Reklama

Reklama

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (381)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak po Katyni tu máme Volyň a opäť ide o dôkaz, že podobný film sa dá pozrieť maximálne raz za rok. Smarzowski je autentický až to doslova bolí, až sa divákovi nechce veriť, že herci na pľac chodili normálne ako do roboty. Maximálna depresia, akú my na Slovensku alebo v Čechách zrejme nikdy nenakrútime, viď vzhľadom na látku preceňovaná a krotká Krajina ve stínu. Smarzowski ale v brutálnom závere neobhajuje ani Poliakov, v "odpovediach" si v ničom so svojim nepriateľom nezadali. 5 hviezd nedám iba kvôli tej extrémnej depresívnosti, proste toto je typ filmu, ku ktorému sa nikdy vracať nebudete, kvôli vlastnému psychickému zdraviu. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Není každý den posvícení, i v rámci polské kinematografie lze evidentně nalézt brakové snímky. Naprostá tvůrčí impotence spolu s nezáživnými hereckými výkony a rutinérskou režií se snaží přesvědčit diváka o existenci naprosto černobílého světa, v němž ti úžasní světci jsou Poláci a ti nejlezlejší zloši jsou Ukrajinci. Němci zde připomínají matku Terezu v začátcích jerjí kariéry. Aby divák neusnul nudou, je mu občas předložen záběr, jehož jediným cílem je ukázat, že film je ukrutánsky realistický v zobrazování ukrutností. Bohužel z toho vychází, že film je ukrutánksy blbý. Rozpolcený kapitán, ani flambovaný hoch neměli pro snímek žádný přínos a naturalistické zobrazení jejich skonu bylo zcela zbytečné. Ostatně stejně jako celý tento film. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Uf! tak tohle bylo srovnatelné s Jdi a dívej se, po kterém mi dlouho hučelo v hlavě. Jedna věc je o zvěrstvech číst v knihách a druhá je to vidět in natura a v barvě. Poláci natočili opravdu věrný obraz své doby s naprostým důrazem na přesnost a detail. Jsem rád, že ČT Art pouští i takovéhle filmy, protože dnes lidé mají tendenci zapomínat! Je až neuvěřitelné, čím si obyvatelstvo muselo ve Volyni projít a jak šílené to muselo být člověku dopne teprve ve chvilce, kdy ve filmu vidí německou jednotku a ta mu připadá jako zástupce civilizovaného světa. Jednotku co třeba před chvilkou vystřílela z nejedné vesnice všechny Židy. Přesto ve filmu němečtí vojáci jsou něco jako Římský oddíl v zemi barbarů a přechod za jejich linie jako průchod Hadriánovým valem zpět do civilizovaného světa... Člověk je člověku vlkem to bohužel bude platit navždy. ---- Mně facinovala ta věrnost prostředí i potřeba tvůrců aby vše bylo dokonalé. Mám rád detaily. Hrdinka sedí u stolu a okraj obrazu je zaměřen na kamínka. V těch hučí oheň a je škvírkou dvířek i vidět plamínek. Jak jen tato drobnost dodala autentyčnosti onomu domu a lidem v něm žijícím. Jiný obraz, další z hrdinů kouká z okna a uvnitř se za sklem třepotá motýl... Třeba náhoda, nebo promyšlený detail, každopádně tohle dělá filmy reálnými! Přesně jak píše David82 i já jsem časem všem těm mrtvým blýzkým otupěl a otupěl jsem i těm všem neuvěřitelným brutalitám... Bylo jich moc na to aby člověka neustále šokovaly. Ale myslím, že to byl záměr... Ukázat to otupění z vraždění. Obdivuji toho malého klučinu co hrál syna hlavní hrdinky, jak skvěle a přirozeně hrál svoji roli... Uvědomil jsem si při tom, co dokáže strach. Pravý strach ze smrti. Jak se umí zažrat pod kůži a jak jej umí pochopit i ti nejmenší. Snad je to pozůstatek na naše dávné čay v jeskyních, kdo ví. Dnes se vám děti dokážou nudit i s tabletem na klíně a mobilem v druhé ruce. Tenkrát kdesi v zastrčených komůrkách, stodolách, sklepech atd... musely často děti vydržet týdny a měsíce úplně zticha bez