Reklama

Reklama

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (382)

claudel 

všechny recenze uživatele

Filmová výzva 2018 - Polsko. Prvních dvacet minut jsem nadával, že pokud bych se chtěl dívat na nějaké polsko-ukrajinské lidové zvyklosti a tradice, pustím si nudný dokument a ne dvouhodinový celovečerní film. Celou dobu jsem nadával na příšerný, divný a doslova debilní střih. Ale tím svůj výčet výtek končím a pak už jen pěji chválu. Nejprogresivnější polský režisér současnosti opět nezklamal s velkou mírou naturalismu a silným příběhem. A navíc objevil další polskou Michalínu, která sbírá a ještě bude sbírat ceny. Druhá půle filmu mě znechutila, něco tak odporného jsem snad ještě nikdy neviděl a v životě by mě nenapadlo, že se člověk k jinému člověku může tak brutálně chovat, zvláště k ženám a dětem. Některé scény byly nesmírně drastické. Něco takového se už nikde nikdy nesmí opakovat. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ukrajina je Rusmi posmešne nazývaná Okrajina. Akože preto, že vždy stála na okraji diania. A ani ten národ, ktorý ju obýva, nie je údajne plnohodnotný, ale zoškrabaný z okrajov okolitých štátov (krajín). Nikdy som s týmito odsudkami nesúhlasil (hoci veľmi často po cestách vlakmi územím bývalého ZSSR počul). Myslím, že tvrdé, drsné a zvonku niekedy nepochopiteľné kruté osudy Ukrajincov je potrebné chápať v celkových historických súvislostiach. Nie povrchne odsudzovať. Toľko na úvod. Film nakrútili Poliaci, pretože sa potrebovali vyrovnať s nejakou národnou traumou. Sami Poliaci sú národ hrdý a do značnej miery nacionalistický. Trpia rôznymi hroznými nedoriešenými traumami minulosti. Ukrývajú ich v prehnanom modloslužbičkovaní, a našťastie aj v rozsiahlej umeleckej, aj filmovej tvorbe. Tam svoje historické tenzné napätia do istej miery rozpúšťajú.  Ale ako veľmi trefne poznamenáva užívateľ Maq, rovnako Ukrajinci by mali čo nakrúcať, a Poliaci by sa mohli hanbiť. Ako celok je Volyň príliš dlhá, príliš krvavá, trochu epigónsky choď a pozerajúca sa a menej zmysluplne dejová. Ale v tom, čo chceli tvorcovia ukázať - nezmyselnú nenávisť medzi národmi obývajúcimi to isté územie, živenú popmi, farármi i frustrovanými politikmi - nezlyháva. Plnohodnotne ukazuje otrasné následky všeničiacej a nič dobré neprinášajúcej krvavej nenávisti niekdajších susedov. Lenže zároveň, kázať krvavú režbu a popritom jednu svadbu, kde toto násilie nenápadne začína prebublávať, to je na plnohodnotne výborný film málo. Takže celok ostáva pri lepšom priemere, ktorý opakovane vidieť nemusím. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Ani po několika dnech po zhlédnutí mi stále na mysl nepřicházejí žádná vhodná slova, kterými bych vyjádřil svůj divácký zážitek. Pokud si snad myslíte, že jste ve filmovém světě viděli již všechno a nic vás nedovede překvapit, rozhodně bystě měli mrknout na tuhle polskou zvrácenost. Osobně se zavazuji, že už nikdy a o nikom neprohlásím, že se chová jako zvíře. Tento snímek ukázal názorný příklad toho, jak by se žádné zvíře v životě nechovalo. Neskutečně intenzivní a nepříjemné nahlédnutí na nehezké místo a do nehezké doby. Do doby, kdy lidé byli schopní za pomocí zemědělských nástrojů brutálně zmasakrovat souseda. Do doby, kdy největším nepřítelem nebyla znepřátelená země, nýbrž lidé, se kterými jste nedávno chodili na pivo. Snímek se nebere pražádné servítky. Gradace je naprosto nepopsatelná. Vše sice začalo nepříliš divácky atraktivní skoro půlhodinovou polskou svatbou plnou odporných polských lidovek, poté se však postupně děj přesouvá jinam a napětí exponenciálně roste, tudíž jsem tak nějak ochotný ten začátek odpustit a vypálit plnou salvu. Dlouho jsem neviděl takhle naturalistické vykreslení určité pasáže dějin, na kterou by se nemělo nikdy zapomenout. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

