček...) (17.02.2007)

Tyhle komorní lidské příběhy mají své nepopiratelné kouzlo. Jestliže se pak kormidla ujme talentovaný režisér a v hlavních rolích se objeví takové persony jako Michael Caine( výjimečný výkon!), mladý "Spídy" Tobey Maguire nebo krásná Charlize Theron, mění se kouzlo v hotovou magii. Pravidla mošťárny jsou toho skvělým příkladem. Příběh nadaného hocha vyrůstajícího v sirotčinci, který se právě defenitivně rozhodl vydat se svou vlastní životní cestou, je plný kladných i záporných emocí znázorněných v tak přirozené formě, že je napoprvé snad ani nelze úplně zachytit. Lasse Hallström přesně diktuje pozvolné tempo a rozehrává dojemnou hru plnou porozumění a lásky, která se může vyskytnout i mezi naprosto odlišnými lidmi...) Plný počet ale dát nemůžu. U těchto filmů je hodně důležité, aby se svou myšlenkou a zpracováním zaryli divákovi hluboko pod kůži, ale taková síla vyprávění mi tady trochu chyběla. (03.07.2012)

Lasse Hallstrom je podle mě dost nevyzpytatelný režisér, co vždy něčím překvapí, ale hlavně umí diváka solidně drapnout pod krk a vydusit ho. Tentokrát si ke spolupráci přizval trojici skvělých herců, Theronová, Maguire a Lindo, a aniž by sahal k lacinému moralizování, předkládá divákovi příběh, který ho donutí přemýšlet a uvědomit si, že jsou v lidském životě citlivá místa, která by měla zůstat nedotčená. Je to silné lidské drama, které se na první pohled tváří mile, ale na druhý pohled je jedovaté až běda. 60% (02.02.2009)

Smutek v očích sirotků, interrupce, smrt malého dítěte, incest, vražda, ochrnutí a to vše násobeno nejedním teskným smyčcem - tolik zábavy jsem si snad ani nezasloužil. Naštěstí toto dramatické drámo nepodnikalo nijak zvlášť zákeřné útoky na mé slzné kanálky, takže mohu se suchým okem poměrně objektivně konstatovat, že jsem viděl velmi dobrý film. (20.10.2011)