Tři billboardy kousek za Ebbingem

McDonagh (chtělo by se napsat konečně!) i na stříbrná plátna přináší svou svébytnou směsici satiry, černočerněčerného nekorektního humoru, antické tragédie a... A neskutečně dobře napsaných ambivalentních postav i dialogů, které umí tnout do živého, až z nich mrazí a přesto u nich brečíte smíchy. Funguje mu to tedy jako echt nekorektní komedie, ve které se říkají nahlas věci, které se nahlas neříkají, stejně tak jako nenásilná ovšem trefná satira západní společnosti, tragédie (ne)jedné ztráty či neowestern. Doposud si nechával čistě pro prkna znamenající svět. Prokázal si tím však medvědí službu; sice je to jeho nejlepší film (speciálně první polovina je čiré scenáristické zlato), ale ve srovnání především s Panem Polštářem či Osiřelým západem je to přeci jen o třídu horší. Především kvůli finální třetině, kdy tomu neočekávaně dojde dech, příliš to negraduje a na veškeré postavy krom dua Mildred/Dixon se tak trochu zapomene. Tak trochu hodně a trestuhodně. Ovšem i tak mu první poslední zachraňuje obsazení i to, že jako režisér přesně ví, kdy použít údernou hlášku a kdy naopak nechat naplno "znít" ticho skrze zavilé pohledy. (17.01.2018)

Zlo plodí zase jen zlo... Hodně dobrá záležitost z amerického zapadákova, tedy městečka s německy znějícím názvem Ebbingem. Je to drama matky prahnoucí po dopadení vraha své dcery, která byla před smrtí navíc znásilněna a pak polita hořlavinou a zapálena. Vyšetřování nikam nevede a tak se matka rozhodne činnost policie, kterou považuje za nedostatečnou krapet katalyzovat provokativním výlepen tří billboardů. To se jí také nakonec povede, jenže vše není jen černo-bílé a tak se divákovi na dokonale připravené scéně rozprostře nejeden osud místních lidiček, kde co kus to originál. Touha po pomstě či odplatě je palivem, které mámu žene vpřed, ale zároveň ji spaluje. Navíc v komunitě, kde se každý zná s každým, je složité vyhlašovat válku oblíbenému šerifovi o kterém se navíc ví, že je vážně nemocen a potřebuje hlavně klid... Film jen zvolna odsýpá a nijak mu to není na škodu, k tomu zapadákovu to perfektně sedí víc než nějaké přestřelky a akční scény. Co z filmu dělá vyjímečnou událost jsou skvostné herecké výkony prakticky všech zůčastněných. Nejvíce září samozřejmě McDormandová, Harrelson a Rockweil. Woody na stará kolena zaparkoval v rolích poldů, tohle je už několikátý film kde poldu hrál a tady opět ukázal, že zraje jak víno a z počátečních krapet přiblblejších rolí se postupně profiluje mezi super herce. Tenhle film byl hodně dobrý !!! Dávám za 4 molotovy! * * * * (22.01.2018)

„Je maminka opilá, táto?“ - „Ne, ne. Má jen trochu migrénu. Malou migrénu de Chardonnay.“ Po filmu V Bruggách jsem nad McDonaghem zlomil hůl. V přesvědčení, že navždy. Ale jeho nový počin mě nakonec svým tématem zlákal. A takovou pecku jsem věru nečekal! Ten film jde až na dřeň. Jak ve scénách „odlehčených“, tak těch ryze vážných. Černý, neotřelý humor byl skvělý, vyšetřování si udržovalo slušnou hladinku napětí a ani žádné emoční vydírání skrz traumata postav se nekonalo. Mildred totiž jednoduše fandit musíte, a to ne nutně jen pro to, co se jí stalo, ale hlavně kvůli tomu, jak se s ničím a nikým neštve. Třeba po takové přednášce „ctihodnému Otci“, kterého si namazala na chleba (a mluvila mi z duše), jsem měl chuť začít tleskat ve stoje (příklad za všechny). Pravda, snímek má trošku slabinu v podobě konce, který není tak výborný jako zbytek filmu, ale ta otevřenost mi vůbec nevadila. Možná lehce nadhodnotím, ale slabší plný počet rád dám. „Ty billboardy ti ji nevrátí, Mildred.“ - „To ani mrdání devatenáctky, Charlie.“ (24.02.2018)

Již od začátku uhrane tento počin diváka svoji dobře vykreslenou atmosférou amerického maloměsta. Zaujme však i samotný námět a jeho rozpracování. Otevřený závěr se mi jevil jako dobrý nápad, neboť takto to často bývá i v reálném životě. Z hereckých výkonů bych krom hlavní hrdinky pochválil také tradičně dobrého Woody Harrelsona. (28.05.2018)

Frances McDormand je ako obvykle skvelá, aj keď v poslednom čase hrá vlastne skoro to isté (Alice Kitteridge), napriek tomu jej to žeriem. Bavili ma tie drobné bočné línie, vtipné detaily. Ale bol to smutný film, ktorý síce končí asi tak, ako má, človek už proste vie, že to ďalej nepustia... ale chýbala mi nejaká katarzia. (21.01.2019)