Čtverec

Na môj vkus je "The Square" veľmi divným filmom. A okrem toho veľmi dlhým. Má podľa mňa dobré momentky a myšlienky, ktoré z neho vedia pretrvať, no reálne je tu aj kopec scénok a divných momentiek, ktoré som absolútne nepochopil. Nebudem zachádzať do spoilerov, no poviem, že občas som jednotlivým metaforám vôbec nerozumel a to si myslím, že viem sledovať aj artové filmy. Je tu vidno skvelú prácu s kamerou, hlavný hrdina je podľa mňa celkom okey. Ostatné postavy už si také pozitívum neodnesú, lebo sú buď divné, alebo otravné, alebo o nich absolútne nič nevieme, čo by im dokázalo dať nejaký kredit. Film miestami skutočne tápa, lebo absolútne neviem, čo vlastne chce povedať a akosi hľadá, čo za myšlienky by do jednotlivých scénok dali. No reálne nemám pocit, že sa to nejako výrazne so spomínaným štvorcom prepája a takisto nemám pocit, že by všetky časti nejako výrazne pomáhali k tomu, aby nám podali myšlienku filmu. Myslím si, že ústrednou hlavnou líniou je realita, že sme veľmi ignorantskí voči ľuďom, ktorí nás prosia o pomoc, alebo skončili na ulici alebo podobne. A mali by sme si ich viac všímať a byť ochotnejší pomôcť. Pekná myšlienka, ale nevykreslená podľa mňa dostatočne realisticky. Koľkokrát sme boli takýmito ľuďmi doslova obťažovaní? Doslova sa nám vnucovali a nedali pokoj. Alebo nás boli schopní prenasledovať až domov a podobne. Máte také skúsenosti? Ja áno. A človek potom už radšej zámerne od nich bočí, lebo nechce byť otravovaný a súčasne nechce zase niekomu naletieť. Problém je, že potom na to vedia doplatiť ľudia, ktorí skutočne môžu potrebovať pomoc, no film to nevykresľuje dobre na to, aby som to dokázal prijať za fungujúcu myšlienku. Lebo dokážem voči tomu oponovať. Ako som povedal, je tu dobrá práca s kamerou, vizuálne to má pár momentov a snaží sa to niečo priniesť, no reálne nemám pocit, že by to bol výrazný film, ktorý by ma zasiahol. A takisto sa niektoré veci dali spraviť kratšie. Hodnotenie: C+ (10.02.2018)

Pecka!! Vědu bych v tom moc nehledal. Jsou to takové moderní "Maléry pana účetního", jen prostě v moderním super-korektním světě. Kde hlavní hrdina Christian zažívá sled šílených událostí s šílenými lidmi. Je to film plný odporných pokryteckých zmrdů, ohavné upjatosti, ze které mi je na blití. Je to psychologicky silně nátlakovej film, kdy jsem si kolikrát z těch situací rval vlasy a nevěděl sem jestli se smát, nebo rozkopat monitor. Neustálé rušivé elementy a detaily, které jsou v očích normálního člověka sprostou drzostí, se ve filmu musí se zaťatými pěstmi "v klidu" přecházet. Já zastávám názor, že "Lepší je jedna dobře mířená rána, než dlouhý vysvětlování." Razili to i naši učitelé na základce a jsem jim za to i vděčný. Maličký příklad je třeba přítomnost řvoucího mimina na firemním jednání. Ano dnes jsme hrozně dog friendly, mimi friendly, všechno friendly a přitom jsme v neustálém tlaku a stresu, máme z toho deprese, úzkosti, mindráky, žereme prášky na nervy atd. Parádní kritika dnešní Evropy!! A jako top vsuvka je extrémní performance ruského mistra na firemním banketu, to jsem šel fakt do kolen ... :-D Bravo!! (06.09.2020)

Díky tomu, že se mi poštěstilo od Östlunda zhlédnout i jiný jeho film (Vyšší moc), jsem byl zhruba připravený na to, co mě může čekat, a také se mi podařilo celkem rychle navyknout atmosféře snímku a jeho hlavním myšlenkám. Režisér si i tentokrát bere na paškál současnou (západní) společnost, jen těch jednotlivých témat je o něco víc. Nejistá role dnešního muže, hrdinství versus strach, vynucovaná pomoc, tížící svědomí a zodpovědnost, vlastní trapnost, snobské umění (a společnost), moderní technologie, uhozená politická korektnost (nejen ve Švédsku)…a řada jiných věcí k zamyšlení (bohužel místy až zahlcení), na které tvůrce nahlíží optikou satiry, mnohdy originální, absurdní, kousavé (až nepříjemné) a vtipné (vede použitý kondom). Já se opět převážně bavil (líbí se mi, jak se Östlund vyžívá v trapnosti svých postav), škoda jen, že některé scény u mě úplně nepadly na úrodnou půdu (např. opice či odpadky). S koncem to znovu nebylo úplně slavné, ale lepší než u Vyšší moci. Celkově to vidím na silné 4*. (25.11.2018)

Né vždycky příjemné a celkem dlouhé pokoukání, které mi nejvíc přípomínalo průsečík Velké nádhery a Toniho Erdmanna. Östlund se totiž jednak pohybuje na té tenké hraně mezi kritikou a adorací snobského a povrchního života a umění a jednak také vystavuje své postavy značně trapným sociálním situacím. Obojí navíc zvládá docela s přehledem. Skvělou, pedantskou filmařinou estetizuje a podrývá vše potřebné, všechny ty hraniční momenty má skvěle odpozorované a s potěšením často ulpívá v situaci o něco déle, než je divákovi při sledování příjemné. Je pravda, že má trochu tendenci přebíhat od jednoho ke druhému, ale celkový zážitek z filmu mi to nijak dramaticky nezničilo. 7/10 (27.02.2018)

"Čtverec" nabízí divákovi možná až příliš témat k přemýšlení a přiznám se bez mučení, že jako konzument převážně komerční, nikoli artové filmové produkce jsem úplně netušila, co si z příběhu mám odnést. Snažila jsem se snímek vnímat více jako komedii a několikrát jsem se od srdce zasmála (telefonát z Youtube a video s názvem Malá blonďatá žebračka rozmetaná na kusy - boží). Nenudila jsem se, ale jaksi nemám motivaci podívat se podruhé. (07.10.2017)