Dobytí pólu

I mistr se někdy vyčerpá, Méliès mírně vykradl svoji Cestu do nemožna. Dobytí pólu kombinuje animák s akčním filmem. Katastrofy, které se dějí skupince cestovatelů, nemají konce. Pak ale přichází setkání s hvězdami, přesněji souhvězdími. Jenže tento výborný nápad pan režisér zazdívá zarputilým opakováním. Roztomilý je rock and roll po přistání a boj sněhovými koulemi. (11.12.2012)

Pro mě coby člověka,který Meliesovy filmy má opravdu rád je to jasných pět,ale i tady platí to co jsem napsal už v komentáři k Cestě do nemožna. Melies se opakuje,ale to se opakuji filmaři i dnes a přesto sou jejich filmy kolikrát oblíbené. Meliesovo opakování je zcela očividné,kongres vědců,továrna,sci-fi vozidlo. Dobytí pólu je labutí písní génia jež stál u zrodu filmu a styl,kterým natáčel už bohužel ve světě tehdejšího filmu neměl místo. Přes všechno smekám před Meliesem klobouk,chtěl bych taky mít tolik fantazie a nadšení. (21.11.2006)

Všechny tyto staré snímky hodnotím za 3, pokud to není nějaký opravdu extra kousek (4) nebo naopak (2). Jak jsem psal jinde a budu psát v každém komentáři k těmto filmům: nepřísluší nám dnes hodnocení podobných snímků. Tři hvězdy jsou spravedlivý kompromis. Člověk na to kouká s údivem a přesto si až úplně nedokáže představit vzrušení z těhle filmů na počátku minulého století. Dneska už je skutečný hřích nechat nás tady tyhle vůbec první filmy hodnotit. Nikdo z nás už nedokáže ocenit jejich kvalitu. Kdo dá 4 nebo 5 hvězd tak dle mého dává jen pro jakýsi vnitřní klid a nutkající touhu tyhle filmy ocenit co nejvýše - vždyť jde o základy všeho, co bylo potom, všeho na co se nyní koukáme. Kdo dá odpad nebo jednu hvězdu, musí s určitostí hodnotit dle dnešních měřítek a to bohužel nejde. Proto dávám 3 hvězdy. Viděl jsem pár dalších takto starých snímků a byly o něco lepší. Tady chybí větší a hlubší děj, některé scény jsou nadmíru dlouhé. Obdivuji herecké nasazení té doby, kdy nebylo možno vyjádřit se slovy. Gestikulace herců je dnes až komická, ale co měli dřív dělat :-)...Místy je to máchání a lámání rukama až nesnesitelné :-)...Zabití sněžného muže jakýmsi dělem nebo kulometem také vypadá jak parodie na horor, ale nejkrásnější bylo zahřívání zmrzlých dobrodruhů, které připomínalo nějaký divošský rituál :-D....Jednoduše jsou tyhle filmy základem a klasikou všeho, nemusíte je uznávat, můžete se jim smát, ale první místo jim nikdy nevezmeme. Chtěl bych se vrátit v čase a vidět všechny ty udivené tváře diváků, když se z vod oceánu vynoří netvor připomínající sněžného muže, když se zřítí v plamenech létající balón. Představa, že všichni byli několikanásobně paf, než mi při sledování dnešních trháků je tak vzdálená a přitom tak skutečná. (23.02.2012)

Posledný výraznejší Mélièsov úspech. Obsahovo to v jeho tvorbe nie je nič nové, ale tie kulisy sú stále delikátne prepracované. Rovnako ako pri ceste na Mesiac, aj tu pri dobývaní pólu cítiť príjemnú rozprávkovú misiu plnú nástrah a dobrodružstva. Ktovie ako by si poradil s odpoveďami na neskoršie avantgardné smery či tvorbu zvukových filmov. Môžeme len hádať... (25.01.2014)

Občas vtipné a povětšinou veskrze roztomilé archaické SF. Křepčení postaviček, aby se zahřály mi připomínalo záchvat tropického šílenství, ale trikově to byla opět krása. Sněžný muž vypadal trošku jako Jožin z Bažin, jenže na tu dobu to musel být v kině málem zázrak. Co se týká opakování, tak Meliés mi připadá jako kolovrátek a po počátečním náporu novátorství a invence na začátku století už jen čas od času přidá nějaký malý nápad. Ale jeho podpora aeronautiky těžší jak vzduch je zde názorně předvedena, když se letadlo lehčí jak vzduch, horkovzdušný balón, zřítí. Příběh, no jakýs takýs tam je. Profesor postaví stroj, pak s ním doletí na pól, potom zabijí chudáka Sněžnýho Jožina a pak se vrátí domů, kde je s pompou uveden do síně vědecké slávy, do Moulin Rouge :) Ale vidět tyto filmové začátky by měl asi každý. (12.02.2007)