Akta Pentagon: Skrytá válka

Academy Award 2018 nominee. Mají média sloužit politikům, nebo lidu? Otázka, na kterou se zdá být odpověď snadná, zdaleka tak samozřejmá není - jak nakonec vidíme i u nás, kde Babiš zcela zdevalvoval historickou tradici některých deníků a jeho pohůnci v čele s čurákem Jardou Pleslem zdiskreditovali kdysi seriózní tituly. Přestože je svoboda tisku klíčovým tématem snímku, zdaleka nejde o jediné téma, jímž se tvůrci zabývají. Ve světle #MeToo je v dalším plánu postavení žen v mužském světě, hranice přátelství a pracovních vztahů, dojde i na klasická spielbergovská témata rodiny. Ne vždy vydařeně. Hlavně se to týká tématu "žena ve světě mužů". To by samotné stačilo, divák není idiot. Jenže filmaři to museli dát na odiv až příliš. Scény, kdy Kay přichází na jednání s bankéři nebo opouští soudní budovu, zatímco se kolem ní tvoří špalír žen všech věků a ras, které k ní obdivně vzhlížejí, jsou patetické až trapné. Přitom ona sama zase nic až tak výjimečného nedokázala. A mimochodem, publikování tajných vládních dokumentů je dost kontroverzní samo o sobě. I kvůli tomu se veřejnost unavená dlouhou válkou stala protiválečně zaměřená, a také proto nemohly americké jednotky dotáhnout vietnamskou válku do vítězného konce, což je špatně. Jinak je ale prequel Všech prezidentových mužů skvělý a bez chyb, Streepová i Hanks hrají výborně jako vždy, nevtíravá hudba na sebe nestrhává pozornost, jen scény podkresluje a dodává napětí, kamera si poradí i s dlouhými dialogovými scénami... Technicky nelze klasickýmu oscarovýmu filmu (tématem, zpracováním, výkonem hvězd) nic vytknout. (07.03.2018)

Idilistická a klasicky happy-endová Spielbergovina, která přesvědčí spíše lidi, kteří se tématicky motají kolem novinařiny. Sám jsem nikdy úplně neporozuměl tomu novinářskému hladu vydat cokoliv, co smrdí tajemstvím, i když by to mohlo poškodit samotný stát a je uvrhnout do vězení. Psaní pravdy? Relativní. Služba lidu? V dnešní době docela výsměch. O to větší zklamání poté je, že vlastně ony celé ty Pentagonské listy nejsou ve filmu nějak odhaleny a víceméně o nich víme jen to, že existovaly. Tak či onak, byl jsem mírně překvapen scénářem a režií, protože politické/žurnalistické drama by mě na první pohled téměř jistě uspalo, ale to tomuto filmu zdárně nepodařilo a udrželo to mou pozornost svou solidní strukturou a flowem až do konce. I přes to málo, co se tam děje, tak se to děje nepřetržitě a Hanksův šéfredaktor je dosti energický a zábavný zvedač telefonů, který přímo ztělesňuje onen novinářský drajv. S dovolením úplně nerozumím nominaci Meryl Streep na sošku, protože, při vší úctě, její postava je holt mdle napsaná, důležitosti skoro pozbývající a její závěrečné rozhodnutí, který se musí oplzle otřít o feminismus, v kontextu předchozího děje je prapodivný. Vůbec celý závěr jsou kilogramy nefalšovaného amerického patosu se snahou i o nějaký ten vtípek, který holt kříví ústa, ale u Stevena jsem si už zvykl. Žádná bída, v rámci možností záživný, ale nikterak dechberoucí snímek s nádechem zajímavé aktuální tématiky. Lepší 3* (21.02.2018)

Pokaždé je to velká událost. Právem. Aby také ne, Steven Spielberg se obklopuje velkými hereckými jmény a stálými spolupracovníky, kteří přesně vědí, co mají dělat. Je to skupina veleschopných veteránů a také armáda neselhávajících přihrávačů, kteří na slovo poslouchají zkušeného vypravěče. Ten potvrzuje, že spíš než současné látky mu vyhovují silné žánrové příběhy s nadčasovým přesahem, které se odehrávají v historických (nebo futuristických) kulisách. Všechno vypadá náramně, ladně se přebíhá mezi vážnou a zábavnou polohou, jenže tenhle kousek se zařadí mezi matná dramata (Lincoln, Válečný kůň), nad kterými jásali zejména skalní fanoušci režisérské legendy. Jde o téma, které nám absolutně není blízké (zachycení redakce deníku The Washington Post v době úniku přísně tajných materiálů, které kompromitovaly vládu, včetně jejího podílu na válce ve Vietnamu), ač se tvůrci samozřejmě opírají o univerzálnost tématu, je to precizní, ale bez emocí i bez hravosti Spielbergova já, a ve výsledku jednoduše trochu povadlý tah na akademiky. (16.02.2018)

Steven Spielberg zůstane legendou. Daroval nám Indiana Jonese, Čelisti či Jurský park a natočil spoustu úžasných filmů. Poslední dobou se však Steven Spielberg stal průměrným rutinérem jenž sice pořád točil nadprůměr ale ty výjimečné pecky jako dřív to prostě nebyli. Je otázka jestli se teď v 71 letech dokáže ještě vrátit na staré sedlo avšak The Post (český překlad hoďme prostě a jednoduše za hlavu) rozhodně ukazuje, že ještě nepatří do starého železa. Film mapuje celkem důležitou událost Amerických dějin: Tedy dobu kdy se provalilo, že hned několik bývalých hlav Spojených států amerických i ta současná (Nixon) záměrně lhali o tom jak jsou na tom s Vietnamskou válkou. Žijeme však v silné zemi kdy jsou jakékoliv noviny cenzurovány. Spielberg tuto událost dle mého reflektuje lépe než když před 3 roky natočil průměrný Most špionů. Dává lepší důraz na postavy (kterých je tentokrát více než jenom 2) které nechává žít a o každé nám aspoň trošku vysvětlí co je zač a jaké jsou jeho plány. Jasně, v The Post nikdy nehrozí, že naše hrdiny někdo zabije jde ale o něco víc než o pouhý život. Jde o svobodu projevu která je v dnešní době ještě důležitější. Spielberg tuto 116 minutovou dlouhou jízdu projíždí působivými záběry kamery, hraje do toho vždy perfektní hudba Johna Williamse a především každý herec alespoň trochu dobře hraje. Tom Hanks je perfektní, Bob Odenkirk ukazuje, že neumí hrát jenom Saula a Meryl Streep... je jako vždy k zulíbání a člověk jí div nepřeje tu rekordní 4 sošku. Jediná škoda je ta, že to prostě další pravý zápis Spielberga není. Není to Jurský park, není to Schindlerův seznam, není to Minority Report, není to Chyť mě když to dokážeš... je to však slušná práce která si shlédnutí zaslouží. Mám ale takový pocit, že Štefan Spielbergů ještě neřekl poslední slovo. (02.03.2018)

Spielberg opäť v špičkovej forme, každý záber precízne komponovaný (nielen vizuálne), všetko dynamické, hravé, svojím spôsobom zábavné. Herci hrajú s chuťou a priam z toho sála, aká pohoda panovala na pľaci. Po mierne zložitom úvode s predstavovaním množstva postáv a súvislostí sa to krásne rozbehne a je z toho napínavá novinárska dráma, ktorú nepokazí ani tradične spielbergovský slzopudný pátos v závere. (Označiť tento film za "akademickú neprehľadnú nudu" môže iba veľmi nepozorný človek bez štipky vkusu.) (14.02.2018)