Dukla 61

Česká tvorba občas umí neskutečně mile překvapit. Atmosférou mi to připomínalo seriál Chernobyl. Vydařená sonda do nitra havířské rodiny do rodiny na Ostravsko-Karvinsku, kde se žije a mluví trošku jinak.  Snímek je krásnou, ale i smutnou vzpomínkou a uctění padlých při tragédii dolu nebývalých rozměrů. (16.01.2022)

Velmi důstojné připomenutí tragické události. Bála jsem se, aby ta Ostravština nezněla z úst pražských herců příliš pitomně nebo dokonce až komicky. U Langmajera to bylo trochu nezvyklé a tahající za uši, ale dalo se to zkousnout. Martha Issová mě svým hereckým výkonem vážně mile překvapila. Má velký talent. Místy šla až trošku za hranu, ale to jsem jí odpustila. Tenhle dobový film mi v hlavě uvízne na hodně dlouho. (04.06.2018)

Tak kura tu se kdejaka cypovina rozděluje na časti a dvoudilny film ne? No nic, chapu, že je fuška rozdělit to na polovicu oproti takemu kratkemu Tak ide čas. Nicmeně ja včil ohodnotim prvni čast, bo na druhu mi nězbyva čas, rano musim do rachoty. Hned začatek mě dost znechutil, bo slyšet Pražaky mluvit po našymu je děs. Kupřikladu Martička ... herecky dokonala, ale s Langošem si možu podat ruce. Uši mi to trhalo! Nechapu, jaky měl režiser problem angažovat ostravske herce, keři by mohli mluvit tak, jak jim zobak narost. Co ma Ondřiček proti Ostravakum? Tu sa, dopyče, rodi same talenty! Vadilo mi tu teš použiti někerych ostravskych hlašek, opsanych ze slovnika. Chlupy se mi zježily, bo jsem si hned vybavila Kameňak a modlila se, aby tam na mňa něhuknul Troška zpoza uhla. Jinak zatim tleskam Oskarovi. Z něho roste Pan herec, dufam, že je synek z Ostravy. Jemu to věřim, jako by se tu narodil! Zatim hodnotim *** a pul a uvidim co mi zitra nabidně dvojka. ...................................................................................................................................................................................................... Tak jo, dneska je už zítra a musím uznat, že kdyby nebylo zbytečně obsáhlé rodinné omáčky kolem, ale jen čistě okrajově a kdyby se film věnoval hlavně životu a práci horníků na Jámě Dukla, byla by to možná aj pětihvězda. A s tou ostravštinou chuj s tym. Jakmile se děj ve druhém filmu konečně přehoupl do napínavé části, která popisuje samotnou tragédii, přestala jsem dýchat a ke konci jsem cítila nejen vztek z bezmoci, ale i slzu jsem stlačila. Langoš byl tak skvělý záporák, že bych mu taku jednu liščila po pyščisku, až by brýle sbíral po place! Komančům tehdy prošlo očividně všechno! Očitá svědectví pamětníků je velké plus celého filmu. Z jejich vyprávění tuhne krev. (21.06.2018)

Česká televize opět udeřila kvalitním tématem a perfektním zpracováním. Pravda sice je, že první díl byl trošku rozvleklejší, ale být musel. Vytvořil totiž emotivní část filmu, která je založená na seznamování s místními rodinami havířů. S jejich přístupem k životu, který se rozhodně vymykal od zajetého komunistického standardu tehdejší doby. A je pravda, že i přes onu vleklost a občasnou nudu, si mě tvůrci získali precizně ztvárněnou atmosférou tehdejší doby, která vhodně nalákala na druhý díl. No a druhý díl? To byla jedna velká emotivní smršť, která nebrala konce. Závěrečný pohled Roberta Mikluše mě utvrdil v tom, že za komunistů havíři sice umírali, ale havířina stále pokračovala vpřed. Dukla 61 je perfektní filmařský počin, kterému jsem přes jazykovou bariéru havířského slangu sem tam vůbec nerozuměl, ale stejně mi to bylo jedno. Užíval jsem si filmařský zážitek, který mi opět připravila Česká televize a já ji za to děkuji. (03.06.2018)

„Já myslela, že mě nemáte ráda.“ - „Slova se mluvi a čas plyne.“ Od poslední Ondříčkovy pecky Ve stínu uplynulo dlouhých 6 let, přesto jsem se má vysoká očekávání snažil krotit, co to šlo. I kvůli faktu, že jde „jen“ o TV film, navíc rozmělněný do dvou dílů. Skryté obavy z nezáživného retra se naštěstí velmi rychle rozplynuly, stejně tak ze specifického akcentu herců, se kterým jsem též neměl nejmenší problém (snad proto, že nejsem z regionu…ti, co jsou, to možná neskousnou tak snadno, pokud vůbec). Základem úspěchu bylo, že jsem si rychle oblíbil postavy a začal jim fandit. A to včetně mladého páru, jehož naivita, nezralost a určitá nevýraznost byla jen ku prospěchu věci, jak se nádherně ukázalo u pořádně tvrdého probuzení do skutečného života místních. Jak děj plynul, stával se příběh čím dál víc napínavým, vtahujícím a ke konci emocionálně velmi silným. Snad jen ty promluvy pamětníků byly paradoxně tak nějak navíc, nepasovaly mi tam a navíc jsem z nich ze strany tvůrců cítil určitý kalkul. Podtrženo sečteno silné 4*. (02.12.2018)