Tenkrát o Vánocích

Jeden z posledních filmů, jehož fragmenty jsem si pamatoval z dětství, ale nemohl si vybavit název. V paměti mi utkvělo vyhrávání z amplionů, čímž chtěli fašisti zamaskovat přesouvání tanků a blížící se útok. Jeden ze svých nejlepších výkonů zde podává P. Haničinec. Update 28.12.2021: Film začíná datem 22.12.1944. Začátek: vojáci leží schovaní za sněhovou bariérou v domnění, že sníh se nedá prostřelit. Ve vánočním filmu nemůže chybět Vala a jeho tradiční průpovídky: „Nezmrzněte nám tady mladá pani a rači běžte zadělat na vánočku. Přijdeme na koledu.“  Člověk se aspoň dozví, co to je kanafas. Mudrování o vánočních stromečcích. Všichni chtějí slavit Vánoce, až by brečeli. Zazní ale i rozumný názor: „Upřímě řečeno mě to nic neříká. Rybu jsem v životě nevzal do huby a na ňáký svíčičky a stromeček nejsem zvědavej.“ Rádoby křesťané ale rozumují: „Ani na Vianoce nadajú pokoj. Pohani!“ Podporučík zastává střízlivý názor: „Chtějí slavit Vánoce. Jednou jsem už něco takového zažil a do smrti na to nezapomenu.“ Pak ale zazní nejrozumnější rozkaz celé války: „Všichni okamžitě na svá místa. Ruším Vánoce.“ Ještě, že zůstala Jílkova rota, jinak by Němci pelášili s tanky až ke Stalingradu. Hláška filmu: „Já vám dám Heilige Nacht!“ Ne válečným filmům! (02.01.2015)

Pěkně, velkolepě, apoliticky!, technicky výborně natočené vojenské drama, do kterého se jakoby začíná vkrádat nová vlna přicházejících zlatých šedesátek. Na to, že se psal rok 1958 v komunistickém Československu se jedná o super počin. Šokem byl výkon Rudolfa Deyla mladšího. Takhle ho opravdu neznám...podal výkon hodný festivalových evropských vavřínů. 75%.. (21.02.2016)

Hodně starý válečný film, ze kterého si odnesu tak jedině samotné válečné sekvence, kdy čsl. vojáci s puškama v rukou leží zahrabáni ve sněhu a jedou na ně německé tanky, podporované pěchotou. Ještě nezapomenutelné byly ty obrovské ampliony, položené na sněhu, ze kterých zněla až přehnaně hlasitá Stille Nacht. Bohužel vlivem stáří filmu nejsou ty záběry tak úchvatné, stejně jako celý tento film. Jedná se o lehce nadprůměrný snímek, ovšem ve svém žánru průměrný. Inu i Karel Kachyňa nějak začínal. [407. hodnocení, 30. komentář, 66%] (22.09.2020)

Takže vojna a Vianoce. Bude sa oslavovať, alebo bojovať? Bude sa ožierať a spievať, alebo umierať za slobodu? Odpoveď dostaneme v záverečnej časti filmu. Kachyňa natočil slušný vojnový film, ktorý má patričnú atmosféru, známych hercov a tempo, ale ktorý vyznieva iba ako slušné neosobné remeslo. Zabíjať Nemcov zo zákopu nie je žiadna veda, oni vám predsa budú utekať oproti. Hlavne však treba ostať v zákope a zbytočne nevyliezať. K celkom slušnému množstvu postáv nie je kedy si utvoriť vzťah, ale zase taký pohľad na okuliare v snehu emócie určite vyvolá. Film som sledoval za účelom vyplňovania si prázdnych poličiek pri mene Kachyňa, inak by sa mi doňho nechcelo investovať čas. (22.12.2014)

Další z docela dobrých a zapomenutých českých válečných filmů. Válka není idealizovaná, lidé nejsou hrdinové nemohoucí se bojování dočkat, nikdo není neprůstřelný a i o tom se divák přesvědčí v posledních desítkách minut. Předcházející část není, jak jsme tomu obvykle zvyklí z amerických válečných dramat té doby, suchým vypravováním, proč se to a ono stalo tak, jak se to stalo. Ale jedna hodně podobná proprieta tu je, jeden znalý a vědoucí chlapík, díky kterýmu přeci jen nebudou tak nepřipravení, jako by byli bez něj. Lidé jsou dobře popsaní a v téměř každé i menší roli dobrý herec dělají z tohoto filmu něco víc, než jen obyčejný válečný snímek. Navíc se tvůrcům povedlo se vymanit trochu z té odporné propagandy a tak se na tenhle film dá dívat i dnes bez nějaké duševní újmy. (09.01.2007)