Fantastická žena

Nenápadný film, který je úderný jako Robert Lewandowski ve vápně. Nebohá pseudo vdova trpí, a proto chlastá a obcuje v nočním baru s cizinci. Naštěstí je naše pseudo vdova nezdolná jako Pepek zvaný námořník a stále si jde za svým cílem, to jest jít na funus. 80% Celosvětový příjem k 23. 4. 2018: $1,944,952 (23.04.2018)

Výmluvné, kolik je v komentářů potrefených hus, nebo spíš houserů. Nejde jim o film jako takový, ale jako u podobných filmů (všimněte si jich na čsfd v komentářích) cítí se dotčeni, že trans lidi jsou taky lidi a že jim někdo vytýká nesnášenlivost. Chtějí dokázat, že je jim křivděno – chtějí do dokázat tím, že dávají najevo svou transfobie. Nechápu, proč se tedy na takové filmy vůbec dívají (někteří tedy takové filmy odsuzují už z principu, nebo z anotace). Chápu, že se jim nelíbí vidět svět, ve kterém jiní lidé žijí, svět, kde skoro polovina trans lidí má zkušenost se sebevraždou. Zajímalo by mě proč, když dle komentátorů (alias "utlačované většiny") je přeci vše v pohodě… (26.11.2017)

I bez onoho transexuálního kontextu by šlo zobecnit pocit z filmu nad tento rámec a to jako nevratnou ztrátu člověka, který jako jediný chápal, kdo vlastně jste. Formálně proto film nesnímá protagonistku v obvyklých detailech tváře, nicméně spíše z povzdálí, aby vyplňovala jen část prostoru v záběru a působila ztraceně a osaměle. Nicméně celý koncept shazují pro queer cinema do omrzení stejně typické figurky pokryteckých cisek, ideálně ještě z vyšší společenské třídy a mě to pořád neba. Jinak také vyhlašuji soutěž o natočení filmu s tématikou transexuality, kde se maximálně třikrát bude někdo dívat do zrcadla. Teď se ukažte. (06.02.2018)

Takže Oscar za najlepší cudzojazyčný film roku 2017? Mám pocit, že v tomto prípade skôr rozhodovala téma transsexuality a motívu deakteptácie a odporu voči takejto "žene". Áno, je to rozhodne zaujímavá téma, ktorá čoraz častejšie vylieza z tieňa tabu. V podstate je to celé na zamyslenie, že ľudia v sebe nosia takéto predsudky a nemienia to akceptovať, bez ohľadu na to, akú osobnosť v sebe nosí takýto transgenderový človek. Takže po tematickej stránke naozaj vydarené, avšak dejovo som od toho čakal určite oveľa viac. Chýbala tomu akási väčšia dramatizácia, ktorá by rozptýlila tú jednotvárnu líniu koncentrovanú čisto len na sociálno-spoločenský vzdor okolo Mariny. (05.04.2018)

Prostory [sauny] jsou společný? A jsou i oddělený? Popularitě filmů tematizující neběžné sexuálně identitní trable rozumím - osudy postav zrcadlí v aplifikované podobě úkoly, s nimiž se v éře posedlostí souběhu sama se sebou musí popasovat každý divák; snad i ten, který si může dovolit tyto úkoly považovat za poněkud triviální. Škoda nastává, když film nepřináší nic, co divák nezná z banálních heterosexuálních vztahů a zavdává tak důvod k podezření, že byl ve hře přinejmenším samoúčel. Hlavní hrdinka, civilně a citlivě ztvárněná Danielou Vaga, totiž nezažívá nic moc jiného, než co by v odpovídající situaci mohlo potkat netranssexuální, o mnoho let mladší milenku muže tváří Francisco Reyese, který s brýlemi vyhlíží ironicky jako kdosi na průsečíku Jeremy Ironse a Woodyho Allena. Spíše tedy Una mujer regular :-). Řemeslný způsob, kterým se zhošťuje přiblížení stresu z náhlého úmrtí staršího, milovaného partnera je nicméně slušný, decentní a poučný. Psychologická linie si drží úroveň a divák přehlcený almodóvarovkými excesy uvítá, že jich není moc, i když vůle zjevně byla, např. v podobě tanečních čísel. Santiago (de Chile, nikoliv de Compostella) navíc vypadá jako moc zajímavé město... :-) (23.11.2017)