Teror

Příběh pilota Larse Kocha, skvěle ilustruje to, že hrdina vždycky víc riskuje než zločinec. Udělal vše, co jen mohl, aby se nestalo ještě větší neštěstí, přesto bude souzen. Lze tedy zvolit menší zlo? To je přeci logické, když tedy není jiná možnost. Navenek se může zdát, že to je také špatně. Tak nebo tak, ale v hlubší rovině je vždycky rozumnější řešit vážný problém hned, než zajde moc daleko. (30.10.2016)

V tomhle případě jsem se vůbec nesoustředila na herecký projev jednotlivců, ale na samotný, ojedinělý soudní proces. Při závěrečných proslovech obhájce a žalující strany jsem byla napnutá jak struna. A ano, měla jsem odpověď pro předsedajícího soudce, jak bych v téhle kauze reagovala. Ale jako nestrannému člověku se to lépe říká, než tomu, kdo byl v tomhle soudním procesu nějakým způsobem zainteresovaný. (26.10.2016)

Zápletka je tady, pro účely filmu, samozřejmě hodně zjednodušená, ale na výsledným hodnocení to nic nemění... Byť jsem zatím neviděl úplnej závěr (není obsaženej v tý 85minutový stopáži), v podstatě to nevadí, protože pro film jako takovej není až tak důležitej. Tady si divák musí závěr doplnit sám. Každopádně se jedná o hrozně zajímavej filmovej počin, kterej si zaslouží pozornost. Navíc věřím, že jsem se na něj nedíval naposled. (19.12.2017)

Súdny proces Verdiktu sa celkom vydaril. Vo zvláštnom modernom prostredí súdu, ktorý sa vizuálne diametrálne odlišuje od tých amerických, sa rozohráva hra prokurátorky proti pilotovi. Ale v skutočnosti je to boj medzi rozhodnutím ústavného súdu a zdravým rozumom. Prečo je to tak, je logicky dokonale zdôvodné v postave pilota a ani k tomu nie je čo dodať. A potom otázka z filmu Môžeme zopár nevinných životov obetovať, aby sme zachránili mnohé? je v tomto prípade úplne bezpredmetná. Rozhodnutie nemeckého ústavného súdu je asi tŕňom v oku mnohým a film s hlasovaním je dômyselnou reakciou. (17.10.2016)

Snáď jedinou chybou na kráse tohto na dialógoch a monológoch postavenom filme v jednej miestnosti je fakt, že každému je jasné, kto má pravdu, akokoľvek je to kruté. Za jeho najväčší klad potom považujem argumenty žalobkyne, ktoré sú natoľko silné, že o tej pravde začnete reálne pochybovať. Je potom na šikovnosti obhajcu, aby našiel protiargumenty a vyslovil ich tak, aby vás a súd o tom, že skutočne ide o pravdu, presvedčil. Námet ako z Bostonských prípadov, kde som ale na takýto prípad neviem prečo zatiaľ nenatrafil. (29.09.2017)