Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Jack E. CoxHudba:
Hubert BathHrají:
Anny Ondráková, Sara Allgood, Charles Paton, John Longden, Donald Calthrop, Cyril Ritchard, Alfred Hitchcock, Joan Barry, Phyllis Konstam, Percy ParsonsObsahy(2)
Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Zločin z vášně aneb Alice v rukou chlípníka za závěsem a jak to bylo dál... . . . No, komu by připadalo, že tu cosi zbytečně zlehčuju, to už udělal Mistr ve filmu vícekrát sám. Ale je fakt, že Anny O. je rozkošná, hopsá před kamerou jako diblík a scény s převlékáním, potažmo pak svlékáním i oblékáním hrdinky (d.m.s.n. si milou Anku milý Alfréd docela vychutnával... ;-) působí i přes absenci nějaké té odhalené bradavky na svou dobu docela napínavě a odvážně... Bohužel však napínavěji, než většina filmu dál... . . . Každopádně - jak jsem řekl - škoda, že je ve filmu těch pár zbytečně hloupoučkých odlehčujících motivů. I jinak zápletkou vůbec jde pak čistě scénáristicky o dílko tak nějak trošku prostoduché a prostě všelijakými těmi dějovými klišé a hereckými kreacemi nezapře svou dobu vzniku... Ale zase na druhou stranu - Mistrovy hrátky se zrcadlem, odrazy obrazu, hra se světly a stíny a to úžasné (skoro už) finále na kupoli Britského musea...!!! . . . Po kterém nakonec přijde tak banální The End... :-/ . . . Můj dojem z filmu je tedy poněkud rozporuplný - ale (!) - ano, je to prostě osmdesát let starý film, žánr byl v plenkách a A.H. je jedním z jeho otců a s láskou ho vychovával a ovlivňovali se navzájem... Budiž tedy moje hodnocení tak jako tahle zpověď tolerantní... Tři hvězdičky za film jako příběh v rámci doby a žánru, pět hvězdiček za Mistrovo novátorské vidění a originální metody režírování - výsledkem pak kompromis... - - - - - (Poprvé viděno ve zvukové verzi 13.1.2009 na dvd, komentář zde jako osmý - 13.1.2009) ()
Tohle je taková příběhová klasika. Známe to všichni, prostě příklad (ne) plánovanýho rande s fakt dotěrným chlapákem který se může zvrtnout v něco opravdu ošklivýho, ale pochopitelně aby to nebylo tak jasný, tak se musí do případu přimotat i policajt spjatý s obětí a vražedkyní v jednom a navrch vyděrač kterej všechno viděl a chce si z toho taky něco vyprofitovat, no neříkejte, že tohle neznáte... tak jasně tohle je jeden z prvních filmů na toto téma, tak mu odpustíme i tu naivní vraždu bez kapičky krve a překombinovaný závěr. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z prvních zvukových filmů, ale jinak má Hitch na kontě i lepší kousky.55% ()
Hitchcockův standart ve kterém nic nepřekvapí. Děj pozvolna plyne do zdárného konce a ani scénář není více propracovaný. Špatné to nebylo ale po zhlédnutí si připadám trochu ochuzený. [6,5/10] (BIP, Gainsborough) (Čb. /// Produkce: John Maxwell /// Scénář: Benn W. Levy, Charles Bennett, Alfred Hitchcock podle divadelní hry Charlese Bennetta /// Kamera: Jack Cox /// Hudba: James Campbell, Reg Connelly) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
První Hitchcockův zvukový film je v rámci možností své doby celkem obstojně natočený krimi-thriller, ve kterém vyniká zejména kamera a střih mezi scénami. Anny Ondráková hraje (opět v rámci své doby) přesvědčivě a malé cameo režiséra mě potěšilo. Akorát nejsem moc spokojený s úplným zakončením filmu, protože to bylo až příliš rychlé vzhledem k tomu, jak lehce a plynule probíhalo vše předtím. Zkrátka nadprůměrně natočený snímek, který sice dnes chvílemi působí úsměvně, ale tehdy to musela být pecka (už jen kvůli tomu zvuku). ()
Majster, nemajster, z hrušky dolu. Nebavil ma tento film, aj keď rešpektujem dobu nakrútenia, videl som v ňom prvky Hitchcockovho umenia, ktoré sa rozvinuli v jeho neskorších prvkoch, využitie predností nemého filmu v prechodnom období atď. Podstatné však je, že nie som kunsthistorik a na filmy z akéhokoľvek obdobia sa pozerám súčasnými očami. Videl som množstvo filmov, ktoré boli nakrútené v rovnakom období alebo dokonca omnoho skôr a nemalému počtu z nich ponechávam vysoké hodnotenie. Ale Její zpověď medzi ne nebude patriť. ()
Galerie (34)
Photo © British International Pictures
Zajímavosti (19)
- Během natáčení vznikla kromě dvou verzí filmu (němé a zvukové) také zvuková zkouška Sound Test for Blackmail (1929) a série blooperů Lighter mo-moment at the Studio (1929). (NinadeL)
- Film je považován za Hitchcockův poslední němý snímek a jednak za jeho první film zvukový, jelikož existují obě verze, které se od sebe liší. (Pavlínka9)
- Hitchcock rekapituloval, že pri zobrazení zlosyna, ktorý chce znásilniť Alice, neaplikoval typický prvok z nemej éry, kde sa zloduchovia rozlišovali tým, že mali fúziky. Rozhodol sa od toho upustiť, no tým, že v tejto snímke bol zlosynom maliar a v jeho ateliéri bola kovová mreža, využil situáciu a cez tieň mreže dopadajúci na jeho hornú peru vytvoril skutočnejšie a hrozivejšie fúzy než keby ich mal herec naozaj. (Biopler)
Reklama