Kamera:
Jiří NovotnýHudba:
Petr KubelíkHrají:
František Segrado, Anna Čtvrtníčková, Jáchym Dimov, Petra Hřebíčková, David Suchařípa, Petr Štíva, Jan Václavík, Kristýna Frejová, Barbora Černotová (více)Obsahy(1)
K rázovitému valašskému dědovi (František Segrado) přijíždějí na prázdniny vnoučci (Anička Čtvrtníčková a Jáchym Dimov) z Prahy. Zaneprázdnění rodiče (D. Suchařípa a P. Hřebíčková) vysílají děti v dobrém úmyslu změnit jejich virtuální svět internetu, mobilů a tabletů. Na Valašské vesnici totiž vše funguje trošku jinak. Ne, že by tu nebyl signál, ale Ti Valaši zkrátka žijí tak trochu jinak, po svém. Navíc pokud na půdě dědovy chaloupky naleznete zapomenutý poklad, který začne zajímat i zbytek vesnice, máte rázem jízdenku na tajemnou exkurzi historií starého Valašska od jara až do zimy. (A-Company CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (103)
Pohladilo mě to po mé valašské duši. Je fakt, že kdo není z valašského kraje, ten asi nepochopí všechny náležitosti. A není se čemu divit. "Jiný kraj, jiný mrav." Udržování starých zvyků po Našich předcích, je snad to nejkrásnější co se musí zachovat. I při pohledu na tyto zvyky se dnešní člověk diví, z jakých maličkostí měl tehdejší lid radost. V tradicích tkví síla a je v Nás hluboce zakořeněná. Jen ty kořeny musíme čas od času odkopat a těšit se z nich. Valašský humor je svérázný a kolikrát ostrý. Oproti tomu na slovácku už by se mlátili do "lebení" a častovali se "pajtášama". Film vznikl s láskou a k valašsku a já nemohu dát nic jinačího, než pět hvězd. ()
Tento film přiblíží těžký život na vesnici v roce 1915-18. TO BYL JEDINÝ KLAD FILMU!!Jak ukazuje život dnešních vesničanů -Valachů ,tak to je učiněná hrůza.Nechutní chlapi-špinaví-hlavně traktorista ,také Bolek Polívka atd.Ženy na tom nebyly lépe.Nechutné ,přímo blbé. Nesympatická Kristína Frejová ,dětské role ubohé,hlavně nyní všude nastrčená Anna Čtvrtníčková.Tento film uráží každého normálního člověka ,který žije na valašské vesnici. ()
Zdeněk Troška se nemusí bát, může klidně ukončit aktivní kariéru, má zdatné následovníky. Sice na to museli být tři, což je pochopitelné, protože jeden by takovou hovězinu nedokázal spáchat, ale pod heslem „dohnat a předehnat" se stali zdatnou konkurencí Troškových kasovních trháků. Ten obraz vesnice, na které jsou všichni primitivní, mluví podivným jazykem (již zhruba půl století zakotvená pražská představa o nářečí) a nejmodernější z nich už vlastní traktor, mi hned tak nezmizí z paměti. A aby nebylo vší hrůzy dost, abnormálně špatní herci deklamují naprosto absurdní dialogy. ()
Celej film jsem se tomu bránil... ale nakonec ač to nechápu .. hodnocení je vesměs kladné.. Citil jsem z toho takovou tu lidskost a dobrotu.. Hlavní role děda ..je teda sakra nesympatickej chlápek.. Celkově mě to zahralo u srdce...i když je to takové ...takové... ještě musím vyzdvihnout zvukovou stránku filmu. 60% ()
Jen další levný, druhořadě působící český film, co nezvládá přemíru témat, která postupně přemrštěně otvírá. A dramaturgicky je úplně mimo. Inu, tři režiséři jsou na jeden film až moc. A každý z nich chtěl evidentně natočit něco jiného, čímž si stanovili kompromis - natočí tři, lépe řečeno nacpou tři filmy do jednoho. Čekáte-li letní prázdninové dobrodružství dvou sourozeneckých "pražátek" vyslaných k dědovi do ValMezu, můžete si odfajfkovat kolonku, pokud vůbec taková existuje. Sourozenci najdou na půdě vzácnou letitou korespondenci svého pra příbuzenstva, což je asi největší dobrodrůžo za celé dvě hodiny. Začtou se do dopisů, čímž se otevře poměrně obsáhlá a rozsáhlá retrospektivní kapitola, v níž jsou divákům popisovány vřelé řádky ze života bábinky, která kupodivu byla všechno, jen ne nadržená, když musela určitou dobu obdělávat hospodářství, aniž by ji obdělával její odloučený manžel. Film v této fázi má tendenci být naučný, neb bábinka nám stihne nářečím sdělit, čím se lidé na venkově bavili na začátku dvacátého století. A pak ve své poslední třetině od toho slovanského naučného dědictví tvůrci upustí, čímž vznikne prostor pro pravou rockovou tancovačku, a dozvíme se, jaká bude pointa kolem nejzajímavější postavy, kterou si střihl Bolek Polívka. Abych to osvětlil, Polívka hraje místního maníka, co je identickým dvojníkem herce Bolka Polívky, čímž si ho celá vesnice dobírá a ho to neskutečně štve. Nenávidí, když je kupříkladu častován hláškami z Dědictví a má dávat autogramy, načež přestal kvůli tomu vycházet z domu. To byl originální a nejlepší nápad scénáře. Polívka měl klidně angažovat tvůrce tohoto filmu k pokračování Dědictví, zde zkušeně dával podrážděného maníka "bohušovských" rozměrů. A to je asi tak všechno. František Segrado v roli dědy je taková castingová hříčka, děti nejsou naštěstí z kategorie otravných parchantů, vykazují i nějakou inteligenci, Anna Čtvrtníčková se ve filmu dokonce shledá se svým skutečným fotříkem, Petrem Čtvrtníčkem. Herci známých jmen nemají moc prostor, film je samé nářečí a dvě hodiny řídce orientovaného a dramaturgicky nekompaktního děje jsou posléze znát. Konfrontace města s venkovem je celkem zanedbatelná. A zklamáním je i pointa související s tím, co děda ukrývá za dveřmi, kam je vnoučatům vstup přísně zakázán. Přidejte si k tomu i lehce odbytou realizaci, kdy nám vykoukne v záběru i nějaké to zvukařovo neuhlídané náčiní. Určitě ale film není žádná velká katastrofa. Má své dobré momenty, jen jich není tolik, aby předčily ty nežádoucí elementy, které se postupně nemile hromadily. 5/10 ()
Galerie (11)
Photo © A-Company
Zajímavosti (3)
- Manželku Bolka Polívky měla původně hrát Věra Špinarová, ale několik dnů před začátkem natáčení zkolabovala vyčerpáním při své koncertní tour. (Mejlaprod)
- Historická část filmu se natáčela v identické chaloupce ve Velkých Karlovicích, kde František Vláčil natáčel Stíny horkého léta (1977). Letní taneční zábava, srpnový příjezd rodičů pro děti a všechny letní scény s Bolkem Polívkou se natáčely v lednu 2016. (Mejlaprod)
- V historické části je ve filmu ukázána jen pětina hrubého materiálu. Z něj již vzniká i hodinový dokumentární film o starém životě na Valašsku. (Mejlaprod)
Reklama