Mozková příhoda

Hodně úchylná hororová komedie... Co by jste taky chtěli po filmu, kde je hlavní hrdina závislý na tekutině, kterou ze sebe vylučuje parazit s modrýma očima, obrovskou chutí na lidské mozky a vypadá jako hovno? Pokaždé, když se Aylmer (tak se ten parazit jmenuje) objevil na plátně a začal mluvit, jsem se smál jako malé děcko... Škoda jen prvních asi dvaceti minut, u kterých jsem se docela nudil, protože na některé vraždy nejde zapomenout (orální sex), gore je v pohodě a setkání v metru pobaví... (01.03.2010)

Zatial jediná vecička od Franka, s ktorou som bol celkom spokojný. Je tu veľmi veľa gore efektov a niektoré boli fakt slušne. Ako ten mali červík sa zavŕtal do hlavy a už len krik umierajúcich a len veľa, veľmi veľa krvi. Ale hlavne som sa bavil, film ma v sebe riadnu nadsazku a tak prečo nie. Ked tu môžu byt trapacke monstra s Basket Case, ktoré máju tiež svojich priaznivcov, prečo by sa mi nemohol pačit hovoriaci červík, pripomínajúci výkal? A ešte si to hlavný hrdina i užíval, ja som spokojný. (07.05.2020)

Krásný romantický příběh dvou rozdílných tvorů, kteří se jeden bez druhého neobejdou. Elmer nabízí Brianovi dosud nepoznanou rozkoš a halucinogenní stavy jako na drogách, Brian zas Elmerovi dodává na oplátku potřebnou potravu. A to, že ona potrava je v podobě lidských mozků a Elmer zase ve skutečnosti mluvícím parazitem, je pouze detail. Tady jde o zábavnou formu, ne o zvrácený obsah. Elmer s očima modrýma jak studánka a tlamou plnou ostrých zoubků je postavička tak nechutná a sympatická zároveň, že sama o sobě nejde brát vážně. Obzvlášť když vypadá jako obrovský hovno. Brain Damage je naprosto výborný filmový úlet plný krve, modrého slizu, úchylného vtipu a jednou povedenou narážkou k režisérově prvotině Basket Case. (23.02.2011)

[Festival otrlého diváka 2009] I mazlíčci vypadající jako hovno a s výrazem roztomilé postavičky z animovaného filmu pro děti chodí rádi na vycházky. Komu by se taky chtělo celý život trávit ve vaně, kde by byl krmený důchodci. Mozková příhoda je skvost o kterém bych si po shlédnutí rozhodně nemyslel, že vznikal v amatérských podmínkách. Mechanické provedení Aylmera je opravdu precizní se všemi těmi motůrky a hadičkami a stejně tak jsou úžasné halucinace v drogovém opojení a vysávání mozků, kdy jsem měl opravdu pocit, že se naše milé hovínko díky Brianovi, závislému na droze kterou vylučuje, provrtává silnou lebkou k jeho oblíbené pochutině. Úžasné byly třeba halucinace na vrakovišti a absťák. Vidíš Briane? Už ztrácíš hlavu. Vztah Briana (podobnost se slůvkem brain čistě náhodná?) s Aylmerem se dá chápat povrchně jako parazitický nebo jako výpověď o drogové závislosti (případně zdroji rozkoší obecně), ale nejzajímavější mi přišla představa, že je Aylmer temná část Brianova já, které se vyklubalo na povrch a začalo dělat to po čem vždycky ve skrytu duše toužilo. Mozková příhoda je velmi vtipná, místy gore, místy na tripu a hlavně nádherně bizarní a zvrhlá. Musíme rychle odsud. – Počkej až to dojím. – Asi budu zvracet. (11.02.2009)

Do chvíle, než hlavnímu (anti)hrdinovi vylezl z krku modrý červík Aylmer a řekl „Ahoj“, jsem měl za to, že toto bude čistokrevný horor. Pak jsem dostal velmi zábavnou hororovou komedii a velkým počtem krvavých scén a podivného černého humoru. Musím přiznat, že se mi to velmi líbilo - takovéhle filmy já prostě můžu. Frank Henenlotter je zárukou ujeté kvality. (12.12.2012)