Cesta na Měsíc

Vědecká naivita je obrovská, ale výprava bere dech, zvlášť když to srovnáte s těmi kvanty krátkých kamerových záznamů z přelomu 19. a 20. století. Dechberoucí je nasnímaný obličej Měsíce a v podstatě pobaví i zároveň vám je líto, když mu raketa vlítne rovnou do oka. Nevím, zda-li emzáci byli v Julesovi Verneovi, ale prý jsou v H.G.Wellsovi, měsíční povrch je vědeckofantasticky krásný. Inu, představte si, že jste malý špunt narozený na konci 19. století na tom v kině a v důchodcovském věku sledujete Apollo 11 s Neillem Armstrongem… (06.01.2023)

Musel to být krásný pocit: Rok 1902, z kolonády přejít k malebné budově kina, posadit se, a najednou tohle. Po všech těch průjezdech vlaků a scén z lidského života první film, který má děj (a to navíc sci-fi!). Škoda, že nemáme šanci to zažít. (Ačkoliv - vyměnit to za možnost vidět dnešní filmové zázraky? Asi ne.) (03.07.2011)

…PO OBNOVENÍ POŘÁDKU JE VÝPRAVA DLE REKTOROVA NÁVRHU HLASOVÁNÍM SCHVÁLENA. SLUHOVÉ PŘINÁŠEJÍ CESTOVATELSKÉ OBLEKY… /// 109 let po jeho natočení se můžu i já, kulturní barbar pokochat odkazem předka Mélièse a doplnit si chybějící mozaiku k Hugovi. Každej, koho aspoň trochu baví pojem kinematografie, by měl na tenhle celovečerák mrknout! P.S: Hodnotit nebudu, páč to svádí k póze (nebo známce punku?). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Učaroval mi ,,ten“ ,,SMĚJÍCÍ SE MĚSÍC“. 2.) Filmy si doma zásadně dobarvuju. 3.) Thx za titule ,,joSew“ a ,,kahilom“. (04.12.2013)

Tento film se z dnešního hlediska nedá hodnotit a z toho dřívějšího ho hodnotit nedokážu. Na mě už tento film nemá žádnou zpětnou vazbu. Ani moje prababička si uvedení tohoto snímku nemohla pamatovat, aby mi pak mohla svůj zážitek předat. Film starý jako kinematografie sama nelze hodnotit. Copak můžeme hodnotit body nebo procenty vynalezení žárovky nebo parního stroje? Nesmysl. Většina lidí nemá tušení, jak tehdejší svět vypadal, o kinematografii nemluvě. V té době ještě nebyly ani stálé biografy (první až 1907). Pouze se prodávaly licence kočovným jarmarečným společnostem, které jezdily od města k městu. Ve svých představeních pouštěly tyto společnosti jako jedno ze svých čísel sérii krátkých filmů (většinou bez zvukového doprovodu). Filmové publikum neexistovalo. Kinematografie byla považovaná za pokleslou zábavu. Lidé tento film ve své době většinou neznali. Snímek tenkrát mohl zaznamenat ohlas jen u úzké skupiny nadšenců. Lidé si o tom mohli přečíst krátký titulek v novinách, na který do druhého dne zapomněli, a to je vše. U normálního člověka té doby musel film propadnout, protože lidi tenkrát tyto věci nemohly zajímat. Měli jiné starosti, které mi dnes neznáme. Dnes si žijeme v našem poklidném světě a dáváme verdikty historii. Jak smutné. Dávám 5 s vědomím, že nevím nic. (16.11.2010)

Dílo od muže, který je právem považován za prvního skutečného režiséra v historii kinematografie - Georgese Mélièse. Muže, kterého jako prvního napadlo co s Lumiérovým kinematografem. Bohužel zemřel silně nedoceněn a jeho přínos filmu si uvědomily až generace po něm. Na Cestě na měsíc mě nepřestane udivovat jak mohl tohle natočit v roce 1902!!!!!!! (05.02.2008)