jakékoliv zábavy a to i ti nejmenší. A vydržely. Věděly, že hluk znamená smrt. Velmi silný film, velmi brutání, ale jen díky tomu je jeho výpovědní hodnota tak zdrcující! Dávám za 5 lahví vodky. * * * * * ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Smarzowski si v těch válečných depkách zřejmě libuje. Po Růženě stvořil další nervydrásající záležitost, ve které si už vůbec nebere servítky a ukazuje Volyňský masakr se všemi děsivými detaily, které přinesl, což kulminuje v závěrečné půhodině, ze které jsem měl oči navrch hlavy. Válečné hrůzy ještě umocňuje fakt, že místy se film divákovi snaží namluvit, že teď už by mohlo být dobře, ale hlavní hrdinka hrající si s dítětem či slunečná sklizeň jsou jen předehrou pro ještě šílenější zvěrstva, než do těchto chvil příběh nabídl. A šílený je i fakt, že se Poláci s úlevou uchylovali pod ochranu německých okupantů. Herecky bez výhrad a zajímalo by mě, kde byla dosud zašitá Michalina Łabacz. Je úžasná. Suma sumárum, dokonalý film, který už nechci nikdy vidět. 100% ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Ani po několika dnech po zhlédnutí mi stále na mysl nepřicházejí žádná vhodná slova, kterými bych vyjádřil svůj divácký zážitek. Pokud si snad myslíte, že jste ve filmovém světě viděli již všechno a nic vás nedovede překvapit, rozhodně bystě měli mrknout na tuhle polskou zvrácenost. Osobně se zavazuji, že už nikdy a o nikom neprohlásím, že se chová jako zvíře. Tento snímek ukázal názorný příklad toho, jak by se žádné zvíře v životě nechovalo. Neskutečně intenzivní a nepříjemné nahlédnutí na nehezké místo a do nehezké doby. Do doby, kdy lidé byli schopní za pomocí zemědělských nástrojů brutálně zmasakrovat souseda. Do doby, kdy největším nepřítelem nebyla znepřátelená země, nýbrž lidé, se kterými jste nedávno chodili na pivo. Snímek se nebere pražádné servítky. Gradace je naprosto nepopsatelná. Vše sice začalo nepříliš divácky atraktivní skoro půlhodinovou polskou svatbou plnou odporných polských lidovek, poté se však postupně děj přesouvá jinam a napětí exponenciálně roste, tudíž jsem tak nějak ochotný ten začátek odpustit a vypálit plnou salvu. Dlouho jsem neviděl takhle naturalistické vykreslení určité pasáže dějin, na kterou by se nemělo nikdy zapomenout. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Předobrazem hlavní hrdinky Zosie (Michalina Łabacz), kterou jsme měli možnost sledovat ve filmu, mohla být např. Kamila Hermaszewska, obyvatelka vesnice Lipniki. Ta rovněž stejně jako hlavní hrdinka filmu byla nucena opustit se svým dítětem rodnou vesnici a pokusit se o útěk do bezpečí. Na své cestě byla postřelena do hlavy a v šoku své dítě ztratila. V této těžké situaci ji zachránil jeden Ukrajinec, který se postaral nejen o ni, ale i o její dítě. (majky19)
  • Režisér Wojciech Smarzowski v řadě rozhovorů o svém díle prohlásil, že se nejedná o historický snímek, ale o interpretaci historických událostí na základě studia odborné literatury. Jako výchozí publikace posloužila režiséru Smarzowskému zejména kniha Stanisława Srokowského „Nienawiść“, na jejímž základě vytvořil scénář k filmu. (majky19)
  • Filmovalo sa na juhovýchode Poľska v Podkarpatskom a Lublinskom vojvodstve. (MikaelSVK)

Související novinky

43. Letní filmová škola začíná 28. července

43. Letní filmová škola začíná 28. července

18.07.2017

Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)

19. Kino na hranici = kino pro mě

19. Kino na hranici = kino pro mě

22.04.2017

Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)

Polští orli

Polští orli

11.05.2016

Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)

Reklama

Reklama