Rabbit Proof Fence

Doslova mně iritují filmy, v nichž zajímavý a znepokojující námět zahluší přehánění a tendenčnost. Často výborné zpracování je pak zbytečně snižováno černobílým viděním světa - za všechny třeba Mullanovy PADLÉ ŽENY. Trochu jsem se před zkouknutím RABBIT-PROOF FENCE obával stejného prohřešku. O to větší bylo mé milé překvapení. Mohu s klidem v duši konstatovat, že v případě tohoto snímku se "zjednodušené a (byť s dobrým úmyslem) zkreslované pojetí světa" nekoná. Phillip Noyce předkládá civilní a uvěřitelný příběh, v němž grázlem není nikdo zbytečně a kde ti na "špatné straně barikády" nenosí všudypřítomný zlý výraz, neříkají automaticky zlé věci nebo přinejmenším při jejich hláškách nenaskakuje zlověstný tón. Phillip Noyce prostě podává příběh tak, jak se mohl skutečně odehrát. Druhou stranou mince je fakt, že to snímku může pro některé ubírat na zajímavosti, spádu či atraktivnosti. Nepříliš bombastický příběh však dává o to více prostoru pro hru s obrazem (výborná kamera) a zvukem (vynikající Peter Gabriel). A toto se Noyceovi povedlo na jedničku. Shrnuto a podtrženo: Realisticky zpracovaný příběh o tom, že "rasová čistota" nebyla vždy jen doménou Hitlera & comp. (13.11.2004)

Prostý příběh stojící na dvou hodnotách: krásných dětech a krásné přírodě. Tendenčností mě film nenaštval. Ukazuje, že tenkrát se upřímně věřilo, že s aboriginy se má pro jejich dobro takto zacházet. Výsledky byly dost skromné. Dnes se upřímně věří, že se jim má vyplácet podpora a k ničemu je nenutit. Výsledky jsou vcelku stejné. --- Poznámka hudební: Když máte samplery a studio s personálem, stisknete klávesu, a ono to „zní“. Technik to pak na počítači sestříhá. Tolik ke Gabrielovu hudebnímu výkonu. (Ne že bych ho neměl docela rád.) (01.09.2011)

Kamera, námět a hudba zaslouží absolutorium. Navíc ten závěr, kdy jedna z dívek už coby stařena mluví o tom, jak jí stejný zrůdný systém sebral tříletou dceru, mě dostal. Bohužel jinak mi to ale přišlo tak nějak o ničem. Dívky putují odněkud někam a tím to hasne. Nějaká omáčka s přílohou mi tam strašně chyběla a je to obrovská škoda, protože tohle si jí zasloužilo. Nebylo by od věci, kdyby se tohoto tématu ještě někdy někdo chopil. I tak se ale jedná o milou podívanou. 60% (29.07.2010)

Na Noyce velmi slušné, celkově však jen lehounce nad průměrem. Vizuální pojetí filmu je bezpochyby zajímavé, některé pasáže jsou přímo skvělé (únos dětí), ale takový mdlý scénář se standardně charakterizovanými postavami a pomalu ubíhajícím dějem to tlačí hodně dolů. Já osobně podezřívám Noyce, že se svezl na vlně politicky korektních filmů. Emoce zůstaly prakticky netknuty, snad i kvůli averzi vůči záporákům, kteří se tváří tak zle, že by jim i přihláška do Satanova klanu byla málo. (06.06.2003)

Tak tohle je jeden z filmů, které považuji za velmi zajímavý a nezapomenutelný. Jedná se o zfilmování nechvalně proslulé australské historie, kdy byly původním australským obyvatelům brány děti a odváděny na převýchovu do centra Austrálie. Je to velmi smutný příběh, ale zároveň příběh plný naděje a neutuchajícího boje za svobodu a demokracii. Film na mne zapůsobil jako málokterý, a to hlavně svým vizuálním pojetím a, jak jinak, svým scénářem. Mrzí mne, že v kině spolu se mnou sedělo jen několik málo lidí, přitom se jedná o neprávem opomíjený snímek, který by si zasloužil určité zviditelnění. Proto pokud budete mít možnost, zhlédněte tento smutný příběh a buďte rádi, že žijete v dnešní době a v této zemi. Tento snímek mne naučil vážit si toho, co mám a vážit si místa, kde žiju. A to je to hlavní poznání, jež vám film přinese. (10.06.2007)