Tube Tales
Obsahy(1)
Britský povídkový film, který by si neměl nechat ujít alespoň jednou za život žádný příznivec této kinematografie. 9 příběhů, které spojuje jediné - metro. Některé příběhy jsou vtipné, jiné smutné. (PX)
Recenze (18)
Docela zajímavý projektík, a tak trochu zastrčený. Nevím, zda byly "Historky z metra " natočeny přímo pro televizní vysílání, ale neškodily by ani v kině. Povídky jsou vůbec zajímavým vyjádřením jejich tvůrců - na velmi omezeném časovém prostoru pobavit nebo pozlobit diváka je docela fuška. A konstatuji, že tady jsem se opravdu bavila. Sice se jedná spíše o humor ostrovního ražení, takže frenetické salvy smíchu se neozývaly a asi ani nebudou, no a jistě jsou zde zastoupeny i příběhy smutnější (Můj táta lhář, Ptáček v hrsti...). Už první kratičká povídka a musím podotknou, že opravdu povedená, jasně vystihuje následující charakter vyprávění... Krátká stopáž je jeden z faktorů, které udrží diváka v bdělé pozornosti po celou dobu, kdy vám jakoby náhle propluje před zrakem soubor devíti odlišných příběhů, které spojuje jediné - metro. No a nakonec to nejlepší - zvučná jména v titulcích, jak na herecké i režisérské listině - opět každý pes jiná ves, a právě v tom tkví krása tohoto filmíku různorodé filmařské vyjádření. ()
Mám moc ráda záměnu rolí - mám tím na mysli, že je vážně skvělý nápad nechat režírovat herce. Každá historka je svá a jedinečná stylem i pojetím. Někdo bere režii více akčně a klipovitě (Bob Hoskins - první historka se slečnou která vzrušuje všechny přítomné pány) někdo více komorně (Ewan McGregor - historka se ztracenou tramvajenkou a nalezenou inspirací). Film netrpí nudou ani nepospolitostí - metro je totiž skvělý spojovák. Vedle maďarských Revizorů je to další film, na který čas od času vzpomenu při jízdě pražskou podzemkou. ()
Historky z metra jsou obecně dost ujetý. Na druhou stranu jsou dost i poplatný době a prostředí, ve kterém se natáčely a svoje místo na scéně určitě mají. Pro mě ale průměr. A ten sotva. V podobném stylu se dá natočit třeba Trainspotting, ale to musíte být borec v podobě Dannyho Boyla. Tady na to ani jeden nedosáhl. ()
Maximálně originální příběhy z nenáviděných dopravních prostředků. Každá povídka má svoji vlastní poetiku, vtip a nenudí až do poslední vteřiny. Třešní pak jest poslední povídka, která místo otřepaných filozofických teorií, co nás čeká po životě, přináší krásný audiovizuální proud melancholické energie. A pocity mají větší sílu, nežli věhlasné myšlenky, protože když cítíme něco opravdového, nepoužíváme zkázu prokletého lidstva, mozek. ()
Malé originální etudy, ve zlomcích zachycující rozmanitostost lidských projevů v obřím mraveništi, zvaném metro, s širokým spektrem pozérů, provokatérů, otrapů, sebevrahů, dobrodruhů, ztracených dětí, hledačů nových lásek i naoko nezaujatých pozorovatelů s jejich zaujatými představami. Vtipné, vážnější, nechutné i lehce mrazivé povídky Mr Cool, Horny, Mouth, A Bird in the Hand, Rosebud a Steal Away, si pro svou převahu nad zbytkem neoslovujících "Historek z metra" ode mě vysluhují mírně nadprůměrné hodnocení. ()
Reklama