Volyň

Tož to je něco pro xenofoby toto... Takhle syrovou a surovou sondu do světa hnoje jsem asi neviděl a jak mám filmy moc rád, tak k letošním Vánocům si budu přát, abych takový film už nikdy neviděl. Vůbec mi nejde na rozum, jak je možné, že Volyň a já jsme na stejné planetě. Gratuluji Polákům k dokonalému filmu, víc k tomu nechci nic říkat. (24.10.2017)

Jako ano, je fajn, že někdo zvedl politicky nekorektní téma a ukázal řádění banderovců v jejich pravé „kráse“ - povinně by se měl tenhle film pouštět všem, kteří banderovcům chtějí stavět pomníky a oslavovat je, ale jako film to nebylo pro mě. Rozklepaná kamera, až moc dokonalé kulisy a kroje, všechno vysoustružené chladně a dokonale, lidové zvyky a písně na tisíc způsob, posléze v protikladu ten hnus, tragédie, zlo, brutalita, a to celé na ploše skarových a festivalových dvou a půl hodin. Ono to vůbec vypadá spíše jako film pro festivaly, který chce šokovat podobně jako Marhoul Nabarveným ptáčetem. Ale jak říkám, není to typ filmů pro mne, jiným to může sednout. (23.08.2021)

Volyně svého času byla komediálním vzorem všech správně fungujících železnic. Hláška o tom, že se bude vystupovat až ve Volyni z důvodu zpoždění vlaku na trase, zlidověla. Ovšem smích tuhne na rtech, když se ocitáme ve Volyni obývané Poláky, Ukrajinci a Židy. A to pravé peklo nastane s příchodem banderovců. Takový Vláčil ve svých Stínech horkého léta ukázal, že banderovci neměli zrovna bohatou slovní zásobu a divákům dopřál hlavně psychologický stav věci. Oproti němu polský kolega Wojciech Smarzowski celou záležitost kolem nenávisti Ukrajinců k Polákům pojal opravdu naturalisticky, to až tak, že nastalým zvěrstvům nezůstala ušetřena ani drobotina. Takže pro citlivější diváky už tohle může být varování. (Ne)milé drastické hrátky jistě mají svoji intenzitu, z technického hlediska nejsou místy nikterak vrcholně natočeny, takže občas působí (nechtěně) úsměvně. Ovšem plnohodnotný zážitek to nikterak výrazně nesnižuje. V popředí dominuje zajímavá polská děv(k)a Michalina Łabacz, sice herečka v našich končinách naprosto neznámá, ovšem její ochotně odhalené poprsí jistě nenechá na pochybách, že se s jejími lepými tvary určitě nevidíme naposledy. A pak je zde patřičně kvalitně zvládnutý spád událostí, takže nudnějších pasáží je minimum. Závěr filmu mně připadal zbytečně artově přemrštěný, režisér asi zatoužil vrazit Michalině pyj mezi kozy. Důležitým faktorem pro mě osobně je skutečnost, že polská kinematografie nabírá prudce na zajímavosti, takže už neotáčím oči v sloup, když se v nabídce objeví filmový kousek od polských hranic. 8/10 (27.04.2021)

Na můj vkus hodně přepálená stopáž ( Za první dvě hodiny se toho moc nestane a dojde i na velmi hluché pasáže), ale závěrečná půl hodina je doslova jak z jiného filmu- Intenzivní, brutální, šokující s devastujícím dopadem na diváka. Poláci si překvapivě neberou servítky ani s dětmi, batolety, těhotnými ženami ani knězem. Celou dobu jsem si byl jistý třemi hvězdami, ale za silný závěr a fakt, že se jedná o naše sousedy přihazuji čtvrtou hvězdu. 70% (27.04.2017)

Nechal jsem se zlákat ohlasy a snad vůbec poprvé zaplul do Polska/ Ukrajiny, pak seděl ani nedutal ač mě za pár hodin čeká ranní vstávání. Od začátku chladný, zlověstný, buranský a vodkou nasáklý tón skvěle naladí na závěrečnou genocidální 1/4 stopáže, kde se strhne bouře hněvu, páchají zvěrstva (poměrně explicitně), dědiny mění v krajinu duchů a existence strádá na smyslu. Lituji, že na podobnou kadenci bych v zápaďácký kinematografii nenarazil a moc rád jsem viděl snímek kvalitně spravený, který tak vtáhne do sebe, ukazuje válku (lidskou povahu) i v účtování mimo fronty a zákopy, navíc hned u našich slovanských sousedů. Působivá podívaná. "Svět je nakažen nestřídmou oddaností k jedné otčině, jednomu národu. A to vše vedlo k nesmírné nenávisti k ostatním národům." (09.04.2017)