Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na cestě v neklidném rytmu beatnické generace. Mladík Allie je jako řada příslušníků jeho generace rebel a tulák, nemá zbytečné vzory, zatím mu postačí vlastní vnitřní svět a obdiv k hudbě Charlieho Parkera. Každý den prožívá někde na cestě, od jednoho místa a člověka k jinému člověku a místu. Osoby, s nimiž se setkává, jsou pro něj jako prostory, ve kterých strávil čas. Vnitřní neklid jej brzy přinutí vydat se zase někam jinam... Debut amerického nezávislého scenáristy a režiséra Jima Jarmusche, jemuž se na malé ploše a téměř „bez příběhu" podařilo zachytit atmosféru života beatnické generace, snahu nějak vzdorovat zavedenému pořádku a pragmatismu moderního světa. Film na MFF Mannheim-Heidelbergu získal Cenu Josefa von Sternberga. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

B!shop 

všechny recenze uživatele

Prvni Jarmuschovo film nabizi presne to, co jsem cekal. Hlavni divnej hrdina se flaka po meste a potkava vice ci mene divny postavy, z kterejma prohodi par vet a zase se prochazi dal, misty jen tak cumi, cely je to o hovne a vubec nic se nedeje. Potud bych klidne moh okopirovat komentar s Hranice ovladani, jenze je tady jeden zasadni rozdil, obcas jsou ty kecy zabavny a treba akcicka s autem je vylozene fajn. Takze sice to neni nejaka bezva zabava, ale koukat se na to da. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Ten New York je ale divné místo, v dálce jsou sice naleštěné mrakodrapy, jenže vypadají tak neskutečně a nepatřičně jako pyramidy. Jinak je to město ale špinavá ruina, ve které se akorát lidi snaží si nepřekážet a aby nikdo nepřekážel jim. Třebas ta španělská holka, která si pro sebe mele o sto šest, ale když to vypadalo, že bude muset mluvit s někým, málem se počůrala strachy. I saxofonista z ulice si hraje sám pro sebe a prodavačka popcornu tak tak, že vůbec zákazníka obslouží. Dokonce ani vlastní holka či matka kolikrát jakoby ani nevnímaly, že někoho mají... Člověk, co rád strká druhým do života nos, co rád interaguje, ten to nemá lehké, je jako obtížný hmyz. Ale když je (Allie) přelétavý a hledá nové a nové vzruchy aniž staré opravdu poznal, není o nic hlubší než ostatní. A krást by taky neměl. Myslí si snad, že v Paříži to bude jiné? Ví vlastně co hledá? Ví vlastně že hledá? A proč si vlastně myslí Subjektiv, že hledá, když bezcílně bloumá? Měl by si to vůbec myslet? ()

Reklama

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Předně, nezávislý režisér je pouze ten, kdo má na vlastní film peníze. Kde je vyzískal, to je jedno. Ustálilo se, dokud to se to slovo nestalo omšelé, že nezávislost na čemkoli znamená tvorbu, která je odlišná od tvůrců závislích na penězích filmových společností, televizí, firem atd.***Jim Jarmusch není případ zcela nezávislého režiséra. Než shlédnete tenhle film, tak je dobré pročíst si životopis - z různých zdrojů - o Jimu Jarmuschovi.***Samotný film? Nic co by stálo za více slov.***(15.10.2010) ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Jim Jarmusch alias nekorunovaný kráľ Amerického nezávislého filmu a jeho prvý pokus o minimalistické strvárnenie divnosti a vypointovanosti slúžiace ako zrkadlo spoločnosti. Allie je netypický hrdina a hlavne netypický Beatnik. Na jednu stranu opovrhuje rodinou, domom, stereotypom ale jeho cestovanie z miesta na miesto nie je poznačené alkoholom, alebo zbesilými dobrodružstvami. Jazzová hudba sa potichúčku nesie celým fimom, a v niektorých miestach dokonca naberá temný, depresívny charakter. Vôbec to ale nie je na škodu. Scenár chrlí jednu perlu za druhou a dialógové scény sú jednoducho dokonalé. Samozrejme záleží na tom či je Jarmusch vaša krvná skupina, pretože jeho doménou je nikam sa neponáhľať a rozprávať zbytočné príbehy, ktoré nútia k zamysleniu. Taká je aj trvalá dovolenka. Mrazivé, vtipné, tanečné a pochmúrne scény, ktoré sú nápadito pozliepané do jedného celku nám krásne ukazujú americkú spoločnosť a jej úpadok, cez obraz a snahu hrdinov niečo s tým robiť - dialóg. vo svojej podstate nemám čo vytknúť. film som si náramne užil. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Permanent Vacation je až pozoruhodně špatný film. Co se týče tvorby Jima Jarmusche, líbí se mi vše, až na tento nepodařený a nudný kousek. To co v jiných režisérových filmech skvěle funguje, zde selhává. Tak například už samotný prolog. Allie v něm vystvětluje, že bude vyprávět jak se dostal odtamtud sem. To je vlastně typické pro většinu jeho filmů, neurčitá cesta hlavní postavy a následně její vývoj, přerod, prozření. Jenomže zatímco v Mrtvém muži, či v Zlomených květinách nás osud poutníka zaujme, zde jej divák stěží chápe a přijme, což je dáno také tím, že Richard Boes nedisponuje takovou zásobou talentu a hereckého charisma, aby diváka oslovil. A z toho plyne další problém. Jarmuschův trademark, dlouhé záběry v nichž pozorujeme jeho postavy při rutinních záležitostech (např. jízda autem, chůze, holení), jsou v ostatních dílech J. Jarmusche jejich ozdobou. Zde ale překážejí, jednak kvůli slabému hereckému představiteli a také díky špatné hudební kulise, která je v jiných dílech jejich dominantním prvkem. Zkrátka od svého debutu urazil i sám režisér dlouho pouť, během které dokázal své ústřední motivy otesat a vybrousit do filmových klenotů, Permanent Vacation je nevydařeným počátkem této cesty. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (3)

  • Kniha, kterou dá Allie Leile je „Maldoror and Poems“ od Lautreamonta. (HellFire)
  • Finance na svůj první film Jim Jarmusch získal omylem, a to když v posledním roce studia na filmové škole v New Yorku obdržel stipendium v hodnotě 15 000 amerických dolarů, které bylo původně určeno škole. (Johnston)

Reklama

Reklama