Láska

Ironická normalizační směska na téma lásky. Brutálně vtipné jsou mládežnické scénky frackující Schallerové a Kaisera a samozřejmě jejich spolužáků Krause a Zavřela. To lepší představuje zralá romance Dvorské a Veleckého. Údajně křečovitá stylizace je naopak osvěžující a v době neuvěřitelných sranců začátku normalizace i taková Láska působí svěže. (29.07.2017)

Kachyňův rukopis lze rozeznat na poetickém vyznění filmu. Jiné zvolené metody ale působily rušivě, jako třeba hudební vložky či přeskakování mezi barevným a černobílým filmem. Ale paralela budování vztahu - lásky - mezi dvěma dospělými a jejich pubertálními dětmi mě bavila. Romantika versus rozum, poznávání vůči nedůvěře a zklamání. (30.10.2023)

S tímto osazenstvem se dalo udělat daleko víc. Co se škárlívá, to se rádo mívá a naopak. Úvaha na téma láska a její skutečná podoba a to hned dvougenerační. Blázni...nejdřív se milujou a potom si jdou po krku. I když je dvojice Kaiser s Jarkou výborná, stejně tak Dvorská - Velecký, vše zadrhává na samotném ději, který je, mírně řečeno, moc jednoduchý. Také pohled na mládež 70. let zde mohl být daleko otevřenější, tři páskové, vyzbrojeni baterkami na kolech a pomstychtivými úmysly, působili bohužel dětsky. Liška také pouze jen zremixoval lidový hit Lásko, bože lásko, ale jinak se v podstatě neprojevil, až na pár dobových tónů. Celkově jsem čekal silnější příběh, takhle mě překvapily jen odvážné šatičky a minisukně poeticky smýšlejících studentek. Kaiser se zde připravuje na Setkání v červenci a Kachyňa s Liškou na Smrt mouchy. Rozhodně lepší tři. (10.08.2014)

Jak správně píše borsalino, láska 100x jinak od Kachyni. Volba poetické jemné krásky Schallerové na jedničku, volba pubertálního Kaisera do hlavní role za 5. Milena Dvorská tu hraje jak v Nároďáku, je jako zubařka z maloměsta víc než pravdivá. Mistr Kachyňa to ovšem přeplácal obrazovými alegoriemi a sem tam děj působí jaksi roztrhaně (zvlášť když lotr místní školy Kraus troubí na trombón-hodně ujeté).Nicméně doporučuji, rozhodně vás to nenasere. (11.06.2010)

Kachyňova Láska mě dávno zklamala, ale po létech oceňuji vedle půvabu její patiny ten místy výstižně vyjádřený "prudký a bezdůvodný běh / jakého je schopna jenom láska," jak to napsal Konstantin Biebl, "podél zazděných oken starého gotického domu / zachycená v křišťál na zpoceném čele / podél vlhkých a špinavých vrat / počmáraných hebrejštinou hrajících si dětí". (26.07.2016)