Pravidla moštárny

Krásny a dojemný príbeh o prirodzenej potrebe človeka zaradiť sa do spoločnosti a každodenného života, aby bol nakoniec prinútený uvedomiť si, že svet tam vonku za bránami bezpečného útočiska nie je o nič lepší. K predlohe Johna Irvinga som sa ešte nedostala, takže s ňou nemôžem porovnávať film. Lasse Hallstromovi sa však podaril unikátny kúsok, Tobey Maguire ako typický "irvingovský" čudák hľadajúci svoje miesto, žijúci z okamihu na okamih, Charlize Theron ako kráska nespokojná so životnými pravidlami a úchvatná hudba, ktorej sila vyjadrovala viac, akoby sa na prvý pohľad zdalo. Nadpriemerná dráma o nutnom odchode k nájdeniu svojho miesta na tomto svete. (17.08.2008)

Nádherný příběh, který měl smysl a mě od začátku zaujal. Do toho geniální herecké výkony hlavních postav (Tobey Maguire, Charlize Theron, Delroy Lindo, Michael Caine a mnoho dalších). Nejdříve jsem netušil proč je název filmu "Pravidla moštárny". Po delší době jsem pochopil. Zhruba do 112minuty a 30vteřiny jsem byl rozhodnutý, že perfektnímu dílu dám krásné čtyři hvězdy. Jenže ten emoční závěr mě dostal a už pěkně dlouho jsem si u nějakého snímku nepobrečel. Takže díky excelentně emočnímu závěru jsem se rozhodl pro plný počet. Měl jsem pouze jediný problém a to délku, jinak jsem naprosto spokojený.. 9/10 = 95% (14.06.2012)

Lasse Hallstrom je podle mě dost nevyzpytatelný režisér, co vždy něčím překvapí, ale hlavně umí diváka solidně drapnout pod krk a vydusit ho. Tentokrát si ke spolupráci přizval trojici skvělých herců, Theronová, Maguire a Lindo, a aniž by sahal k lacinému moralizování, předkládá divákovi příběh, který ho donutí přemýšlet a uvědomit si, že jsou v lidském životě citlivá místa, která by měla zůstat nedotčená. Je to silné lidské drama, které se na první pohled tváří mile, ale na druhý pohled je jedovaté až běda. 60% (02.02.2009)

Tobík v hlavní roli není OK. Jeho výkon je důrazně nevýrazný a osobní preference ohledně sympatií mám nastavené také poněkud jinak. Nekoná se ani slibovaný citový zážitek. Určitý emotivní nátlak přišel až v závěru, ale nemůžu si pomoci - celá zápletka s těhotenstvím Rose přišla nahodile, aby i dále byla předvídatelná, postrádající skutečný vzruch a jímavost. Jinak mají Pravidla mošťárny štěstí, že se jim daří budovat hezkou atmosféru, a to zejména v první polovině. Jakmile Homer opustí sirotčinec a Cainův Larch zmizí z plátna, už to není ono. Moštárenská pasáž je pro příběh titulní postavy - hlavně pro jeho závěr - důležitá, ale kouzlo první poloviny prostě nemá. Skutečně dojat jsem byl až v úplném závěru, kde se koloběh krásně uzavírá. Knihu si určitě přečtu. (29.03.2008)

Že Pravidla Moštárny jsou spolu s Gilbertem Grapem dva nejlepší Hallströmovy filmy je nad slunce jasné, ovšem zvolit jen jeden by byl pro mě nadlidský úkol. Oba jsou zatraceně citlivé a dojemné snímky a u obou jsme mohli být svědky dvou výborných hereckých výkonů, který zde však byl konečně po zásluze proměněn v oscara. Avšak je nutno podnotknout, že nemalou zásluhu na oblíbenosti Michaela Caine jako doktora Larcha má jednoduše ona scénářem předepsaná postava... Film tedy jako něžný doják, který "zabolí" i pohladí, funguje dokonale, od prvních záběrů sirotčince, přes poslední slova pana Rose "Ain't that right?" až po opětovný návrat k dětem, ale přesto mi právě tento přímočarý "lov" diváckých emocí brání udělit aspoň pomyslné procento navíc, které by hodnocení převážilo na stranu pěti hvězdiček. 9/10 (24.04.2008)