No, a pak i u nás máme lidi, co si ve své nekonečné blbosti zakřičí "Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!" a drží minuty ticha za Banderovce. Střídání několika etap na území Volyně od roku 1939. A každá z nich je horší než ta předešlá. Na začátku jsou Ukrajinci naštvaní, že mají Poláci všechno, tak začnou vítat Sověty, pak Němce a nakonec začnou vládnout sami. Je zajímavé, že řadoví sovětští i němečtí vojáci ani nejsou nijak démonizovaní, za prvních je zdrojem zla NKVD, za Němců Einsatzgruppen. Pak ale přijdou na řadu "domácí", tedy sousedé, a i když to po předchozích dvou etapách nevypadá, tehdy teprve začíná to skutečné peklo, násilí, které nemá naprosto žádný smysl, ztvárněné naprosto naturalisticky a snímané tak nějak mimochodem, podobně jako ve zde častokrát vzpomínaném Jdi a dívej se (a připomněl bych i velmi podobný Nanking! Nanking!). Ano, mohl bych také vytýkat jako někteří, že film se občas trochu rozpadá do jednotlivých epizodek, které někdy nejsou jasně uzavřené, ale proč bych to dělal. Co musím pochválit, je, že se film prakticky v jakékoli skupině, která se tam vyskytne, nebojí ukázat alespoň pár lidí se svědomím (např. porovnání dvou naprosto rozdílných kázání dvou pravoslavných kněží, z nichž jeden chce zaplavit zemi krví Poláků, druhý naopak prosí lidi o mír). ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Smarzowski si v těch válečných depkách zřejmě libuje. Po Růženě stvořil další nervydrásající záležitost, ve které si už vůbec nebere servítky a ukazuje Volyňský masakr se všemi děsivými detaily, které přinesl, což kulminuje v závěrečné půhodině, ze které jsem měl oči navrch hlavy. Válečné hrůzy ještě umocňuje fakt, že místy se film divákovi snaží namluvit, že teď už by mohlo být dobře, ale hlavní hrdinka hrající si s dítětem či slunečná sklizeň jsou jen předehrou pro ještě šílenější zvěrstva, než do těchto chvil příběh nabídl. A šílený je i fakt, že se Poláci s úlevou uchylovali pod ochranu německých okupantů. Herecky bez výhrad a zajímalo by mě, kde byla dosud zašitá Michalina Łabacz. Je úžasná. Suma sumárum, dokonalý film, který už nechci nikdy vidět. 100% ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Filmovalo sa na juhovýchode Poľska v Podkarpatskom a Lublinskom vojvodstve. (MikaelSVK)
  • Na Ukrajině vzbudil snímek spíše negativní reakce a promítání filmu v Kyjevě bylo na žádost ukrajinského ministerstva zahraničí zrušeno. (Dr Lizal)
  • Předobrazem hlavní hrdinky Zosie (Michalina Łabacz), kterou jsme měli možnost sledovat ve filmu, mohla být např. Kamila Hermaszewska, obyvatelka vesnice Lipniki. Ta rovněž stejně jako hlavní hrdinka filmu byla nucena opustit se svým dítětem rodnou vesnici a pokusit se o útěk do bezpečí. Na své cestě byla postřelena do hlavy a v šoku své dítě ztratila. V této těžké situaci ji zachránil jeden Ukrajinec, který se postaral nejen o ni, ale i o její dítě. (majky19)

Související novinky

43. Letní filmová škola začíná 28. července

43. Letní filmová škola začíná 28. července

18.07.2017

Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)

19. Kino na hranici = kino pro mě

19. Kino na hranici = kino pro mě

22.04.2017

Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)

Polští orli

Polští orli

11.05.2016

Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)

Reklama

Reklama