Hellraiser

Pamätám si keď som chodil ako malý chalan do videopožičovne a obaly s pekelným mužom, ktorý má hlavu pobodanú špendlíkmi, mi naháňali taký strach, že som ich obchádzal dlhé roky. A nikdy som si film nepožičal. Možno som mal. Možno by sa z neho stala pre mňa podobná srdcovka ako 'A Nightmare on Elm Street', alebo 'The Thing', ktoré dnešnému divákovi môžu takisto vyznieť pomerne smiešne, zastaralo, či primitívne. Také pocity som mal z tohto filmu. Tie triky nie sú síce najhoršie, maskéri odviedli slušnú prácu a tak obludy a znetvorení ľudia naháňali hrôzu viac a nahrádzali podstatnejšiu zložku kvalitného horroru a tou bola atmosféra, ktorá vo filme citeľne chýbala. Ani príbeh by som nepovažoval za ktovieako originálny. Našťastie hudba sa tvorcom veľmi podarila a režisér ide priamočiaro a cielene len po horrorovej línii, čo vôbec nebolo na škodu. Nejaké tragizovanie by filmu uškodilo ešte viac. 65%. (22.12.2009)

První hodina filmu byla poměrně nudná. Lidské oběti chodili stále dokola - stejná léčka, stejná smrt, stejně tak démoni, kteří se vrací do pekel promačkáním kostky. Čekal jsem něco lepšího. Co musím pochválit byly kostýmy, ty vypadaly docela dobře. Čas si vybírá svou daň. Kdybych se na to koukal při vzniku filmu, tak je jasné, že by si film získal větší hodnocení, ale na dnešní dobu už to je takový nezáživný. (11.09.2011)

Další z filmů, kde zdánlivě pomalý až nudný rozjezd je nutný pro plné pochopení toho, co se bude dít následně. Hellraiser je potěšením hlavně v tom, že divák zde není v pozici hloupého děcka, kterému se musí vše vysvětlovat, což u hororů není zdaleka samozřejmostí. Líbilo se mi propojení rodinného dramatu, milostného příběhu a hororu. Přičemž hororová složka byla skutečně velmi povedená - podsvětní příšery jsou prostě strašidelný a hnusný, přitom nevypadají vůbec nereálně. Trochu negativní skutečností je absence postav, se kterými bych se ztotožnil nebo které by mi byly nějak více sympatické (asi by vyhrál čelistnatec-cvakač). HUDBA: Christopher Young - S filmy podobných žánrů má zkušenosti a dokázal je využít. Zapamatování hodný je zejména disharmonický akordový motiv, který navozuje atmosféru v přítomnosti pekelné společnosti. Pro mě má tento motiv ještě osobní význam - od puberty ho slýchávám v intrech skupiny XIII. století a vždycky jsem si říkal odkud to asi je... (10.06.2010)

Magická kostka přivolá zrůdná stvoření a ultimátní dávku slastného utrpení. Je to tak - jeden z nej hororů své dekády, úplně postrádá takovou tu osmdesátkovou nevkusnou blbovitost a až na pár maličkostí vypadá docela ohromujícně. Masky jsou vážně parádní, ať už vychytaní cenobité (I., II., III., IV.) anebo oslizlý a postupně se obalující umrlec Frank, tahle partička bez problému zaujímá i v roce 2010. Dále HELLRAISER boduje prostředím, kde se odehrává, tedy barákem plným špíny, prachu a hnusu. K ději nemám výtek, horší je to s herci. Ti totiž příliš neosloví, ale co se mě týče, tak je to jediná vada na cestě k hororové dokonalosti. [HD] (05.12.2010)

Clive Barker si podle vlastní povídky Hellbound Heart napsal scénář, a sám usedl na režisérskou stoličku. To mu umožnilo vložit do filmu jeho nezaměnitelný rukopis, nekonečnou fantazii a svou splatterpunkovou zálibu v různých ohavnostech. Snímek je tak po okraj naplněn bizarními výjevy a sadistickými obrazy, je plný sexuálních zvrhlostí, tělesné bolesti a obdivuhodných monster. Jak je obecně známo, do role Pinheada, vůdce pekelných cenobitů, Barker obsadil Douga Bradleyho (svého kamaráda ze školy) a zaručil mu tak světovou slávu. Z Hellraisera se krátce po svém uvedení stal zaslouženě kult, na jednom španělském festivalu byl vyhlášen za nejlepší horror roku, a dočkal se spousty pokračovaní, z nichž čtyři poslední jsou nejen zbytečné, ale hlavně nefalšovaným průserem. Jak je tedy vidět, pro Barkera to byl na poli celovečerního filmu famózní debut, jen škoda, že už nic lepšího nenatočil. (12.03.2011)