Sabotáž

I s přihlédnutím k dost krátké stopáži svižná, hodně úderná a překvapivě nikterak odlehčená jednohubka s libovou a pekelně napjatou scénou převozu filmu s vyvrcholením, které by si dnes už asi dovolil natočit málokdo (spíš nikdo). Pro mě zatím společně s Lady Vanishes nejlepší meziválečný Hitchcock. (17.03.2011)

"Hitchcockovina" se všemi patřičnými ingrediencemi.Budete vhozeni rovnou do rozjetého vlaku, rychle se rozkoukejte, seznamte s cestujícími a už se před Vámi odvíjí celá krajina příběhu o vyšetřování připravovaného teroristického útoku v Londýně. I když to jsem začal docela nešťastně ,ono vyšetřování hraje spíš druhé housle, podstatnější je postupně budovaná atmosféra elektrizujícího napětí, které napomáhá zejména výkon Oscara Homolky v roli vykonavatele útoku. Vlak s naším příběhem nabírá na obrátkách , dostane se nám obvyklých "hitchcockovských" záběrů na hodiny a vlastní finále je ,nejen na svou dobu, odvážné a kruté... Mohu to uzavřít tak, že jsem opět viděl velmi dobrou mistrovu práci, která neztrácí téměř nic ze své atraktivity ani po tolika letech. (05.07.2013)

Hitchcock se v Sabotáži rozhodně s ničím nemaže a servíruje divákovi napětí v té nejčistší podobě. Kupříkladu přenáška filmů spolu patří bezesporu k tomu nejnapínavějšímu mezi Hitchovými britskými kousky. Nemohu nezmínit ani skvělé "draculovské" pohledy Oskara Homolky. Jen škoda toho, podle mě předčasného a lehce nevýrazného, vyvrcholení. (20.11.2009)

Tento Hitchcockův anglický meziválečný film se odehrává v Londýně a pojednává o majiteli kina Verlocovi (výborné pohledy házející Oskar Homolka), který je kvůli penězům zapleten do sabotáže. Sabotáž se sice povedla (výpadek proudu), ale Londýňané se tomu vysmáli. Když je potom na Verloca vyvíjen tlak ("London must not laugh on Saturday"), do další sabotáže/atentátu se mu nechce - nemá zájem na ztrátách na životech. Jenže je zahnán do kouta a přikývne. Od této chvíle je výborně gradovaná atmosféra, jejíž vrcholem je cesta Stevieho - typický příklad hitchcockovské "bomby pod stolem". Divák ví něco, co postava ve filmu neví - a čas běží.. Samozřejmě by se toho dalo snímku z dnešního pohledu spoustu vytknout (některé dialogy, herecké výkony, naivita), ale to bychom byli nespravedliví. Sabotage rozhodně stojí za zhlédnutí a (i vzhledem ke kratší stopáži) nebude vás nudit. (13.06.2013)

Tentokráte Charles Bennett adaptoval pro Hitche román Josepha Conrada z roku 1907 The Secret Agent: A Simple Tale, který se odehrává v roce 1886. Změny tedy byly skutečně značné a nebudu zřejmě první, koho napadlo při tom strhujícím finále, že jde jen o novou (leč výbornou) variaci na Blackmail (první setkání Bennetta a Hitche, 1929). V pozdějších adaptacích se filmaři znovu vrací s dějem do 19. století, je to zkrátka otázka pojetí. Každopádně nijak zvlášť nelituji, že tentokráte Donat nemohl a hlavní roli vytvořil jiný Kordův oblíbenec, Loder (pozdější manžel Hedy Lamarr). Parádní výkony podávají Rakušan Homolka s Američankou Sidney. A samozřejmě ten malý klučina Desmond Tester je též velmi autentický. Nebudu nicméně zakrývat, že mi bylo zdaleka nejlépe v prostorách toho průchozího komorního kina na rohu. Velmi chytře bylo zakomponováno do děje i atmosféry. Na závěr se mohu jen podivovat nad těmi výkyvy kvality, které stíhaly ve 30. letech všechny ty špionážní filmy dělané sériově jak Baťovy cvičky. Inu, byl to trend a jako takový se musel nasytit. Jednou byl výsledek jako zde velmi dobrý, jindy laciný. A to za kamerou i před ní mohli často stát titíž. (09.01.2019)