Pohádky pro Emu

Dlouho jsem vzdoroval, ale nakonec mě ten film stejně dostal. Přitom mi tam vadilo tolik věcí! Ústřední herecké trio Vetchý (btw. jeho angličtina fakt nezní jako u někoho, kdo žil 8 let v Londýně) & Geislerová & Cibulková už nějakou dobu moc nemusím a řadím je osobně k okoukaným tvářím českého filmu, které hrají v čím dál větších kravinách. Vadila mi i herecká představitelka malé Emy - v tomto se přikláním k lidem, kteří s ní měli problém. Líbili se mi tam jen Dvořák s Polívkovou, význam jejich postav je ale jen malý. Opravdu hodně mi vadilo, jak je ten film prolezlý product placementem - já se s tím prostě u českých filmů nebudu smiřovat a budu tím otrávený pokaždé, kde to tak strašně bije do očí. Samotný scénář má podle mě několik slabin, z nichž největší je asi uspěchané - a dokonale předvídatelné - závěrečné rozuzlení. Jako celek to ale prostě z nějakého záhadného důvodu funguje, a jak mě Havlíkova prvotina neoslovila a přišla mi dost nepovedená, zde vidím velký posun a náznak správné cesty. Námětová podobnost s KOLJOU je myslím dost nepřehlédnutelná, ale nakonec to ničemu nevadí - v závěru je prostě člověk naměkko a rád, že to dopadlo přesně tak, jak mělo. (16.07.2017)

No tak já tedy toliko nadšen nebyl a divím se té červeni a záplavě hvězd. Postavy se chovaly naprosto iracionálně a to všechny 3. Vlastně všech 6, když započítám záporáka zlou sociální pracovnici Cibulkovou, morče a zhrzeného milence... Hned to jak se Ema otřepala mi přišlo naprosto nedůvěryhodné, podobně na tom bylo chování Petra i když tam bych jisté nutkání situaci řešit chápal obzvláště nebyl-li si jist otcovstvím a do třetice to byla postava hraná Aňou, která po se minutě ve výtahu začne opravdu chovat nelogicky. Ano je to milé, celé je to hřejivé, laskavé... ze začátku mi bylo Emy líto. Člověk si představuje to opuštěné mládě, jak mu asi je... No ale ten zbytek.... Pokud film jakž takž funguje po romantické stránce, ta komediální nefunguje vůbec ať už se jedná o padající ječící Aňu na lyžích (uááááá!), nebo prchající morče hotelovou klimatizací přímo do kuchyně se Čtvrtníčkem a jeho wok pánví... Prostě za mně takhle ne. Chápu, že to na vánoce může někoho při vůni purpury a blikotání led žároviček z blízké vietnamské tržnice dojmout i s tím fakt podivným závěrem na střeše (morče v popelnici..bylo taky dost ujeté..), mně ale ne.. bohužel. Pohádky ať si příště pan Rudolf Havlík vypráví někomu jinému. Nebýt tam Vetchý s Aňou, bylo by to nekoukatelné. Chválím příjemnou hudbu pana Konvičky i spoustu krásných záběrů na Prahu. Dávám za dvě poznámky do červeného notýsku. * * (26.09.2017)

Nejdřív ze všeho chci říct, že jak to vidím já, tak český film jde už nějakou dobu nahoru a tohle je jenom další důkaz. Na mě ale příběh o Emě působil jakoby si nemohl vybrat mezi pohádkou a filmem pro dospěláky, a tak to všechno propojoval oslími můstky. No a ty mě neudržely, protože jsem asi moc velkej osel. Každopádně hezká hudba a moc povedený casting. Konkrétně tedy mluvím o Ondrovi, který asi jako jediný uchazeč o roli Petra splnil požadavek, že herec musí být schopný Emu unést. (23.03.2017)

Tak kdybych byl hnidopich, tak bych si určitě k tomuto snímku nějaké ty výhrady našel. Jako třeba, že to v některých momentech trošku až okatě připomíná Kolju (včetně přítomnosti nesympatické sociální pracovnice) nebo, že má divně useknutý konec, po němž následuje k titulkům hudba, která se tam podle mě vůbec nehodí. Ale jinak převládají jednoznačně pozitivní dojmy. Myslím, že jestli jsme v Čechách až doposud měli coby tradiční "vánoční" film Pelíšky, které přitom o vánocích ani tak úplně nevypovídají, tak nyní už takový hezky vánoční film se vším všudy máme (včetně trošky toho sentimentu). Především jde ale o film úžasně lidský a plný laskavého a zcela nenásilného humoru. Co dost oceňuji (a co tento film podle mě odlišuje od klasický amerických sentimentálních filmů) je způsob, jakým je zpodobněna postava Emy, resp. kdo byl vybrán pro její ztvárnění. Není to žádná roztomile "sladká holčička z reklamy", spíše na první (ale opravdu jen na první) pohled takové "ošklivé káčátko". Na ten druhý pohled je přitom Ema poměrně sebevědomá, vtipná, komunikativní (dokáže si získat trošku podivínského "dědu") a taky hudebně nadaná holčina. Možná může někdo namítnout, že na to, že ji před nedávnem umřela maminka, je až moc v pohodě, ale ono ji tak trošku v dané situaci ani nic jiného nezbývá. A pak stačí jedna scéna, kdy Ema pláče ze strachu, že umře, a člověk musí uznat, že ani v tomto směru není scénář "děravý". Naopak bych velmi ocenil, že film pokud jde o city nikterak netlačí na pilu a nesnaží se být "dojákem" za každou cenu (snad proto asi i končí způsobem, jakým končí). Herecky samozřejmě film stojí na Vetchém s Geislerovou, kteří jsou oba v některých scénách vysloveně roztomilí (viz scéna, kdy se oba tak dlouho odhodlávají zajít za tím druhým na pokoj, až oba usnou). Ale především je to o tom, že mají co hrát (vzhledem k dobře vystavěnému příběhu ve scénáři). (19.12.2016)

Česká verzia Zelenej karty je o poznanie menej vydarená. Problém je samozrejme aj v predvídateľnosti, kedy je jasné, kto bude onou vyvolenou (tu to ale nie je kritika) a je aj jasný druhý bod obratu. V prostrednej časti sa ale pomaly nič nedeje, postavy neprekonávajú ani žiadne prekážky, len sa spoznávajú. Prečo do toho Anča išla, to nevedia ani scenáristi. A tí nevedia ani to, prečo nakoniec zdvihla ten telefón a dobehla v zime vo svojich lodičkách na osudové miesto. (23.12.2021)