Psycho

Samozrejme, po plejáde krvilačných hororov, monštier a masochistov v nich, ma už nemôže nič prekvapiť. Pri Psycho som si vsugerovala, že je to môj prvý horor, že som nikdy nič podobné nevidela, že psychopata Perkinsa nemôže nikdy nahradiť žiaden Anthony Hopkins či Jack Nicholson, že nikdy nikto nezloží tak grandiózny soundtrack plný pílivých zvukov akoby vystrihnutých z orchestra hudobníkov neschopných rozlíšiť falošné tóny........ a ono to naozaj fungovalo. Záverečná pointa je úžasne ,,hitchcockovská", všeobecne kultovú scénu v sprche u mňa nahradila scéna na schodoch s chudákom detektívom (kto videl, určite vie!), hrôzostrašné zábery na siluetu strašidelného domu a vôbec, v dobe vzniku muselo Psycho vyvolať obrovské nadšenecké či kritické ovácie. A ja som počas tých dvoch hodín v tej dobe naozaj bola. I love Hitchcock. (22.11.2009)

Škoda, že ona zásadní scéna filmu nezůstala bez hudby, jak to bylo původně zamýšleno. Proslavený škrábavý motiv sice působí depresivně, ale také poněkud archaicky. Klasický film, v podstatě zakladatel žánru, má i dnes co nabídnout, na rozdíl od mnoha současníků (i, tady budu kacíř, některých filmů od mistra samotného - ano, připomínám svůj názor na Na sever severozápadní a tak dále). (11.10.2005)

"Já jsem jeden z těch, co vypadají vždycky podezřele." Kdepak Normane. Ty vůbec nevypadáš podezřele, takže kdyby mne nějaká sympatická slečna s kradenými penězi požádala o úkryt, tak Batesův motel mohu jenom doporučit. Ty i matka se totiž umíte o hosty postarat tak dokonale, že vám z toho ubývají koupelnový závěsy. Já se tedy přiznám, že mě Psycho nevyděsilo k smrti ani napoprvé, při reprízách mě chvílemi i trošku nudilo, ale ten Normanův závěrečnej úsměv je prostě dokonalej. (25.07.2011)

Hledej duši tam, kde má smysl duši hledat. Hledej filmovost tam, kde se na tebe dívá ze všech stran. Chtěl jsem nějak oduševněle uvést jeden z nejlegendárnějších hororů a myslím že nejen hororů všech dob. Z nebe padají miliony slz, do noci svítí světlomety starého amerického korábu silnic a v dáli bliká nápis Bates Motel. Mistr napětí Alfred Hitchcock si zoufal, že už dlouho nenatočil černobílý film a tak se rozhodl pro Psycho. Kdysi v historii se v očích šílence Eda Gaina měnili ženy v terče jež likvidoval a tak nevědomky poskytl svůj zvrhlý život jako námět pro celovečerní filmy. A tak se za spoustou vypreparovaných opeřenců začala rýsovat postava Normana Batese v podání legendárního Anthonyho Perkinse. Za zvuků depresivně dráždivé hudby, až pod kůži se zažírajících tónu se tak Marion blíží vstříc scéně scén. Prázdná pokoj, voda ze sprchy dopadá na dno vany, půvabné dívčí tělo mizí za závěsem. Tak to všechno začalo a v kalužích krve, na svou dobu drsné vražedné scény, s pohledem do mrtvé dívčiny tváře to taky skončilo. Pronásledován hlasem své matky jenž měl nahraný v hlavě jako na nějaké pásce a ten se pořád a pořád opakoval, rozpoutal Norman Bates jednu z nejlepších a nejpropracovanějších her se strachem. Víra v dobro je stejně pomíjivá jako chuť šampaňského v ústech a tak záhy zjistíte, že vyšinutá lidská mysl se nezdráhá vůbec ničeho. Uzavřena ve svém světe, symfonie sžírající atmosféry pod taktovkou toho nejpovolanějšího. Tak tohle je Psycho dámy a pánové, tohle je legenda a tohle jsou dějiny filmu. Výuka právě začíná! (31.07.2004)

Ano, pise sa rok 2009 a videla som konecne aj tuto klasiku. Uz som si pomaly zacinala mysliet, ze starsie filmy a klasiky u mna nejako zvlast nezaboduju, ale konecne som trafila aj ja klinec po hlavicke. Uf, na tu dobu vynikajuci thriller. A Anthonymu Perkinsovi by som uverila cokolvek. Damy, vsak to bol fesacisko? :) (22.08.2009)