Ružové sny

Velice jemně a citlivě, až téměř něžně natočené. Vynikající práce - téma sice lehce v celkem depresívním duchu socialistického realismu, ale film uniká do zajímavých obrazů a povznášejících pocitů seč může. Vcelku nekorektně, leč pravdivě, popisuje život cikánských komunit a jejich soužití se standardním obyvatelstvem slovenské vesnice. Nade všechno ovšem mládím vonící příběh dvojice hlavních hrdinů ;-) smutné, ale zajímavé... (13.02.2011)

Poetika na prvním místě. Připomene klasické české tragikomedie. Dušanu Hanákovi se povedl život na slovenském venkově zachytit s láskou i s tíhou, která s ním souvisí. Hlavní dva protagonisté uvěřitelně růžově sní o světě jaký není, ale jaký by podle všech románů a pohádek být mohl nebo měl? Hudební doprovod s motivy cikánské muziky ke svobodnému poletování po lesích, lukách a polních cestách taky sedí a já jsem celkově spokojen. Doufám, že se s tímto snímkem zase za čas setkám. Zlatý fond slovenské kinematografie se má čím pyšnit. (04.09.2008)

Růžové sny jsou zvláštní film. Na jednu stranu se tu v duchu jakési variace na téma Romea a Julie setkáme s celkem realistickou konfrontací dvou odlišných kultur. Musím přitom říct, že tak silný vhled do života v romské vesnici jsem ve filmu možná ještě neviděl. Ona konfrontace dvou odlišných kultur má přitom i své hudební vyjádření, kdy vcelku typická hudba Petra Hapky (snová i hravá) se mísí s typickou folklorní hudbou romskou. Nejhezčí jsou však poetické/snové pasáže, v nichž je kouzlo jakési letní poezie. Tak jako léto vždy pomalu odchází, odešla i poněkud naivní láska dvou mladých lidí odlišných kultur. Láska odešla, krása mladičké Ivy BIttové zůstala. (14.11.2023)

Venkovské, letní, idylické, krásné, romantické. Docela překvapení, přiznávám se, že se mi do toho moc nechtělo, ale o to spokojenější jsem byl na konci. Je tam fajn hudba, sympatický pošťák a překrásná Iva Bittová, kteří spolu mají skvělou chemii. Mix komedie a dramatu je poetický, kouzelný a krásně se na to kouká (naštěstí jsem viděl verzi s titulky u nářečí). Tento film bych se rozhodně nebál doporučit, je to krásně natočené a samotné prostředí ve filmu hraje taky výraznou (pozitivní) roli. 75%. (25.03.2021)

Výtečně natočený nostalgický, úsměvný snímek o tom, že asimilace cikánů do většinové společnosti nikdy nemůže nastat, protože to neumožní ani oni ani "bílá" většina. Přimějeme-li se však k obyčejné, nenáročné toleranci, může vzniknout docela příjemné ovzduší, jaké panovává mezi navzájem se iritujícími společenstvími. (17.10.2010)